Fantazie a skutečnost II.

Anotace: Pokračování...je to zkutečné :(( bohužel ...

Kdo ty holka vůbec seš?Řeknu ti kdo seš, blbá kráva.
Abych navázala.Mezi nimi nastalo ticho…nepsali si celý víkend ani přes týden.Až v pátek…další prokletý den :(( … Ano po mnoha smsek ti napsal něco takového:Maruš!!!Ne,ty semnou chceš chodit?Ty si byla jeho otázkou překvapená,ale zároveň zmatená.Nevěděla si jak to brát,jestli se nad tímhle tím zhrozil nebo byl nadšený.Po chvilce jsi mu odpověděla.Ty si myslíš,že by to mělo/nemělo cenu?A on ti napsal.Nevim já se ptal první.Rozvíjelo se to slušně a ty si doufala,že řekne ano.Napsalas:Museli bychom to zkusit … risk je zisk :)).Takhle se to vyvíjelo dál,až ti napsal,že s tebou chce chodit:)).Celá šťastná si to oznámila svým kámoškám…každý ti to přál a ty sis říkala ,že on musí být ten pravý.S blaženým pocitem si uléhala.Tvoje sny se odebírali jen k němu…nemohla si na to nemyslet.Nastala neděle a ty jsi měla jít s kámoškami posedět do místní hospody,měla za vámi přiject i kámoška,která se nedavno odstěhovala.Trávili jste v hospůdce 2 hoďky a pomalu se zvedali.Napadlo vás proč neoslavit tvůj nový vztah:)) a tak jste si zašli koupit flašku.Nakonec jste se rozhodli zajít pro kámoše Mirka.Chodili jste všude možně,až vás napadlo zavolat tvému klukovi ať jde ven.Přiběhl(hrozně mu to slušelo :(( ).Objal tě kolem ramen a jen tak jste si všichni mezi sebou povídali.Nakonec jste se rozloučili ,a každý šel na jiný konec města.Chystala jsi se ke spánku,ale než si ulehla musela jsi si celý dnešní den přehrát v paměti.Pondělí,šla jsi do školy a všechno v pohodě na chodbě se na tebe usmíval…všechno co k tomu patří.Po perném dnu školy jsi jela se svou kámoškou na vánoční nákupy…nezapomněla jsi svému miláčkovi koupit dárek(pánskou sadu Adidas…).Když jsi přijela domů,usedla jsi k počítači a začala si psát s lidmi po ICQ.Blížilo se půl deváté a tobě zapípal mobil…smska :)),ano byla od tvé lásky…,ale nebyla taková jakou jsi si jí představovala…stálo v ní totiž…né nemůžeš to vyslovit…,vždyť ty si tak doufala…konec …přesně řečeno stálo tam:Nazvi mě jak chceš,ale ani nevim proč sem na to kývnul…nezlob se.KONEC tohle slovo ti znělo neustále v uších…rozplakala jsi se … vždyť to není ani možná tolik si ho milovala …. A on ti udělá tohle :((.V tu chvíli si se cítila jako by ti tvůj nejbližší člověk,kterého jsi milovala bodnul nůž do zad.Když si to napsala kámoškám…řekli ti ať to neřešíš,ale to přeci nejde … tys ho MILOVALA to slovo pro tebe hodně znamená.Stáli ti ty dva dny štěstí za ten smutek?Stálo to za to,aby jsi se teď trápila?Ano stáli,ty dva dny byli neopakovatelný,ale teď ta bolest…nejradši bych umřela a vzbudila se v jeho náručí…prosíš,aby to byl jen SEN,ale osud je krutý…proč?proč ty máš pořád jen smůlu?Jsi dítě SMŮLI!!!
Osud tomu tak chce a ty se s tím musíš,ať nerada smířit…
Nejradši by jsi vůbec nežila…
Láska je KURVA!!!