Život je plný změn kap. 5

Anotace: „Jak chceš“ natáhne se a jednou rukou jí stáhne na sebe. Vystraší jí tím znovu, už ne. Začne mu mlátit pěstmi do hrudi, ale on jí jen přitáhne blíž a sevře v ocelovém obručí svých, rukou.

Nějak se to zvrtlo

„Och“ ztuhne, podívá se dolu a vidí, na svém břiše spojené dvě obrovské ruce, jsou na okraji svázané košile, takže se jedna okrajem dlaně dotýká nahé kůže,ale nejsou to ty bezedné, pustošivé a drsné toho netvora co jí přepadl tyto, jsou svalnaté s naběhlými žilami, hezky tvarované ale po jedné se táhne jizva od zápěstí, až k lokti je vidět že je čerstvá úplně fascinovaně po ní jemně přejede vtom ucítí za sebou hluboký nádech a ruce se nepatrně pohnou v tom si uvědomí to on mě zachránil „a ale“ ujede jí, zavazoval mi košili ………proboha mně viděl nahou, zrudne jak rak …jak…..jak jsme takhle dlouho, kdo je to??? honí se jí hlavou.
V tom jí do ucha zavane zašeptání „Neboj maličká si v bezpečí, nestihl to, co chtěl udělat, a já už nikomu nedovolím, aby ti ublížil“ ruce jí jemně pohladí po břiše.
Vyletí jak střelená ani se na něj nepodívá „dděkuju pane j…jsem vám zavázána, ale tto nemůžete“ zarazí ještě víc zrudne „takhle se mně nemůžete dotýkat, já“ obejme se rukama „ já jsem počestná prosím odpuste jestli jsem vás uraz….“ Nedořekne.

Nevěřícně zírá na svého zachránce, zmůže se jen na „V…vy??? Co tady děláte??? Proboha“ najednou jí dojde jak se jí dotýkal a co všechno asi viděl. Vyděšeně zašeptá „Proboha že to není pravda.“ S nepřítomným pohledem se otočí a odchází.

„Kam jako jdeš“ ozve se za překvapeně. „člověk ti pomůže a takhle říkáš děkuji???“ dodá na oko pobouřeně.

„Děkuji“ otočí se, ale do očí se mu nepodívá „ Jsem ti vážně vděčná, ale už nebudu plýtvat tvůj drahocenný čas“
„ A kam chceš jet???“ zeptá se jí nenuceně s kapkou sarkasmu.
Vycítí, že jí zkouší, jak chce se jen tak nedá „ a to chceš vědět proč???“ tentokrát se mu očima zapije do jeho „Co ti je vůbec do toho a co tady vůbec děláš?“

Očima jí neuhne navzájem se přeměřují, až nakonec pokrčí rameny, ledabyle rozhodí rukama a s úsměvem se postaví „No víš, jsem si dal ranní vyjížďku a jak si tak jedu“ vážně a poučně se na ní zatváří a dodá „najednou zaslechnu strašný jekot, sem si řek omrknu co se děje, no a nějak se mi tě zželelo tak sem si řek, že ti pomůžu“ s úsměvem dodá „Nějakej protest???“
„Jen tak si se projížděl??? Tady???“ zeptá se nevěřícně „Ale díky no, jsem ráda, že si tady tudy jen tak projížděl“ dodá s úsměvem.

„Taky jsem rád“ šibalsky se zasměje „ale teď spíš k tobě, co tady proboha děláš??? Kam jedeš??? Víš že to je šílenství“zkoumavě si jí prohlíží, jako kdyby chtěl z jejich očí vyčíst pravdu.

„Do toho ti nic není, vůbec si mě nevšímej“ vyštěkne naštvaně „nejsem žádné malé dítě, které potřebuje maminu ručičku“divoce se mu kouká do očí „nechci nic jiného, než aby sis mě nevšímal“ zavrčí.

Pochybovačně nadzvedne obočí „koukám, moje sršní kráska, už je konečně zpátky“ dodá s hvězdičkami pobavení v očích.
Tohle už nevydrží, otočí se a odejde ke koni a vyšvihne se na něj. Než stihne dát pobídku, už jí drží otěže. V ďábelských očích se nedá nic vyčíst „ nejdřív si promluvíme“ řekne zkrze zaťaté zuby. Pochopí, že je naštvaný, hodně naštvaný. „Pust ty otěže“ řekne klidně, až tomu sama nevěří když, slyší svoje divoce bijící srdce. „Až slezeš dolů……..a pojd nebo ti pomůžu.“už mu dochází trpělivost.

Nevěřícně na něj zírá „ Ti přeskočilo, si šílenej??? Co to tady na mě zkoušíš???“hádá se s nim popuzeně.

„Půjdeš dolů???“

„Ne“

„Jak chceš“ natáhne se a jednou rukou jí stáhne na sebe. Vystraší jí tím znovu, už ne. Začne mu mlátit pěstmi do hrudi, ale on jí jen přitáhne blíž a sevře v ocelovém obručí svých, rukou. Ječí co jí hrdlo stačí “Né pust mě, ty slizej hade, co si to dovoluješ….ty prase …úchyle“ ještě vyjmenuje plno dalších peprných nadávek, jenže pak zachytí jeho pohled a to co v něm vidí jí vyděsí i fascinuje, je tam plno vzteku ale převažuje nad ním čím dál víc děsivý tajemný třpyt „co děláš vyjekne…… nééé,“ ale to už se nad ní sklání.

Přisaje se jí na rty, bože tohle, už chtěl udělat tak dlouho, začne jí jemně jezdit po sevřených rtech jazykem. Cítí, že se mu brání podlehnout, ale taky vnímá to, jak se jí začínají chvět rty, jak jí tělo začíná vláčnět a zmenšuje odpor.

Unikne jí jemný vzdech a pootevře při něm rty. Hned toho využije, začne jazyk dobývat do jejich úst. Nejdřív obkrouží smyčku podél uvolněných rtů, pak si chvilku pohrává s jejími zoubky a následně vyhledá její jazyk.

Takové vzrušení jako teď v životě nezažila tedy tohle je její první polibek a zrovna s ním!!! ale nemá na to se mu vzepřít a co teprve když jeho jazyk vyprovokuje její v divoký taneček. Ucítí jeho ruce, jak jí hladí po zádech přenesou se na boky tlačí do ní, až se ocitne zády na stromě, to už jeho ruce pomaloučku putují nahoru a přejedou jí jemně přes prsa a tam se chvíli zdrží. Najednou se odtáhne a hladově si jí prohlíží, pak se jí přisaje ke krku, rukama začne rozvazovat její košili. Začne se bránit, tak se jí znovu přisaje ke rtům a přimáčkne jí svým tělem ke stromu, nohou jí rozevře její a zaklíní jí, že se nemůže pohnout ani o kousek. Začne jí dravě líbat, ale najednou mu tělem projede palčivá bolest.

Se zasténáním se od ní odtáhne a přejede si po rtu, kde má obtisklé zoubky. Nevěřícně kouká na její taky pokousané rty, nechápavě po nich přejede prstem, vyškubne se mu a přilítne facka, až mu skoro poskočí hlava a zasyčí na něj „ To jsi přehnal.“