Příběh...

Anotace: "Můj život byl černobílý až do dne,než jsi prošel mými dveřmi až do mého srdce"

Byl trochu plachý na pohled...a všichni se ptali "proč?"
/Nechtěl si nechat ublížit/
A co ona zažila?
/zklamání/

Když ho ale poznala,místo očních zornic měla srdíčka...
Místo slz měla na tváři úsměv
Ale hlavně...
Dříve prázdné srdíčko bylo teď již zaplněné...
/a ona byla tak šťastná/

Měla kolem sebe jakousi jistou bariéru,do které žádný kluk nesměl vstoupit,už se bála,že jí někdo ublíží,že zažije zklamání…

/Ale on tohle všechno prolomil…/

Vždy si přála mít kluka ze stejného města a teď se jí to splnilo…
Všechno vycházelo podle jejích představ…
On jí chodil naproti na kroužky a ona ho chodila povzbuzovat na zápasy…
Vždy na něj byla tak moc hrdá…

/až do toho dne/

V ten den mu bylo 15…
Všichni říkali,že se to musí oslavit…Na oslavě bylo jen pár kamarádů a kamarádek…
Ale i ty kamarádky udělaly své…
/on se s nimi bavil a ona ne/

Všichni do něj lili co mohli a ona to jen z povzdálí sledovala...
/připadala si mezi nimi jako cizí/

A on chtěl strašně jít za ní,ale oni ho nechtěli pustit…
Musela být brzo doma a tak bez rozloučení odešla...
Musela zadržovat pláč,ale nešlo to…
Slza jedna podruhé jí tekly po tváři…
Ona neměla komu říct co jí trápí a bolí…co jí zraňuje…nebo proč pláče…

O půlnoci jí přišla textová zpráva“Je mi to líto,ale užívá si s jinou,asi jsi na něj moc mladá,tak si to neber,najdeš si jiného“

Kdybych řekla že plakala,bylo by to slabé slovo…
Slzy byly všude…Topila se ve svých myšlenkách…Ztrácela se ve svých pocitech…
Chtěla utéct,ale nevěděla kam…Chtěla totiž utéct sama sobě,a to nešlo…
/A srdce bylo opět prázdné/

Ráno se probudil rozespalý…Nepamatoval si,co se tu noc dělo…
Kamarádi m vylíčili,co prováděl,ale neřekli ani zmínku o tom,že měl něco s jinou dívkou…
/Kdyby jen věděla/

On se trápil,protože s ním nechtěla mluvit…
Ona se trápila pro jeho zradu…
Jeho kamarádi už se na to nemohli dívat a proto řekli,co v tu noc udělali...

A on za ní hned běžel…

Všechno jí vysvětlil…

Brečela…

/Ale radostí/

Vzal jí do náruče a políbil,tak jak to vždycky v pohádkách končí…
Po dlouhé době se na její tváři objevil úsměv…
/Ten který měl tak rád/

Šeptala mu do ucha“Můj život byl černobílý až do dne,než jsi prošel mými dveřmi až do mého srdce“