Hvězdy

Anotace: Stačí si lehnout a pozorovat nebe. Sem tam nějaká padá a vy si smíte něco přát. Ne vždy to však končí šťastně

1.
Podzimní prázdniny, jsou podle mě nejhorší prázdniny v roce. Není teplo ani zima nebo Vánoce, jen prší a je prostě hrozné počasí. Jediné co mě baví jsou večery,
protože je brzy tma a já pozoruji hvězdy. A právě dnes začínají ty otravné a nejhorší prázdniny. Alespoň jsme si myslela, že budu těch pět dnů trávit s Markétou,ale ta odjela s rodiči na chatu, a tak se budu nudit sama. No konečně je už ta správná tma na hvězdy. Sednu si na zahradu, vzhlédnu vzhůru a vidím padat hvězdu. Rychle, něco si přej. Tak tedy, nechtěla bych se nudit, ale zítra potkat fajn kluka.Jo, to se ti povedlo Jituš, celých šestnáct let o tebe kluk nezavadila teď zrovna by se měl nějaký objevit, to určitě. Nemyslím si, že bych byla tak ošklivá, ani se neoblíkám jak za války, ale prostě si nedokážu nikoho najít. To Markéta je na tom úplně jinak, má kluků celou horu, ale žádný není můj tip. Vlastně ani nevím, kdo je můj tip. Zamilovaná jsem byla naposled v sedmé třídy do deváťáka, ale bylo to jen proto, že do něho byli zbláznění všechny holky ze třídy a já chtěla zapadnou do kolektivu. A hádejte kdo ho nakonec sbalil? No jasně že Markéta, na to že ji bylo teprve třináct tak vypadala jako ženská a tak ho dostala. Chodila s ním měsíc a pak si našla Davida a sním chodí až do teď. To se tak někdo má! David je blonďáček s modrýma očima, je fakt pěknej! A konec snění, je zima a navíc se mi chce spát. Tak hvězdo, zítra!
Probudila jsme se v deset a hned jsem musela ráno pro noviny, pěkná otrava! Trafika je sice jenom kousek od sídliště, ale prší. Jak jsem říkala, hrozné počasí! Před obchodem potkám Davida, má stejně otrávenej obličej jako já, takže předpokládám, že je tu taky nedobrovolně. „Ahoj, taky nedobrovolně?“ pozdravím ho. Lehce kývne hlavou. Nechápu, vždy se semnou docela baví a teď mu nestojím ani o pozdrav. Na konci prodejny uvidím partičku pár kluků. Aha, tak on se za mě pán stydí. No nevadí, mě je to fuk.Uraženě se vydám směr domov, když za sebe zaslechnu, jak někdo volá mé jméno. To si jenom myslíš, že teď se s tebou budu najednou bavit. David mě dohonil. „Ty jsi uražená?“ zeptal se. No jasně že jsem!!! „Ne, jen jsem tě neslyšela.“ Stačí se mu jen zadívat do jeho očí a člověk mu nedokáže neodpustit. „To jsem rád, smůla že Markéta odjela. Docela se nudím a co ty?“ přikývnu. „Jen mě napadlo, že bych zítra šel do kina, dávají novej film, nechceš?“ navrhne.
„Proč ne? V kolik a kde se sejdeme?“
„V deset se pro tebe stavím, bereš?“ nemám proč nesouhlasit, beztak bych se jen tak poflakovala. Je to vlastně poprvé, co jdu sama s klukem do kina, pokud tedy nepočítám tátu. Večer se opět dívám na hvězdy. Je trochu chladněji než včera, ale hvězdy jsou více vidět. Zase padá hvězda, že bych si něco přála? No jo vlastně, že by můj osudný hvězdný kluk byl právě David? Nesmysl, je přeci zadaný!………………..
