Zakázaná láska

Anotace: 11. díl - Nový přítel

11. Nový přítel

Procházela jsem se po zahradě a bloumala sem tam. Vůbec jsem netušila co dělat a ještě ke všemu s touhle pitomou nohou toho moc nejde. Proto jsem si oblékla plavky a rozhodla se alespoň slunit. Na zahradě však byla Aneta a její kamarádka Zina. „Ahoj, můžu se přidat“ pozdravila jsem je přátelsky, protože mi dvě jsme se moc nemuseli. „Třeba“ usmála se Zina a dokonce uvolnila svoje lehátko. „To je dobrý, já si sednu k bazénu“ odmítla jsem. Ty dvě se bavily o nějaké párty co se měla konat a proto jsem ač nerada poslouchala. „Bude to mejdan roku jako vždy, škoda že Leoš musí do práce“ vzdychla si Aneta. Uvědomila jsem si o kom je řeč a také, že se zřejmě dali opět dohromady. „Nechceš se přidat?“ nabídla mi Zina velkoryse. „Proč ona“ zeptala se jí naštvaně Aneta. „Já nevím, asi se tu nudí nemyslíš?“ mrkla na ní. Aneta se usmála a podívala se na mě. „Jestli chceš tak mě tam poveze táta a jistě mu nebude vadit, když tě vezmu sebou. Ale musíme ti obstarat lepší oblečení tohle je děsné“ zhodnotila moje plavky. „Já ale nikam nepůjdu, nemám zájem“ odmítla jsem povýšeně, protože ten její náhlý obrat k lepšímu nesliboval nic dobrého. „Vidíš jaká je“ ukázala na mě přísně. „Normální a nerada se vtírám“ odsekla jsem a raději zmizela z dosahu těch dvou. Zřejmě měli něco v plánu, protože se obě začali šíleně smát. Myslí si snad, že se nechám nachytat.
Svoje plány na dnešní večer vybalí Aneta při společné večeři a proto jen tiše jím, aby se náhodou nedostalo i na mě. Ona se jen usmívá a když domlouvá odvoz, který jí můj táta slíbí tak se prořekne. „Víš chtěla bych, aby šla i Laura.“ Můj obličej v tu chvíli zbělá a doufám, že to zamítnout, nechci přece říkat, že Anetě nevěřím ani slovo. „TO je skvělý nápad. Myslím, že potřebuješ rozptýlení“ chytne se toho táta, přestože se paní Kubátová nadšeně netváří. „Mě se to nelíbí, ta holka je nějaká bledá“ pohladí mě po tváři. Konečně si toho taky někdo všiml. „Jak chceš?“ usoudí nakonec táta a dál se láduje jídlem. „Už jsem jí dokonce koupila i oblečení, aby se nemusela s tímhle trápit“ začne se vychloubat Aneta. Táta jí samozřejmě pochválí a peníze, které za mě utratila jí vyplatí. Ví moc dobře, že mě dostala do šachu a teď už nemůžu odmítnout a proto souhlasím, že večer s nimi vyrazím.
Hned po večeři mě Aneta odvede do svého pokoje, aby mě mohla namalovat a upravit. „To nebylo hezké co jsi udělala“ odvětím jen co zůstaneme sami. „Já jsem to myslela jen dobře pro tebe“ urazí se a začne tahat tu svoji kosmetickou paletu. „Studuji na kosmetičku a jednou bych chtěla malovat modelky nebo hvězdy před focením“ začne se vychloubat. „Takže by jsi chtěla dělat maskérku co?“ zkrátím její proslov. Jen si odfrkne a připomene mi něco o chytrosti a poté se do mě pustí. Jsem však pevně rozhodnutá, že jestli budu vypadat jako šašek tak to i přes její protesty smyji. Aneta mě však převeze na celé čáře a to co mi udělá na obličeji se nepodobá ani trochu lehkému líčení, které jsem preferovala. Mám krásně rozetřený make-up a také dokonale nalinkované oči. „Prokoukla jsi“ usoudí a začne se hrabat ve skříni. „Nejprve se oblékneš než ti udělám vlasy“ poradí mi a vytáhne krátké letní bílé šatičky bez ramínek a pod prsy zpevněné černou gumou, aby vystihly moje vnady. „Jsi dobře vyvinutá, takže ti padnou myslím“ usměje se a hodí mi je k nohám. „Jsem pes nebo co?“ zeptám se naštvaně. „Neumím házet promiň“ usměje se sladce, takže bych jí nejradši skočila po krku. Začnu se ihned převlékat a jakmile mě spatří tak se zděsí. „To si děláš srandu, že si necháš podprsenku? To se ale nehodí, víš co zkus tohle“ sebere mi ji a strčí do ruky něco jako silikony, které se mi přilepí na mé vlastní prsa jako cizí kůže. „TO je děsný!“ Sundám to tedy a raději se rozhodnu jít bez než s tímhle.

Táta nás doveze před velikou vilu na kraji města a pomůže mi z auta. „Kdyby se ti tu nelíbilo, tak zavolej a já si pro tebe přijedu“ nabídne mi velkoryse a poté políbí do vlasů. „Uvidíš, že se jí nebude chtít domů“ zasměje se vtíravě Aneta a nastaví mu tvář, aby jí také dal pusu. Poté mi ochotně pomůže do schodů, až si začínám myslet, že to opravdu dnes myslí vážně a nehodlá mi udělat ostudu, nebo něco podobného.
Párty je skvělá, vlastně jsem na jiné kromě dětských diskoték nikdy na žádné nebyla. Nepiji však nic jiného než džus a tím dost lidí udivuji. Tedy hlavně ty mírně opilé dívky,které se už skoro plazí po podlaze. Pak se však střetnu se známým pohledem a ztuhnu. Leoš si mě prohlíží od hlavy až k patě a kývne na pozdrav. Také lehce kývnu a vzdálím se pryč, než ho napadne zamnou přijít. Jakmile vyjdu na zahradu dostanu pecku mezi oči skleničkou. Přímo si kecnu na zadek a ještě dlouho se z té rány vzpamatovávám. „Jsi ok“ zeptá se mě známí hlas. „Jestli nemám další oko tak jo“ usměji se a třu si poraněné místo. „Já netušil, že někdo půjde. Trefovali jsme se do támhle té cedulky“ ukáže na dveře. „Asi jsi vyhrál co?“ začnu se smát a on se přidá. „Tebe neznám. Jsi tu nová?“ začne se zajímat. „Jo jsem tu nová a taky pokřtěná“ vtipkuji dále. „Hlavně jsi v pohodě“ dodá a pomůže na nohy. „Co takhle panáka na přivítanou“ nabídne mi. „Když ti nebude vadit, že nebude ten panák alkoholový, tak jo“ souhlasím. Sice se podiví,ale pomůže mi zpět do domu a zavede do kuchyně. „Takže co nealkoholického to bude“ usměje se a ukáže na celou řadu pití. „Jen džus“ poprosím tiše. „Ty jsi fakt abstinentka“ podiví se a opravdu mi skleničku naplní džusem. „Přesně tak“ odvětím a přiťuknu si s ním.
Je to super kluk jmenuje se Robin a studuje vysokou školu v Praze a mimochodem tenhle dům patří jeho rodičům. Když se však začne zajímat co já a moje rodina tak mlčím a svedu to na to, že se mi o tomhle bavit nechce. Proto se vrátíme na zahradu, kde se dá alespoň trochu dýchat. „Máš ráda přírodu?“ zajímá se. „Moc, nejvíce výlet na loďce a pozorování oblohy“ zasním se a vzpomenu na náš večer s Leošem. Bylo to dokonalé a nevím jestli někdy zapomenu. Ani si nevšimnu, že Leoš stojí kousek opodál a dokonce se k nám vydá. „Prosím mohl by jsi mě doprovodit do domu, potřebuji na WC ten džus začal působit“ požádám ho okamžitě, abych se vyhnula Leošovi. „Jak chceš hele“ usměje se a pomůže opět na nohy. Leoš je od nás kousek a jakmile vidí, že mizím tak zrychlí. „Lauro, můžu s tebou mluvit“ zeptá se jakmile je na dosah. „Kdepak musím na záchod“ odmítnu ho rychle. „Klidně tě tam doprovodím jestli chceš?“ nabídne se a chytne za druhou ruku. „Já jsem její společník jestli jsi si nevšiml“ upozorní na sebe výhružně Robin a nemíní mě pustit. „Taky bych ti mohl ukázat jak vypadá když je tu její bodyguard“ zavrčí naštvaně Leoš a jeho svaly se pod tričkem napnou, až je to vidět na první pohled. „Dej pokoj,jsem tu s ním a nechci abys mě otravoval. Vrať se k Anetě“ upozorním ho výhružně a pomocí Robina se vyškrábu do schodů. „Ty jsi Anety sestra?“ zeptá se jakmile se dostaneme do klidné části domu. „Jo nevlastní jak to víš?“ zeptám se napjatě. „Říkala, že přivede novou holku, ale nenapadlo mě to hned, že jsi to ty. Jsi totiž úplně jiná a to děsně fajn“ pochválí mě a snaží se políbit. Odstrčím ho však od sebe a zalezu na záchod. Jde na to chlapec moc rychle a to že jsem její sestra neznamená, že jsme stejné i v tomhle. Vlastně nejsem stejné v ničem jen ve výběru kluků bohužel.

