A nakonec siréna

A nakonec siréna

Anotace: Nevím kam tyto slova zařadit, nevím kdy přesně vznikla. Vím jen, že je chci sdělit...nežádám pochopení

Smutek, slzy kanoucí na zem pokrytou prachem, jiskry z ubrečených očí jakoby hledaly cestu ke slunci jež je zahaleno za temným dýmem.
Je nějaký rok, jakési datum a určitá hodina však jediné co si uvědomuji je tlukot mého srdce. Smrt se táhne vzduchem jako raní hlen po prokouřené noci, čekám na supy, kteří dokáží tu bestii rozmělnit...stojím tu, uprostřed silnice a myslím, že se smrtí přišel konec mého dosavadního života. Zaujala mě ruka vedle mé nohy, ano, je to ruka mé kamarádky. Náramek, který dostala od svého přítele....Proč zrovna ten byl oddělen? Začala se v údolí rozléhat siréna.
Autor Never, 21.03.2007
Přečteno 245x
Tipy 1
Poslední tipující: xhil
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Dávám 80 jen proto, že to není povídka, ale jinak je to velice povedené :) Těším se dál, Cris

16.06.2007 14:28:00 | Cristinne

Ano, smutné, ale má to svou symboliku, imperativ
a poetiku...

12.04.2007 02:14:00 | Bíša

Hodně smutné... ;-(

10.04.2007 21:39:00 | Levandule

Never já povídky nečtu, ale u tebe jsem udělal vyjímku a vidím, že to nebyla chyba.Je kráná, ale drž se veršů tam jsi takřka dokonalá:).

30.03.2007 08:38:00 | Azazen

Bič boží

21.03.2007 11:47:00 | umělec2

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí