Děti a naděje

Děti a naděje

Anotace: Požehnané a klidné svátky vánoční všem na modře poklidné hladině Literu:-)

Ticho kostela přerušilo vrzání stisknuté kliky u starých dřevěných dveří. Zdálo se, jako by sebou sochy svatých pohnuly úlekem. A možná i opovážlivostí, kdo ruší jejich rozjímání.
Dveře se pomalu otevřely, do kostela váhavým krokem vešli tři děti. Za dveřmi zůstaly stát a rozhlíželi se kolem.
„Kdeže je ten Ježíšek?“ zeptal se šeptem nejmenší z nich.
Měl na hlavě modrou čepici s ušima, kolem pusy čokoládu.
„Tam někde vlevo vzadu býval.“
Odpověděl rovněž šeptem druhý hoch.
Třetí mlčky popošel dopředu a rozhlížel se kolem.
„Vy s tim naděláte. Ježíšek stejně dárky nenosí, každý o něm mluví, jako by to byla nějaká celebrita.“ Řekl pohrdavě.
Za oltářem se z ničeho nic objevil pan farář.
„Mýlíš se, hochu. On se nám nevnucuje. Vždyť když se narodil, kromě pastýřů a mudrců to nikdo nevěděl. Nechává nám svobodnou vůli, abychom si ho všimli. Neprosí, ale nabízí. Neubližuje, ale pomáhá.“
Kluci poslouchali s otevřenou pusou.
„Tamhle jsou jesličky a v nich Ježíšek leží.“ Pokynul farář a popošel.
Kluci za ním v patách se zastavili před jesličkami se senem, v nich leželo nahé dítě.
„Vypadá úplně obyčejně.“ Povídá ten malý. „Jak takové mimino může ovlivnit můj život? Zajistí mi dobré známky ve škole?“
„Má svatozář kolem hlavy, to je symbol božství. Označuje, že je svatý, je světlo světa a spasitel.“ Vysvětloval pan farář. „Dobré známky ti nezajistí, musíš se snažit sám. Ale může ti přinést při učení klid, odvahu a trpělivost. Jako když jedeš na kole. Šlapeš, abys jel. A tak to je se vším.“
„Já si přeju od Ježíška kolo!“ Vyhrkl hoch. „Když mu to teď pošeptám, splní se mi to?“
Farář se usmál.
„Zkus to. A měj naději.“
Hoch se nahnul nad Ježíška a do ucha mu zašeptal svoje přání.
Druzí dva kluci koukali závistivě. Ale nějak se styděli udělat to samé. A tak šeptali alespoň v duchu svá přání.
Na věži se rozezněly zvony.
Pan farář se rozloučil s dětmi, vyprovodil je ze dveří kostela a sám odešel do sakristie.
Kostel utichl.
Sochy svatých se pohroužily do rozjímání nad tím, co právě slyšely.
Děti a naděje.
Pro všechny a všude.

Autor Anděl, 24.12.2025
Přečteno 21x
Tipy 10
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Prima, že ses k nám snesla Andělko. Mlha tíhy světa se rozplynula a na obzoru děti. Jsou to bystřinky naší krve, které se všechny slévají v budoucnost světa. Bořme jim hráze!
Udělala si mi radost*

24.12.2025 13:09:43 | šerý

líbí

Pěkné zastavení. Váš 555. příspěvek. Obdivuhodné. Přeji též požehnané svátky a šťastný nový rok.

24.12.2025 09:51:20 | Pavel D. F.

líbí

Pěkné přání

24.12.2025 09:43:11 | mkinka

líbí

moc krásně se mi četlo! *** Janinko, děkuji a přeji Ti hodně všeho dobrého, zdraví, lásku, vše, co si přeješ! *** radostné svátky... :-))***

24.12.2025 09:30:57 | Iva Husárková

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.5 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel