Láska přes internet..

Anotace: A to se vážně stalo...a jsem za to moc ráda...

Když se na Tomáše podívám, zaplaví mě vlna lásky, něhy a štěstí. Už je to víc jak půl roku, co jsem s tímhle skvělým chlapem, i když se známe o něco déle.
Od života jsem už nečekala žádně příjemné překvapení. Po zkušenostech, co jsem měla, jsem nevěřila, že se objeví princ z pohádky. Asi vymřeli. Kdyby mi ale před rokem vyprávěl to, co je teď, nevěřila bych a smála bych se mu. A přece se na mě usmálo štěstí.
Jednou jsem seděla ve škole a nudila se. Pod ruku mi přišel nějaký časopis, tak jsem v něm listovala. Narazila jsem tam na internetovou stránku, kde mohu najít přátelé a známé. Jen tak z nudy jsem se tam zaregistrovala. A to se mi stalo osudným. Během týdne mi přišlo spoustu mailů a mezi nimi i od Tomáše. Že jsem ho prý zaujala. Nevím proč a jak, ale odpověděla jsem, že on mě také. A tak jsme si začali psát. Brala jsem ho však jenom jako kamaráda. Nic jsem od toho neočekávala. On ano. Snažil se. Ukecával mě, abych se s ním sešla, ale já jsem nechtěla, nevěřila jsem. Neuměla jsem si představit mít s ním něco víc. Chodit s ním..
Přišlo mi to nereálné, protože jsme od sebe vzdáleni skoro sto kilometrů. On v tom problém neviděl. Nakonec mě stejně přemluvil a sešli jsme se. Byl tenkrát, chudák, strašně nervózní. Ale byl moc fajn, až mě to překvapilo. Přesto jsem mu nedávala moc velké šance. Všichni mi říkali, ať mu dám šanci. Tak jsem to udělala a jsem ráda. Po pár setkáních a návštěvách jsem v tom lítala. Okouzlil mě. Vím, že on je ten pravý. A teď se každým dnem moje jistota stupňuje.
Pomalu si zařizujeme bydlení. Za rok bychom se chtěli vzít a časem založit rodinu. Vím totiž, že to bude úžasný manžel i tatínek. Vidím to už teď, podle toho jak se chová.. Vážím si ho a věřím, že prožijeme krásný život..Tak nám držte palce :)