Jakmile se vrátíme mezi ostatní všimne si mě Zina. „Ahoj Lauro, koukám že jsi okouzlila našeho nedůtklivého svůdníka“ usměje se na Robina a pozdraví se s ním polibkem. „Jo, tak trochu“ špitnu. „Máte všeho dost“ zajímá se Robin, zatím co já si prohlížím fotky které jsou pověšené na stěně. „No něco mi tam chybí a to ty!“ usměje se svůdně Zina a pohladí po rozkroku. „TO musíme napravit“ navrhne a chytne mě opět za ruku. „Půjdeme ti s Laurou dělat společnost“ navrhne. Je vidět, že je jeho odpovědí dost rozhozená a jde za námi jako by nevnímala. „Umíš tancovat“ zeptá se jakmile se rozehraje písnička od Celine Dion z filmu Titanic. „Já umím, ale moje noha mi to jaksi neumožňuje“ zastydím se. Víš co, nemusíme stát, ale sedneme si na pohovku ano“ nabídne mi. Vůbec netuším jak chce tančit, ale souhlasím a posadím se vedle něho. Chytne mě okolo pasu a začne semnou v rytmu pohupovat. „Nikdo nemůže říct, že se netančíme když se hýbáme“ usoudí nakonec a já se k jeho názoru ráda přidám. Zina kterou celou dobu naše počínání sledovala se ztratí v davu a objeví se po chvilce společně s Anetou. Aneta mávne rukou a kluk co obstarává hudbu ztiší písničku skoro na šeptání. „Já se omlouvám všem, že kazím zábavu, ale dnes jsem přivedla do naší společnosti novou dívku a chtěla bych vám ji přestavit“ usměje se a donutí vstát. Robin se také usměje a stoupne si vedle mě. Nevím proč, ale cítím že se něco děje a neskončí to dobře. Aneta mě obejme okolo ramen a zašeptá. „Tohle je za Leoše ty mrcho.“ Tím je to jasné a chci se jí vytrhnout a zmizet. „Tohle je moje nová sestřička Laura. Je jí osmnáct let a nikdy jsme jí až do minulého měsíce neviděla. Vetřela se do našeho baru a pracovala jako brigádnice. Mimochodem naprosto neschopná. Jediné co jí nedělalo problém bylo přebrat mi přítele a klidně ho vodit za nos. Ona totiž není obyčejná dívka která by se mohla vychloubat penězi svých rodičů jako mi tady. Je to sirotek, který žil až do včerejška v dětském domově u dvou Lvů. Přesně tohle je obyčejný spratek, který se vetřel do mojí rodiny a myslí si, že jí to jen tak projde. Takže Lauro vítej u nás“ ukončí vítězně řeč. Všichni na mě koukají jako na zjevení a čekám co bude dál. Robin,který stál vedle mě pustí moji ruku a jde k Anetě. „Teď jsi se předvedla v nejlepších barvách opravdu. Sbal se a odejdi“ poradí ji v klidu. Nestačím koukat a doufám, že to není žert. „Cože, jsi padlý na hlavu nebo co? Je to žebračka a nepatří mezi nás. Chtěla jsem ti jen otevřít oči“ začne se Aneta rozčilovat. „To jsi také udělala, teprve teď jsem pochopil jak jsi zlá“ vysměje se jí. „Teď jdi“ poručí ji výhružně. Aneta kouká z něho na mě a začne se vztekat. „Já vám, ještě ukážu co dokážu. Takhle mě vyhazovat nebudeš“ upozorní ho. „A ty“ namíří na mě prst. „Tebe zničím a vrátíš se zpět do toho svého kutlochu v domově.“ Nejradši bych jí něco řekla, ale nač dělat ještě větší rozruch a proto jen zakroutím hlavou a zamávám na rozloučenou. Jakmile zmizí vrátí se ke mně Robin a uklidní mě. „Párty pokračuje ať jsi kdosi.“ Jsem mu za to velice vděčná a proto přijmu jeho nabídku na další tanec a necháme si Titanic zahrát znovu. Je vidět, že super kluci ještě nevymřeli a jsou tu pro nás chudinky.