Povídka o Kláře na pokračování...5.díl-závěr

Anotace: závěr...

Možná teď to trochu zkrátím,ale...Tohle je to podstatné...
Po jejich prvím polibku v parku...Spolu začali Petr a Klára chodit...Milovali se...Ve škole nebyl nikdo,kdo by o jejich lásce nevěděl...Chodili spolu asi 3 měsíce...Byli stále spolu...Ale v ten osudný den...Se Klára doma dozvěděla,že se stěhují...Do Londýna...Na vždycky...Dozvěděla se to v sobotu,ale celý víkend kvůli tomu probrečela...V pondělí raději nešla do školy...Petr se jí snažil dovolat,ale marně...Nezvedala telefony...Neodpovídala na jeho vzkazy...Myslela si,že třeba na ní zapomene...Ale on hned po škole přišel k ní domů,otevřela mu...Ale v slzách...Ptal se jí, co se stalo...Ale ona stále jen plakala...Až konečně odpověděla,že se stěhují do Anglie...Že tam už zůstanou na pořád...Petr se na ní nedůvšřivě díval a pak jí obejmul a řekl,že jí miluje...a poté odešel...Klára teď nevěděla co dělat...Snažila mu volat,ale měl vypnutý mobil...Od pondělí ho něviděla...Ani ve škole ani nikde jinde...Ale když se v úterý vracela ze škole a šla přes most...Uviděla na zemi ležet papír,na kterém bylo něco napsáno...Zvedla ho...a když si přečetla,co je tam napsáno,okamžitě se rozběhla směrem k Mostu nad nádražím...Z druhé strany chodníku...Uviděla Petra,jak stojí na zábradlí a chce skočit...Zavolala na něj,on se otočil...Klára přecházela...Ale ze zatáčky najednou vyrazilo červené auto..nemínilo zastavit...Klára již nestačila zareagovat a to auto jí zajelo...Petr se na to celé díval...Vrhkly mu slzy do očí...Skočil...Skočil z mostu...ale zanechal na mostě pověšený papír na němž stálo:"Milá Kláro...Víš jako ses mě kdysy zeptala,proč jsem stále tak smutný...Má dívka,kterou jsem tak hrozně miloval...Přímo před mýma očima ji zajelo auto...Ty se teď stěhuješ...a já už nedokážu žít bez tebe...Miluju tě a proto skočím...Sbohem..."

Tak tohle je konec...Doufám,že jsem nezklamala moc z vás,kteří si mysleli,že tohle skončí Happy Endem...Vím,že jsem vás asi moc nepotěšila...Ale jak je podotknuto na začátku...Ona už se o tom nikdy nedoví...