I když jsem si včera nastavila budík na osmou hodinu, nevydržela jsem to a vstala už v sedm. Vím, že David chodí s mou nej kámoškou,ale já sem se asi zamilovala. Nejhorší na tom je, že je úterý a v sobotu přijede Markéta a tak si ho neužiji. To je hrozné, že myslím na tohle a ne na to, jak prostě zabránit našemu sblížení. Je to přece jen obyčejný kino. Tak proč v stávám tři hodiny předem a už 45 minut vymýšlím, co si vzít na sebe. Večer jsem připravila kalhoty a svetr, ale dneska jsme se nalíčila a udělala drdol. Tak kolik mám ještě času? Mrknu na hodinky a zhrozím se, je za pět deset! Hrůza! Nakonec jsem se rozhoupala a vzala si minisukni a top. Přesně v deset zazvoní zvonek. „Kdo to zase otravuje!“ slyším z obýváku nadávat tátu. Když mu dávají fotbal, tak nemůže být rušený. „To je pro mě!“ a jdu otevřít. Nazuji si sestry lodičky (ještě že odjela), já mám jenom dvoje tenisky. Poslední pohled do zrcadla a můžu jít. „ Přijdu ve tři.“ Oznámím, ale nikdo mě stejně neposlouchá. Máma uklízí a táta má už zmíněný fotbal. Před barákem už stojí perfektně upravený David. Když mě spatří, hvízdne. I když to nedávám znát, sem hrozně ráda, že to udělal.
„Co vlastně dávají?“ zeptám se ho před kinem.
„Nějaký scifi.“ Tak to sem si mohla myslet. Po cestě sem jsem si představovala, že půjdeme třeba na Titanik a budeme jak dvě hrdličky a mi půjdeme na nějakou střílečku, no potěš pánbůh. „Včera jsem koupil lístky, aby to nebylo třeba vyprodaný. Budeme v poslední řadě.“ očividně z toho má radost, že sem jdeme, ale já se budu pěkně nudit. „Těšíš se?“ optá se mě při reklamách. „Jo jasně. Nemůžu se dočkat!“ odpovím ironicky. Nejspíš to poznal, protože se semnou hodinu nebavil. Nevydržela jsem to a odešla jakoby na záchod, přitom se mi vůbec nechtělo. Sednu si na schody a počítám minuty do konce, zdá se mi ten film nekonečný. „Ty se nudíš viď?“ zaslechnu za sebou Davida. „Ani nevíš jak.“ řekla jsem mu to. „Sorry, měl s semnu jít kámoš, ale odjel a když jsem tě včera potkal, tak ty si souhlasila.“
„Jo, to sice jo, ale vlastně jsem se jenom nudila a myslela jsem si, že půjdeme na něco lepšího a ne na tuhle kravinu,“ chvilku si oddechnu „S Markétou chodíš taky na tohle?!“
„Ne, do kina spolu nechodíme, její rodiče to nedovolí, vlastně spolu chodíme jen tak na oko, víš?“ nedokážu se na něho zlobit, podívám se na něj a je odpuštěno. „Markéta je jiná než ty. Nikam nemůže a neřekne, že jí něco vadí a s každým se hned vykecává a mě to už prostě leze na nervy. Naposledy si na naše rande pozvala tebe. Musím uznat, že mi to nejdřív vadilo, ale pak ses ukázala jako fajn holka a prostě teď mám rád tebe, víš? Ale je tu jeden problém.“ Sedím jak zařezaná. To přece nemůže být pravda, on mě má rád a já jeho, tak v čem je ten problém? Markéta, je tu Markéta, má nejlepší kamarádka. Ale on říkal, že spolu chodí jen tak na oko! „Já tě mám taky ráda.“ a je to venku. David najednou nasadí úsměv a políbí mě…………..
Pokračování příště
2.
Na středu jsme se domluvili, že večer půjdeme na diskotéku. Mamka mě nejdříve nechtěla pustit, ale když sem si uklidila a celý den se učila, svolila. Absolutně jsem neměla ponětí, co si vezmu na sebe. „Prosím tě, je stejně zadanej, tak si vezmi něco normálního!“ radila mi sestra.
