Jen ty můžeš mi psát. . .

Anotace: Všechny pocity. . .

Můžeš mi psát. . .Jen ty, můžeš mi psát na chmýří od bodláků.

"Maličká, víš některé věci se prostě neříkají!" políbil mě.

Vybíhám z chodby. . .Je tma. . .prší. . .utíkám. . .
Dešťové kapky těžce dopadají na mé hříšné tělo. . .
Běžím ulicí. . .Snažím se vypudit z hlavy všechny ty mrchy - vzpomínky. . .Chci utéct před minulostí. . . Zas volně dýchat. . .Zapomenout. . .

Jen ty, můžeš mi psát na vlčím máku. Můžeš psát na listí, vítr pak zajistí, že tvůj vzkaz odlétá ze zimy do léta.

"Slečno, vy jste tak krásná. Mohu si půjčit váš zapalovač? A jinak já jsem Ondra."
"Slečno, vy máte kukadla jako dvě zrcadla."
"Aspoň jednu!" magor, magor, magor. . .
"Pronajmeme si tady pokoj na tři týdny, co ty na to?"
"Proč se ke mě celej večer chováš, tak nesnesitelně hnusně?"
"Cením si toho, že se dokážeš omluvit. Jsi jiná než ostatní holky."
"Miluju ty tvý copánky."
Pivní tácky. . .
"Blonde, myslíš si, že byses změnila, kdybys měla přítele?"

Ne! Už ne! Prosím. . .Netrapte mě. . .Běžte pryč. . .
Vypadněte z mojí hlavy. . .Pořád běžím. . .Už není kam. . .Ztrácím se. . .Sotva dýchám. . .Paneláky, skate park. . .

Já počítám ráda píchlavé trny šípků. Já počítám ráda krvavou v zem kytku. Pročítám písmena, tři léta vzdálená, tři slova zmatená.

"Princezno, odjíždím na půlroční pracovní cestu."
"Broskvičko"
"Zlatovlásko, si můj typ!"
"Jsi nejkrásnější pod sluncem."
"Půjdeme do kavárny."
"Chci tě!"
"Pojď spát k nám."
Na růžku, tam bylo zážitků. . .Ztracená balerínka, první polibek. . .
"Pane DJ, zahrajte, prosím, Ready or not pro Modroočka!"

Letiště, Kawárna. . .Prší čím dál víc. . .Jsem promočená. . .No a? To není žádná překážka přece. . .Běhám pořád dokola. . .A to kolo se uzavírá a věci se opakují. .. Bohužel, ve špatném sletu. . .Sakra. . Chci cíl!. . .Chci nějaký cíl!

On jako můj dárek k 18. narozeninám. . . Mašle kolem krku a kytice v ruce. . .Závody. . ."Já tě zazdil!"
"Promiň, vím, že mé omluvy nic nespraví, ale já tě vážně miloval."
"6 let je moc". . . Hajzl. . .

AU, pád až k zemi. . .Chci se zvednout. . .Znovu se postavit na nohy. . .Nejde to. . .Co si jen počnu?
Nikde nikdo. . .Pomoc. . .Je hluboká noc. . .Já promočená na kost. . .Unavená. . .Chce se mi spát. . .Ne! Teď přece nemůžu spát! . . .NE? NE? NE!
Nesmím spát. . .Oči se zavřely. . .usínám. . .

Vítr je doručí lítacím drakům. Proč se bát zítřků? Třeba nepříjdou. . .