Prázdnej list
Sedni, dřepni, piš!
Ale o čem, proč?
Máš snad něco lepšího na práci?
Nebo jsi jen línej?
Ne, jsem jen jinej.
Ač nesokol, držím se z části jejich slibu.
Slibu rozvoje těla i ducha.
Psaní, čtení, rozcvička.
Žádná dřina v posilovně. To ne, jen hezky nařezat, naštípat, odvozit 30 kubíků dřeva.
No, a za rok najet na kole alespoň 3–4 tisíce kilometrů.
Na zahradě zasadím jen 16 stromů.
Jo a pak ten bazén vykopat a postavit.
Ne moc velký, jen 6 × 3 m.
A s tím související vyvýšené záhony.
Ne moc velké, jen 6,5 × 3 × 0,5 m dva kusy, takže 18 kubíků zeminy.
A pak ty poznávačky. Albánie, Maďarsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Rakousko, Polsko.
Jo a co na lázně? Na ty jsi zapomněl? Na Karlovy Vary, Maďarsko, Polsko!
Aha, tak je to.
A pak jsi jezdil na těch motorkách.
Od západu na východ a zpět.
Máš pravdu.
Taky jsi se toulal s naším malířem, Bratislava, Rakousko, Maďarsko, Ostrava, Morava, Severní Čechy.
Jen ty – jestli na něco nezapomínáš?!
Ty myslíš ty vinné sklepy dvakrát do roka?
Nebo snad návštěvy restaurací každou chvíli?
Však ty víš, jak jsi jel na Stvořidla a vlakem zpět.
Do Chocerad též.
Dokonce i na volby do Prahy a zpět s kolem.
Jo a pak je tu voda. Zase jsi se v proudu Sázavy flákal.
Ve dne i v noci jsi ji jel.
A pak to tvoje plavání v bazénu v Kolíně.
Návštěvy sběren.
Tvoření soch a artefaktů.
Člověče, kdy ty spíš?
A kdy pracuješ?
A musíš?
A taky chodíš do knihoven.
A spoustu muzeí, divadel, koncertů.
Jen na to kino ti nezbývá čas.
A tak čumíš na telku, internet, YouTube.
A řve ti hudba doma jako kráva.
I trávu jsi zkusil.
A pak ta zabijačka.
Tu neokecáš.
Jak ti prase viselo na dětské houpačce hlavou dolů.
A ty nožem jsi jej páral.
A teď si chceš hrát na Párala?
Dílnu máš jen malou.
A v ní spoustu dětí.
Svaříš.
A pak nám dělali ty výkopy na vodu.
A ty teď nemáš o čem psát.
Jsi jen lempl, co nic nedělá.
V noci čteš a píšeš, přes den se v dílně plahočíš.
Žereš jako Rambo, piješ jako duha – asi je to tvoje vzpruha.
A teď už zas myslíš na snídani, jak se nažereš a do Prahy vyrazíš.
S dodávkou a kolem ji objedeš.
Abys v Sapě u Čongů kachnu do sebe vpravil.
Za dvě kila. Pohladíš si to své panděro.
A pak objedeš ty bazary.
A kdy odvezeš to dříví z domu bouračky?
To už budeš na sračky.
Nohy mám sešroubované, pánev oplechovanou.
Ledvinu jen jednu.
Holt mám málo sil, dělat toho víc.
Asi jsem lempl.
Říkali mi to i učitelé.
S tebou to dobře nedopadne.
To s nikým, Fando, říkal doktor z Vesničky tý střediskový.
Tak zdárec, borci.
Sokol má dobrý vzorec.
Snad mě trochu nakazil.