Malorské prázdniny

Anotace: Musím se přiznat- malinko mi pomáhal Eclipse, protože to mám do školy :-)

Prázdniny začaly a já se vydala se starší ségrou na prázdninové dobrodružství. Měly jsme namířeno na krásný ostrov, který se honosil jménem Malorka.
Vyletěli jsme z Ruzyně a za několik dlouhých hodin jsem konečně ucítila pevnou půdu pod nohama ( a ani nevíte, jak jsem za to byla vděčná ). Autobus nás dopravil před hotel.
Měly jsme krásný pokoj s balkónem s výhledem na moře. Panebože jako z románu, ale s tím rozdílem, že je to skutečnost, pomyslela jsem si.
Se sestrou Nelou jsme se ubytovaly a vyrazily na pláž. Já se ihned vrhla do vln moře. Je to úžasný pocit, jak do vás vlny narážejí…
Když jsme měly vody a sluníčka doslova plné zuby, šly jsme si dát nějaký koktejl. Nele bylo dávno 20, takže si objednala mochito a já jsem si jakožto šestnáctiletá puberťačka objednala jahodové frapé.
Druhý den jsme narazily v baru na jednoho krásného kluka, který měl hnědé vlasy, pěkně opálené tělo a úžasný úsměv. Okouzlil mě a asi jsem nebyla sama, protože když jsem odešla na záchod, Nela neztrácela čas a seznámila se s ním. Řekla mu, že se chceme projít po okolí a on se hnedka nabídl, že by nás doprovodil, kdyby nám to nevadilo. Překvapilo mě, že je to Čech a po pár minutách jsem už věděla, že je z Ostravy, je mu 22 a jmenuje se Kryštof.
Sestra z něho byla celá unešená, pořád se jen smála a snažila se být vtipná. Šli trochu popředu a já jsem otrávená ze sestry šla pěkně za nimi. Někdy se Kryštof otočil a počkal na mě. Na Nele bylo vidět, že jí to docela vadí a nejradši by byla, kdyby si mě nevšímal.
Když jsme konečně došli k hotelu, odpojila jsem se od nich s tím, že mě bolí nohy. Kryštof se mi omluvil, že tu procházku prodloužil. Nela, ale byla ráda, že se mě zbavila.
Uvědomila jsem si, že Nele závidím. Vždycky měla všechno co si umanula – včetně kluků. Šla jsem si raději lehnout, protože na další den jsme měly naplánované vystoupení skákajících delfínů, legračních lachtanů a roztomilých tučňáků.
Pátý den dovolené přišel Kryštof s tím, že nám chce něco ukázat a nemáme si zapomenout plavky. Tak jsme se sbalily a vyrazili. Překvapením byl aquapark. S Kryštofem jsem sjela snad každou skluzavku, kterou jsme uviděli. Nela se jen sem tam přišla zaplavat, ale na skluzavky nešla. S Kryštofem jsme ve vodě blbnuli a já si ho konečně užila. Byla s ním sranda a měli jsme stejný humor.
Večer se poblíž hotelu konala nějaká párty. Bohužel – nebo možná naštěstí - se Nele udělalo špatně, takže nemohla jít. Já jsem teda vyrazila v plné zbroji a doufala, že tam potkám Kryštofa.
„Čau Viki“ pozdravil mě a usmál se svým nádherným úsměvem.
„Ahojky“ taky jsem se usmála. Už jsem se začínala bát, že nepřijde.
„Můžu tě pozvat na něco?“ zeptala se, když si všiml prázdné skleničky v mé ruce. Přikývla jsem. Povídali jsem si a najednou se zeptal jestli nechci tančit. Samozřejmě, že jsem neodmítla. Voněl krásně a uměl skvěle tancovat.
„Kde ses naučil tak tancovat?“ zeptala jsem se ho.
„To víš, to je kouzlo osobnosti,“ odpověděl mi se smíchem a zaklonil mě. Večer jsme spolu ještě několikrát tančili.
„Ty jsi tu na dovolené sám?“nedalo mi to.
„Ano i ne,“ odpověděl tajemně.
„Jak to myslíš?“ nechápala jsem.
„Nejsem tu na dovolené, ale jsem tu sám,“vysvětlil.
„Ty jsi tu kvůli práci?“
„Ne. Jsem tu kvůli…“ nedokončil to. Pobídla jsem ho hlavou.
,,Ale, to je jedno.“
,,Počkej, Kryštofe, chci to vědět…“
,, Jsem tu na povinném léčení…“
„Ty jsi nemocný? Co ti je? Ty jsi to chytl od Nely?“ myslela jsem, že si dělá srandu.
„Ne. Mám… “ smutně se podíval na moře „… možná zhoubný nádor….“
,,Co?“, zaskočilo mě to…
,,Nebavme se prosím o tom… doktor říkal že si tu mám užívat.“, odpověděl a nahodil falešný, smutný úsměv.
Nemůžu se vyptávat, prosil mě o to. Věděl, že já nic smysluplného nevymyslím, tak se začal ptát na různé otázky a zase jsme se začali bavit. Byly už asi dvě hodiny, když jsme se loučili. Kryštof se sklonil a dal mi malou pusu. Brala jsem ji jako kamarádskou.
Sedmý den nebyla Nela pořád ve své kůži, tak byla zase v hotelu. Já jsem vyrazila na pláž, kde se opět objevil Kryštof.
Koupali jsme se v moři a navzájem jsme se topili. Potom mi řekl, že musí jít a odešel. Šla jsem tedy za Nelou do pokoje, aby se necítila sama.
Večer pro mě Kryštof přišel jestli bych se nešla projít. Povídali jsme si a až jsme došli k útesům, tam mě Kryštof chytil okolo pasu a podíval se na mě s úsměvem od ucha k uchu. Sklonil se a políbil mě. Krásně a dlouze mě políbil. Vznášela jsem se v nebi. Bylo to krásné konečně se mi splnilo to co jsem chtěla už od prvního dne, kdy jsem ho znala. To už jsem jako kamarádskou pusu nebrala…Potom mě doprovodil domů a na rozloučenou mě opět políbil.
Devátý den už Nela vylezla z pokoje na trochu sluníčka, ale vydat se do města s námi nechtěla. Pořád měla mírně zelenou barvu.
Tentokrát jsme se nechali zvěčnit s papouškem a Kryštof potom s hadem kolem krku. Měli jsme krásnou vzpomínku. Každý si nechal toho druhého a jednu společnou fotku. Poslední společný večer jsme strávili na pláži povídáním a hlavně líbáním. Nic víc nebylo, trochu mě to mrzelo, ale na druhou stranu jsme věděla, že mu nejde jenom o to jedno.
Naposledy jsme se viděli, když jsme si s Nelou balily kufry. Kryštof za náma přišel s dvěmi nádhernými kytkami; každé dal jednu. Já jsem dostala na chodbě přídavek v podobě pusy…
Cestou v letadle jsem nemyslela na nic jiného než na Kryštofa. Měl moje telefonní číslo a taky moji adresu… Před tím než jsem zase usnula a prospala celou cestu, jsem se už těšila, až za mnou přijede…