„Jani, ty to nechápeš, je sice zadanej, ale včera to vypadalo, že je zadaný s semnou!“
„Aha, proč jsi to neřekla dříve? Já ti pomůžu.“ Vybrala mi mini šaty a svetřík. Musím uznat, že mi to slušelo, dokonce i táta mě pochválil a to je co říct, protože většinou si mě nevšímá. Vlasy jsem si pro rady všech členů rodiny nechala rozpuštěné. Jedinou věc na mě, co mi sestra záviděla jsou vlasy. Ona si je barví na blond a má je po ramena. Já jsem čistá blondýna a mám je až po pas. Jinak nejsem žádná miss. V osm na mě už čekal David. Na uvítanou mě nejprve políbil a celou si mě prohlédl. „Tedy, to ses tak hezky oblékla jen kvůli mně?“
„Ne, na diskotéce na mě čeká Pepa.“
„Vážně, to je škoda, protože ti to hrozně sluší!“
„Doufám, že tam nebudou hrát písničky z toho filmu, co jsme na něm byli včera.“
Prví píseň byla zrovna Titanic. Pevně mě k sobě přitiskl a já se vznášela. „Bojím se, že to za tři dny skončí. Je středa a máme ještě čtvrtek a pátek, co budeme dělat pak, Davide?“
„Řeknu Markétě co se stalo. Co podnikneme zítra?“
„Mohli by jsme jít do bazénu, co říkáš?“
„Fajn, vyzvednu tě v jedenáct.“
„O.K “
Tancovali jsme snad dvě hodiny v kuse a pak jsem bohužel musela jít domů. „Tak zítra.“ Pošeptám mu. Naposledy se políbíme a já peláším domů. Když si jdu lehnou Jana mě začne vyzpovídat. „Tak co, co podniknete zítra?“
„Jdeme plavat, půjčíš mi plavky?“
„Pro tebe všechno, sestřičko!“
„Proč si na mě najednou tak hodná?“
„ Za prvé prožíváš první lásku, za druhé s Davidem a za třetí víš, že Markétu nemusím.“
„Proč ne?“ nechápu, vždycky se k Markétě choval tak mile a teď!
„Nedá se jí věřit. Nedávno jsem jí potakal a držela se za ruku s Jindrou!“
„Myslíš s Jindrou, jak se s tebou nedávno rozešel?“
„Jo, a předtím ještě s dvěma jinýma kluky. Prostě Davida podvádí!“
„Ne, tomu nevěřím! Markéta je má nejlepší kamarádka a všem se jí může věřit!“
„To ano. Má ale svoje mouchy. Prostě má ráda kluky!“ dál jsme se už nebavili, nemohla jsem. Markéta je má nejlepší kamarádka už dvanáct let a tohle mi nikdy neřekla. Vždycky jsem jí věřila a teď……………..
Dopoledne jsme šli se sestrou nakupovat. Jana si už vydělává a utrácí hlavně za oblečení, což mi vůbec nevadí. „Co budeme kupovat? Já mám čas do dvanácti, pak jdeme plavat.“ Jana už mi půjčila fakt pěkné plavky, její nejoblíbenější.
„Kupím si nějaký kalhoty, pak mají v Sephoře nové voňavky a viděla jsem pěkný šály. A co chceš ty?“ tak tuhle otázku jsem nečekala, ona mi něco koupí? „Líbila se mi jedna sukně, ty šály a pěkná bunda.“ tak tohle mi nedovolí! „Ok, a nechceš ještě nějaký tričko?“
„Jani, to mi dovolíš?!“
„Jasně, a nový malovátka nechceš?“
„Ne, to by jsme nestihly.“ Nejprve jsem si šla vybrat novou bundu. Jana mi radila a nakonec jsem si vybrala světle modrou. Poté jsme si šli kupovat kalhoty a sukni. Nakonec jsme šli pro šály a Jana ještě pro voňavku. V půl jedné jsme se vrátili s taškami s plnými žaludky. Neodolala jsem a vzala si plavky rovnou na sebe, novou sukni a Janino tričko a novou bundu s šálou. Nemohla jsem se dočkat, až mě uvidí David. David je na vteřinu přesný a tak i teď zazvonil přesně v jednu i když jsem ho viděla stepovat deset minut před domem. Jak jsem čekala, David si mě udiveně prohlížel a na přivítanou políbil.
