Tak jak život plyne II.

Anotace: pokračujeme...

Tak sem se snažila sbalit Petra. . .jenže stala sem se svědkem jednoho rozhovoru a dozvěděla sem se, že Petra chce i jedna moje kamarádka. Sice sem měla výhodu, že já o ní věděla, ona o mě ne, ale když sem viděla jaký má u Petra úspěchy, vzdala sem to. Sice se mi děsně líbil, pořád mě hypnotizoval těma svýma očima, ale ona ho nakonec sbalila. Začali spolu chodit těsně pře Vánocemi. Byly to pro mě ty nejhorší Vánoce! Když sem se pak po měsíci od Petrova nejlepšího kamaráda dozvěděla, že se Petr mezi náma rozhodoval a dlouho nevěděl kterou si má vybrat, dost mě to šokovalo. Začala sem si vyčítat, že sem se tenkrát tak snadno vzdala. No, co?? Život jde dál. . .
Po Silvestru slavil Miki, jeden kamarád narozeniny, při tý příležitosti byla velká jungle party. Já se tam málem nedostavila, jelikož sem i Silvestr proležela doma s angínou. Nakonec se mi přece jen ulevilo a já se tam vydala. Jelikož sem netušila, že Ondra se zná s Mikim, tak by mě v životě nenapadlo, že se tam spolu potkáme! ! Celý večer sme se jeden druhýmu vyhýbali. Viděla sem ho po půl roce a pořád mě tak nějak přitahoval. . .Vůbec sem si ten večer pořádně neužila. Když Ondra s kamarádama odešel do vedlejší hospůdky, rychle sem se sbalila a šla domů. Celý tohle bylo hodně divný, totálně sem to obrečela. Zase se mi dostal do hlavy. . .no, on tam byl vlastně celou dobu, jen někde vzadu, potlačenej. . .
Celý únor a březen to byla samá akcička, takže na kluky prostě nebyl čas, ale je fakt, že sem tam mi zvednul náladu a sebevědomí Miki. Začali sme se spolu dost bavit. On má zvláštní smysl pro humor, který hodně málo lidí chápe, spíš ho všichni považujou za podivína, ale mě se ta jeho pošahanost právě líbí. Já jemu očividně taky, dává mi to pořád tak zajímavě najevo. Čas od času spolu někde zapaříme. Mám ho ráda, mám k němu blízko, akorát holky mi ho závidí, protože po něm dost letí. . .
Já s nim nic nemam, ale neříkám, že bych se tomu bránila =)
No, všechno by bylo fajn, kdybych já blbka nenapsala Ondrovi, ať se někdy staví. Že si vážně už konečně nedam pokoj, fakt! Ty mý slabý chvilky. . sakriš. Od Ondrovo nejlepšího kamaráda sem se totiž dozvěděla, že si mu Ondra stěžoval jak ho pořád otravuju. Totálně mě to rozčílilo. Řádila sem jak fúrie, strhala sem z nástěnky všechny fotky na kterých byl a rozthala sem je na malinkatý kousíčky, rozfoukala je po pokoji a a pak sem po nich chodila =)