Léto pro Lásku

Anotace: pro vás možná kýč, pro mě realita za kterou každý den děkuju...:-)

Ležíme na rozprostřené dece na okraji bzučící louky, která je obklopena lesem. Vlastně je to taková lesní mýtina daleko od vesnice. Dívám se, jak mžouráš očima proti slunci, které pálí a ostrými paprsky zlehka přejíždí po Tvé bledé kůži. Vím, že bys ležel raději ve stínu, ale víš, jak moc miluji slunce a proto jsi nic neřekl a rovnou prostřel deku na přímém slunci. Ležíš, ruku pod hlavou a oči přivřené. S Tvými vlasy si pohrává větřík a ochlazuje Tvé rozpálené tělo. Přejíždím pohledem každý Tvůj záhyb, každý milimetr, který tolik miluji. Utrhl sis stéblo trávy a vložil sis ho mezi své rty. Broukáš si potichoučku nějakou melodii. Vím, stále si stěžuješ, že neumíš zpívat – a přesto! Tak ráda poslouchám to Tvé tiché broukání. Po lýtku Ti leze mraveneček – asi je omámen tvou sladkou vůní. Otevřel jsi oči a druhou rukou sis je zastínil a díváš se na mě. Propadám se do té hluboké modři a dech se mi málem zastavuje. Utrhl jsi kopretinku a dal jsi mi ji do vlasů. Bříšky svých dlouhých prstů mě zlehka přejíždíš po tvářích, po ramennou,…po lýtkách – moc dobře víš, jak moc mě to lechtá. A když vidíš, že i přes ostré slunce nad hlavou, mám husí kůži po těle, vyloudí Ti to široký úsměv ve tváři. Pomalu se Tvá hlava začne přibližovat k mé, vím, co bude následovat a tlukot srdce se zrychlí. A já cítím Tvé srdce bít v mých dlaních. Lásko, i když jsme si polibků dali už mnoho, stále je to jako poprvé!