Anotace: Svědectví je trošku zvláštní žánr. Je populární mezi evangelikálními křesťany. Má se podělit, jak autor prožil setkání s Bohem...Tohle jsem napsal asi před 15 lety...
Supeerrr!
06.03.2009 13:18:00 | Šantir
Víte, znát Boha nerovná se morální zásady...jako když žijete v manželství, je to něco dost jiného než vědět co nějaký člověk schvaluje a neschvaluje...A když znáte morální zásady neznáte automaticky Boha. Toho znáte když s ním žijete a zažíváte jeho blízkost a lásku, pomoc, potěšení...slyšíte jeho hlas a tak... Možná mi řeknete, že se bez toho hravě obejdete a znát ho nechcete...ale je to největší poznání, které člověk může mít a je to jako když čtete o lásce zamilované knížky a nikdy sami nic prožít nechcete...
Jo církev pošpinila během staletí své jméno, věci ale nebývají černobílé, a podobně církev během staletí udělal dost dobrých věcí. A hlavně pokud chcete fakt o Bohu něco vědět tak holt se musíte spokojit s tím, co je a zajít někam, kde něco vědí...jako můžete být naštvaní na policajty a politiky, ale když přijde na věc (krádež auta, volby atd.), člověk musí vzít co je...Problém spíš vidím v tom, že pro vás oba prostě není vztah s Bohem žádná hodnota...spokojit se s kulturou a architekturou kostelů je strašně málo...jako spokojit se u zboží s obalem a nezkusit jak ten bonbon vlastně chutná.
09.12.2008 08:42:00 | Ik
Zdravím Vás. Přečetl jsem váš příběh a chci vám sdělit vlastní názor. Předem uvedu, že v Boha nevěřím a nikdy věřit nebudu a nemohu. Přesto Vám řeknu tato slova. Nehledejte Boha na obloze, v kostele, ve věcech či v přírodě. To, co každý nazývá Bohem, Alláhem, a dalšími; má každý ve svém srdci. Není žádná jiná síla, než síla vaší mysli. Život je o příčinách a následcích. Řeknete si asi, co to ten mladíček povídá. Vždyť vy máte rodinu, práci a velkou část života za sebou. Odpověděl bych Vám... ano. Je to tak. I přes to všechno jsem přesvědčen o svých slovech. Křesťanství samo o sobě nic není. Církev si pošpinila staletími své jméno stejně tak, jako jiná podobná náboženství. Jediné, co mně osobně dala, je překrásná architektura a umění. Morální zásady a pravidla, která nalezneme v desateru jsou v každém jiném náboženství. Ba co víc, v každém z nás. Nemusíme věřit v žádného boha či Boha a přesto se držíme morálních zásad. Je to jen můj osobní názor na danou věc. Píšete poutavě. Pište dál... s pozdravem Melinnor
13.05.2007 15:43:00 | Melinnor
Možná vám to bude připadat brutální a hrozné, co to tam se mnou udělali... Bylo to fakt docela dost brutální a nelítostné s nejistým 13 letým klukem...sám bych to nikomu neudělal...a asi jsem se později nesetkal v církvi nikdy se situací, kdy by se to takhle dělalo...Na druhou stranu, myslím, že jsem po zhruba roce byl konečně zralý na to, opravdu konečně přejít od obecných pravd o Bohu a ukřižování Pána Ježíše za hříchy k tomu, že se mně to také týká osobně. A celý předchozí život jsem platonicky snil o tom, moci tak o sobě všechnu tu špínu někomu říct a přijmout odpuštění...A ten můj nejsilnější kořen hříchu, že nechci Boha znát, abych ho nemusel poslouchat a nemusel nikomu přiznat svůj hřích a zažít ponížení, fakt asi potřeboval brutálně utnout... dostalo se mi přesně toho, co jsem nejvíc ze všeho nechtěl a děsil se toho a co jsem přitom nejvíc potřeboval... takže to zas tak zlé nebylo :))))... spíš se pousměj nad nafoukaným 13 letým klukem, který trošku brutálně poznal konečně něco mnohem víc než věčné obavy o to, co si kdo o něm bude myslet...
05.04.2007 08:01:00 | Ik
=)
01.04.2007 11:21:00 | Kapika