V bazénu to bylo fajn, jezdili jsme spolu na tobogánu, byli ve vířivce a dováděli pod vodou. Všechno bylo jak má být. Až na ten konec. Ve vířivce nás spolu zahlédla Martina, kamarádka ze školy, která ví, že David chodí už tři roky s Markétou. Odsunula jsem od sebe Davida, který ovšem Martinu nejspíš nezahlédl a vyložil si to špatně. Utekla jsem do šatny a čekala před bazénem. David přišel až po hodině a ani si mě nevšímal. „Davide počkej, byla tam Martina. Připadalo mi to trapný, tak počkej!“ David konečně zastavil.
„Ty se za mě stydíš, Jitko?“
„Ne, ale za dva dny přijede Markéta a já chci, aby se to dozvěděla ode mě!“
„Aha, ale já myslel, že chceš, abych to řekl já.“
„My si včera se ségrou povídali a ona viděla Markétu s jejím bývalým přítelem.“
„To já vím, Markéta má ráda kluky, no.“
„Nezlobíš se?“
„Ne.“
Cestu zpátky jsme se drželi za ruce. „Zítra je poslední den, co podnikneme?“ zeptá se mě.
„Nechceš jít na pouť?“
„Dobrý nápad, v jedenáct?“ souhlasím. Zítra je náš poslední den.

„Tak co, líbila ses?“ ptá se mě Jana hned ve dveřích.
„Jasně, měl vykulený oči.“ Jana má radost.
„A co podniknete zítra?“
„Půjdeme na pouť, pomůžeš mi zase?“
„Jo, ale hlavně abys nenaletěla!“…………
Pokračování příště
3.
Ráno jsem hodně přemýšlela. Nechápu sestřiny narážky a proč mi tak pomáhá. Večer mi strčila do peněženky pětistovku, ať mám prý na zmrzlinu, to tak. Pomáhá mi vybírat oblečení. Na pouť mi půjčila její nové kalhoty a tenisky. Chce ze mě mít ukázkovou sestru. Taky asi skončí mé dlouholeté přátelství s Markétou. Nejen kvůli tomu, že chodím s jejím klukem, ale taky že má přede mnou tajemství. Pak jsem se dlouho nedívala na hvězdy. Ale stejně to asi budou nejlepší podzimní prázdniny.

„Poslední dobou ses hrozně změnila.“ říká mi David
„A v čem? Chování nebo tak?“ nechápu
„V oblíkání i v chování. Jsi kočka a si volnější.“
„Aha. Zítra ráno půjdu za Markétou.“ Je překvapený
„A co jí chceš jako říct?“
„Že je pěkně prolhaná a že tě miluju.“ dál jsme se ne téma zítřek nebo Markéta nebavili. Užívali jsme si pátku a atrakcí. Nejvíce jsme si ale užili ruského kola. Ač tak David nevypadá, je velký strašpytel a musela jsem ho dlouho přemlouvat, ale nakonec svolil. V pět nám došli penízky a tak jsem se musela vydat domů.
„Bojím se zítřka.“ Svěřila jsem se před domem Davidem.
„Není čeho.“

Dveře jsem otevírala posmutnělá. Jana si toho moc dobře všimla a tak mě hned začala vyslýchat: „Co se stalo? On se s tebou rozešel?“
„Ne! Jen se musím připravit na zítřek, nevím jak se mám tvářit, co na sebe a co jí říct a jak! To je ten problém!“ byla očividně zaskočená.
„Hele, nekřič na mě, já se ti jen snažím pomoct!“
„To by mě zajímalo co vymyslíš, protože já u ní mám být v deset ráno!“
„Nekřič na mě pořád! Vezmeš si ne sebe tu novou sukni, triko a bundu, něco ti vytvořím na hlavě a budeš se chovat usměvavě a když se tě zeptá proč se tak chováš nasadíš kamenný výraz a řekneš jí, že tohle kamarádky nedělají a řekni hlavně všechno co máš na jazyku.“ Rozhodla jsem se chovat úplně tak, jak mi to řekla, při nejhorším uteču. Rozhodně se nenechám porazit bez boje, protože Davida miluju a moc.

