Kapitola VII. Výrobcem voňavek.
Co ještě zbývá dodat? Andrew se ze svého zklamání už nevzpamatoval a brzy zemřel. Protože jeho syn ho nenavštěvoval, nedělalo Apolence žádný problém představit mě jako dědova spolupracovníka.
Alchymista s pedantskou důkladností zapsal své recepty, a tak jsem brzy vyráběl vcelku povedené lektvary a voňavky. V krátké době jsem také mnohé ještě vylepšil a moje živnost začala vzkvétat.
S Eaarmem jsem se již nikdy nesetkal. Po jeho úspěšném souboji se po městě začala šířit fáma, že si k úspěchu pomohl kouzly, nebo že mládence uhranul. Nejdřív se mu začali lidé vyhýbat, pak mu skrytě a později otevřeně, začali spílat. Nakonec se Eaarm se svou démonicky krásnou ženou někam odstěhoval.
Zatímco lord Henry měl honosnou svatbu v obrovské katedrále, kde byli stovky hostů, my jsme ji měli ve stejný den v malé kapli a hostů byla jen hrstka.
Netušil jsem, že má milovaná Apolenka už pod srdcem nosí plod naší lásky, mého prvního pravého syna….