Bytí

Pamatuji si, kdy jsem se stal rybou. Nebylo to jiné oproti lidskému bytí, ba naopak situace mého předešlého života měla stejnou podobou jako život ryby. Emoce, city, činy jiných, nebo mě samého mě nechávají, jakkoliv chladným a jsou mi naprosto lhostejné. Jediná odlišnost toho a toho života je ta, že můj nový život začíná a končí ve stejných místech kde stejně tak začíná a končí vodní nádrž v níž si hoví mé lidské tělo ukryté v rybí schránce. Možná až mě budou tahat se zaťatým hákem v mé hubě, lámat mi skřele a párat břicho, tak pochopím, jak voní pocit štěstí.