Láska vzešlá z pohledů

Anotace: ..i takto se může vyvinout láska..

„Lukáši! Lukáši, počkej.“ Řekla jsem běžíc k němu. Nechápu, co to dělám. Vůbec nevím, kde se ve mně bere ta odvaha. Ale na přemýšlení není čas. Už zastavil a jenom se překvapeně dívá, co dělám. „Já.. vlastně ani nevím, jak začít.“ Rozpačitě jsem se usmála. „Líbíš se mi. Já vím, že sis toho musel všimnout, jenom slepej by si toho nevšiml.“ Začínám pomalu ale jistě říkat všechno to, co už dávno tuší. Usmívá se tím potěšeným způsobem, který se mu na tváři objeví vždycky, když s ním mluvím. „Víš.. To v Římě bylo fajn. Vážně moc fajn. Tehdy jsi mi připadal jako moc milej kluk, vážně.“ Zastavím se a snažím se najít slova. On se usmívá, propíjí mě pohledem a čeká, co ze mě vypadne. „No.. a pak byl ten výlet. A tam se to nějak.. prostě se to tam nějak změnilo. Najednou jsi nebyl fajn kluk, kamarád, ale skvělej kluk, kterej se mi líbí a je to špatný protože..“ zarazím se. „Kvůli Tomu?“ řekne první větu, kterou od něj dnes uslyším. „Mně by to vlastně ani nevadilo. Jenom možná bylo rozumnější počkat až … až se to všechno vyřeší.“ Rozpačitě se usměju a opětuju ten pohled o něco intenzivněji než obvykle. Mám co dělat, aby se mi nezačala klepat kolena a jednoduše neutekla někam pryč, daleko, ale přesto vím, že buď teď nebo nikdy. „ Mám tě ráda.“ Usměju se. Pomalu, aniž bych uhnula jeho pohledu se k němu přiblížím a políbím ho. Jemně, jako by to snad ani nebyla pravda. Celým mým tělem projíždí zvláštní energie, až jsem si říkám jestli to vůbec ustojím. Maličko se odtáhnu, podívám se mu do očí. Vím, že cítí to, co já. Vím to. Z toho pohledu to prostě poznám. Stojíme na jedné straně mostu vedoucího nad špinavou řekou stojíme v zásadě dost daleko od sebe, usmíváme se a koukáme. Jenom koukáme. Náhle ucítím jak se jeho prsty jemně přibližují k mým až se jich úplně jemně, jenom konečky prstů dotkne. Chvíli, chviličku přemýšlíme, jestli jeden, nebo druhý neuhne. Jakmile je jasné že ne políbíme se znovu, ještě intenzivněji než předtím. V tom polibku je všechno to, co oba už dávno víme. Ta láska, která vzkvetla jenom z dlouhých pohledů.