...
Mezi osikami stála voda a ty šedavé kmeny zrcadlila zpátky. Pruhy bílé a šedé. Vor mezi nimi téměř neplul. Vpředu se zářil fialovou nějaký malý keřík. Drobná záplava v šedém lese. Žena na voru cítila úsměv duchů. Poznal jsem ji, ale neotočila se po mně. Cítil jsem, že to co hledá, je kdesi před ní. Ale nemohl jsem se za ní vydat. Na místě mě pevně poutaly provazy.
Poslední obraz byl nejsilnější. Vše tonulo v černotě, ve které se třpytily hvězdy. Celou bytostí jsem cítil, že jsem ty hvězdy zastavil, jinak by létaly po svých cestách. Když jsem si to uvědomil, vydechl a pustil je, rozletěly se v oblouku do všech stran. Uprostřed nich se ukázal medvěd, držel v tlamě velkou rybu, házel hlavou a kolem něho se na všechny strany rozlétaly kapičky vody. Hvězdy se proměnily v kapky a černota za nimi v tělo medvěda. Když už jsem myslel, že víc údivu nemohu pojmout, skočil do scény tygr a napadl medvěda. Ten byl tak překvapený, že ledabyle mávl tlapou a svalil se na záda.
- Co blázníš?! Bručel vztekle medvěd.
- Musím tě zabít, ten obraz je můj, vrčel tygr.
Medvěd sebou zmítal a řval:
- Jaký obraz, ty blázne?!
- Hvězdy do kapek...
...atd
Celou kapitolu najdete:
https://herohero.co/boldhwbqoyfdmsdjk/post/hwbqoyfdmsdjkwuxrejmbeeacggyapgw
Těším se na vaše komentáře.
Děkuju všem, kdo příběh sledují a pomáhají mi ho posouvat dál.
(Nové kapitoly vycházejí jako dosud 1x týdně ve středu)