Ráno jsem byla jak na trní už od osmy ráno. Jana kvůli mně už taky vstala. Nejprve mi chtěla udělat něco s vlasama, ale pak mi je nechala rozpuštěné. Vyrazila sem brzo, protože jsem si chtěla provětrat hlavu. Musela jsem si všechno srovnat a říct si v duchu můj proslov. Přesně v deset (už jsem přesná jak David) jsem na ni zazvonila. Šla mě přivítat a byla v moc dobré náladě. Zavřeli jsem se v jejím pokoji. Nejprve mi líčila jak se měli fajn a koho všechno potkala a zmínila se také o nějakém Filipovi, další plus pro mě. Pak si mě prohlédla tehdy zazněla ta otázka: „Tys někoho potkala Jitko, vyprávěj!“ podle Janiných rad jsem nasadila kamenný výraz a spustila: „Začalo to už v pondělí, potkala jsem super kluka a on mě pozval do kina. V úterý jsem byla překvapená, protože to byli scifi. Vypadlo z něj, že měl jít s kámošem, ale on nemohl. Po slovní přestřelce jsme se poprvé políbili,“ Markéta naslouchal a ani necekla. „Ve středu jsme byli večer na diskotéce, kde jsem si na plno uvědomila, že je vlastně zadaný a že to může skončit špatně. Ve čtvrtek jsme byli v bazénu, bylo to tam úžasný až do chvíle, než se tam neobjevila kamarádka té holky. Večer jsem byla na dně a Jana mi řekla, že tu holku viděla ruku v ruce s Jindrou!“ v tom to v ní hrklo, asi se jí už rozsvítilo. „Včera jsme byli na pouti a to jsme si moc užili, vážně žúžo!.... Je to David.“ Markéta mlčela, nezmohla se ani na slovo. Měla jsem úžasný pocit jako nikdy předtím, byla jsem na sebe pyšná, ale ještě jsem neskončila: „Měla jsem výčitky svědomí, jak jsem se k tobě zachovala, ale když jsem si tě představila že se couráš kde s kým tak jsem se rozhodla bojovat. Byli jsme nejlepší kamarádky a ty si přede mnou měla moc velký tajemství a to ti nedokážu odpustit, David je teď můj a ty si nechej toho tvého Filipa!“ teď byla na dně ona.
„Jo, máš pravdu, sem hrozná ale tvá sestra není taky tak svatá jak se ti jeví. O prázdninách jsem je viděla ruku v ruce s Davidem zase já a tak sem se jí pomstila. Od té doby se nesnášíme. Neklape nám to, protože mě táta nikam nepustí a on žárlí a tak si našel nejspíš tebe. Věřím, že mi teď nevěříš, protože Jana je svatá, ale podstatě za to může ona s Davidem, srovnej si to a pak se třeba ozvi.“ Teď sem byla zaražená zase já. Zvedla jsem se utíkala od ní pryč. Musím jít za Janou a všechno si to nechat vysvětlit.
Řítila jsem domů jak lavina, ale před vchodem jsem zastavila. Viděla jsem, jak se za rohem líbá David s Janou a něčemu se pořád chichotají. Sledovala jsem je nejspíš tak intenzivně, že se Jana otočila a dívali jsme si z očí do očí. Byla překvapená nejspíš tak jako já. Nemohla jsem se na ně dál dívat a utíkala jsem do parku. Vždycky jsem se tady schovávala, když se naši hádali. Byla jsem tam celé odpoledne, dokud se nezačalo stmívat. Poté se začali objevovat první hvězdy. Zase začali padat. „Přeju si, aby se tohle vůbec nestalo, prosím.“
Jak mile jsem větu dořekla začali se mi po tváři koulet slzy…………………….