Jde přece jen o inspiraci! V

Anotace: Po delší době bez internetu :) doufám že ti kdo četli předešlé díly nezapomněli :)

Sbírka: Jde přece jen o inspiraci!

Sakra! Sakra a kruci!! Sedím nad prázdným archem papíru a nemůžu se soustředit. Absolutně. Hlavu mám jak střep a to jsem od rána spolykala už dva paraleny. Vzbudila jsem se v posteli, jen v kalhotkách a tričku. Sama jsem se tam určitě nepřenesla a ani nechci vědět, jak jsem se tam dostala.
Na test jsem doběhla jen taktak ale, jelikož hodina začala už v 7, beru jako úspěch, že jsem vůbec došla. Nicméně teď toho těžce lituji, v hlavě nemám absolutně nic, kromě včerejšího večera. Hlavou se mi honí pořád to samé, chvíli si slibuji, že už mezi ně nepůjdu, pak zase spřádám plány, kterak si znova získám Hynka a na Davida že zapomenu.
Jenže pak se mi vybaví jeho objetí a rty ve vlasech a nejsem si jistá ničím. Hynek je příval vášně a erotického jiskření, David něha a bezpečí.
A vůbec 20tiletá holka přece nechce něhu a pocit bezpečí, ale právě o tu erotiku!
Přesvědčuji sama sebe a chvílemi jsem si tím i jistá.

Profesorčin hlas ukončí mé trápení a já konečně můžu test odevzdat s pocitem, že jsem se snažila, jak nejvíc jsem mohla. Sice tam skoro nic nemám ale budiž. Další hodiny nějak přetrpím, většinou vůbec neposlouchám, naštěstí mám jen přednášky a žádná cvičení.
V 1 se odeberu domů s tím, že na dalších přednáškách můžu s klidem chybět. Šíleně se mi chce spát ale, jakmile dojdu domů, už to opadává. Praštím sebou na gauč a natáhnu se pro knížku. Druhý díl Stmívání s názvem Nový měsíc, který jsem si koupila minulý týden mě víc než láká. První díl jsem přečetla jedním dechem, přestože si myslím, že je to pořádná fantasmagorie. Absolutně mimo realitu ale tak skvěle napsané že jsem se nemohla odtrhnout a četla třeba do 3 do rána. I teď je snadné se začíst, vlastně tak snadné, že po několika minutách jsem natolik vtažená do děje že na svoje starosti zapomínám.
Vzpamatuji se až po dvou hodinách, kdy se zvedám a jdu se kouknout na školu. Hm, dvě přednášky a tři cvičení, to není zas tak zlé.
Jdu se tedy podívat, co nám přinesl facebook. Pár šťouchanců od přátel a dokonce od Hynka. A nová zpráva. Zvědavě ji rozkliknu a zacházím tam poměrně dlouhou zprávičku od „mého“ španěla. Bohužel se nenamáhal s angličtinou, tudíž je to celé španělsky. Chvilku přemýšlím, jestli se mi to chce překládat, ale nakonec otevřu google překladač který mám v oblíbených. Hodím tam celý text a čekám na přeložení. Je to jen chvilka.

Ahoj krásko. Děkuju za odpověď ani jsem ji nečekal. To tě nepřekvapilo, že jsem si tě přidal? I když holka jako ty musí být zvyklá na to, že ji muži obdivují. Nechceš mi povědět něco o sobě? Já se jmenuju Luis a vlastně jsem původem z Argentiny, ale moji rodiče se do Španělska přestěhovali už před mým narozením. Když jsem zjistil, že jsi z Česka ani mě to nepřekvapilo, máte moc hezkých žen, ale ty jsi rozhodně ta nejkrásnější.
Těším se na odpověď. Luis

Chvíli zírám na obrazovku a po tváři se mi pozvolna rozlévá úsměv. I když má asi chlapec moc rád slovo překvapení a je to takové… no nevím něco se mi na tom nezdá, ale možná je jen obrovský romantik. A líbím se mu! Kouknu na svou profilovou fotku a úsměv mi trochu zmrzne. Moje nejkrásnější fotka a není tak docela obrazem reality. Focená zhruba před půl rokem. Byli jsme s Hynkem na dovolené a on mě vyfotil za jasné sluneční záře u bazénu. Paprsky v mých, po pás dlouhých vlasech, je dělají světlejší, moje oči jsou sluncem zářivější a prsa v plavkách větší, dost jsem od našeho rozchodu zhubla a bohužel se to nejvíc odrazilo právě na nich. Na té fotce se líbím i sama sobě. Ale co! Jde přece jen o flirt, těžko za mnou přijede až ze Španělska. Začnu mu tedy do překladače datlovat odpověď.

Ahoj fešáčku. Tak tys mou odpověď nečekal? A díváš se občas do zrcadla? :-)
Na zájem takových chlapů jako jsi ty, opravdu zvyklá nejsem. Lichotí mi to. Něco o sobě? Jmenuji se Elen a v ČR jsem se narodila, stejně jako moji rodiče. Ty budeš znát asi hodně Češek, i když pochybuju, že krásných, když já jsem podle tebe ta nej. No, bez urážky ale Španělky nejsou zrovna krasavice, i když pořád lepší než takové Italky, či Američanky. Zato Španělé… ti jsou doslova k sežrání.
Elen

Nejsem si svou odpovědí moc jistá, ale lichotky a předstíraná skromnost přece k flirtu patří. Kromě toho mě nevidí a i to je někdy výhoda. Ve skutečnosti totiž tak zlé sebevědomí nemám. Projedu ještě co kdo na facebook napsal a pak se vrátím k Novému měsíci. Dnes však jdu spát brzy, možná bych si mohla jít ráno zaběhat…