Bez borovic celý les strachem třese se (2)

Sbírka: Bez borovic celý les

      Toho rána vstal nakladatel zvesela a nelze tak celý jeho den posuzovat jako smolný. Hned po příjezdu do práce však byl konfrontován dvěma podivíny, kteří se dožadovali vysvětlení, proč schválil vydání básně, jež končila slovy „Bez života lidé, se plouží po lese. Bez černý tomu všemu, směje se z recese.“. Odmítl jim podat vysvětlení, protože ho nic nenutilo k tomu, aby to udělal. S pachutí v ústech došel do kanceláře, kde okamžitě odmítl otištění Jeho novely. Nešlo o to, že by se mu snad nelíbila nebo kvůli aktuální náladě. Hlavním problémem byl fakt, že měl děravou kapsu a rukopis mu z ní neznámo kde vypadl. Styděl se požádat o náhradní a navíc měl starosti ohledně sestry, která za podivných okolností opustila službu v klášteru. Vše ještě zhoršoval fakt, že byl ten den úplněk. Za několik hodin nalezne doma dvě koťata, která se narodila srostlá ocasem a bude nucen zajít s nimi k jedinému místnímu doktorovi a pak to ještě nahlásit na úřadu.

      On s Ní v kabrioletu brázdil silnice už od dob, kdy slovo silnice mělo stejný význam jako dnes jiné slovo. Živili se tím, co po cestě našli, což byli převážně stopaři. Tak se stalo, že byl On nucen strhnout volant, aby jednoho takového prchajícího do lesa dostihl. Omylem však projel skrz časoprostorovou trhlinu. Na druhé straně si On prohodil duši s autem a s Ní už nebyla žádná sranda. Muž, kterého pronásledovali, ztratil v panice hlavu a získal místo ní volant. Kabriolet si naopak přilepšil o lidskou hlavu. Byl to mimochodem nadějný veršotepec, známým pod pseudonymem S. O chvíli později míjeli chlápka s podřezaným hrdlem. Žertovně na ně pomrkával, tak ho vzali sebou.

      Léčil někdy tou dobou obdržel tři vězně, vyřazené na vědecké účely. Konečně se tak mohl pustit do experimentu, jenž plánoval téměř celý život, respektive týden, neboť tehdy si vymazal všechny vzpomínky, aby je nahradil myšlenkami získanými z mozku čerstvé mrtvoly svého bratra, na něhož nechtěl zapomenout. Nechal tedy své nové asistenty, aby mu od trupu oddělili ruce, nohy a hlavu. Jednotlivé části byly poté v samostatných nádobách napojeny na přístroje, které by teoreticky měly udržet jejich funkčnost. Pokud jde o asistenty, tak ti mají nárok na jeden kompletní pracovní oděv. Naopak nemají nárok na potravu a opuštění laboratoře. Pití si mohou zakoupit podle libosti, budou-li mít kde.

      Před pár dny, přesněji patnácti páry, začal dřevorubec Koumák se sekerou na rameni fušovat do řemesla lamačům kamene. Najednou měl tolik práce, že nevěděl, kde mu co stojí, a tak si při slaňování skály, kterou sotva začal rubat, přišlápl a zlomil sekeru. Zpanikařil a místo nové si koupil maketu. Později získal zakázku na dodávku kulatiny. Habr ale s maketou téměř nešel kácet, a tak místo něj pokácel borovice. Aby na to nikdo nedošel, vykácel je v lese všechny a odpálil pařezy. Neuvědomil si však, že druh dřeviny se určuje přímo z kulatiny.