Člověk a upír... ( zakázaná láska )

Anotace: Tuhle povídku sem smolila pro Terezku, která píše tak nádherý krváky :D... NO a chtěla jsem jí ukázat co je Happy and!! No a budu ráda dyž si ju přečtete :)

Chodila po světe holčička, jmenovala se Tess. Tekly jí slzy po tvářích, nikdo si toho nevšiml. Všichni mysleli jenom na sebe. Nikoho nezajímalo, že viděla jak jí zabili maminku. Jednou večer jí otravoval úchylný chlap. Rychle utíkala pryč. Utíkala do parku, při běhu narazila do mladého chlapce. Druhý den se probrala v nemocnici. Tess chtěla vědět co se jí stalo. Doktor jí řekl, že omdlela a přinesl jí mladý chlapec. Tess po týdnu v nemocnici pustili. Zajímalo ji strašně s kým se vlastně srazila. Tak zašla večer do parku. Pozorovala, jestli někde neznámý není. Když se chystala jít pryč uviděla na lavičce před vchodem do parku sedět bledého, žlutovlasého chlapce. Napadlo ji, že to byl on a tak si k němu přisedla a řekla: „ Děkuji. “ Otočila se směrem na chlapce, ale nebyl tam. Zmizel? Když tam před chvílí byl, divila se. Každým dnem nad záhadném chlapci přemýšlela víc a víc. Rozhodla se jít do parku opět. Chlapec Tess zahlédl, šel k ní a začali si povídat.Tess chodila do parku každý den. Každý den to bylo stejné přišla v deset a odešla ve dvanáct. Zjistila, že se do chlapce zamilovala. Když šla do park tak na ni chlapec vykřikl: „ Už se nesmíme scházet, nechci ti ublížit. “ Jen to dořekl a zmizel. Tess chodila do parku každý den, ale chlapec nikde. Ani po dvou měsících to nevzdala. Sedla si na lavečku a rozbrečela se. Došla k ní parta vandalů a začali ji mlátit. V tom přiběhl chlapec. Všechny je odehnal. Ale řekl: „ Mohla bys mi něco slíbit ?“ „ Ano.“… „ Už nikdy nepůjdeš do parku, nesmíme se už nikdy vidět a jmenuji se Alex.“ Políbil ji. „ Jsem upír.“ Dořekl to a zmizel. Dívka odešla domů a začala opět žít svůj život normálně, ale nepřestala myslet na Alexe. V noci se šla projít a chytla ji skupina lidí. Jedna holka ze skupiny řekla: „ To jsi ty ta holka co měl Alex zabít? Je to zrádce nedodržel rozkazy vlastního otce, musíš zemřít, znáš naše tajemství.“ Upírka vycenila zuby a chtěla Tess vysát. Alex vzal Tess do náručí a utíkal s ní co nejdál od města. Až byli v bezpečí řekl: „ Víš já nesmím být s člověkem. Teď tě chtějí zabít, ale to nedovolím. MILUJI TĚ.“ Alex odešel pryč a když se vrátil Tess nikde nebyla. Uslyšel kroky, otočil se a uviděl bandu vandalů, co dříve byli v parku. V ruce jeden z nich držel pistoli a říkal: „ Za to tě zabiji, ty hajzle.“ Tess byla schovaná celou dobu za křovím. Vandal střelil na Alexe, ale Tess před něho stoupla a dostala kulku místo něj. Vandalové rychle utekli. „ Proč? Proč si to udělala?... Když víš že by mi ta kulka nic neudělala.“ „ Aspoň víš, že tě doopravdy miluji.“ Alexovi poprvé za život začalo téct něco po tváří nebyla to krev která byla na jeho tváři často, ale byli to slzy. Slzy smutku, které ukazovali jak se cítí. Poprvé mělo cenu kvůli někomu žít. A teď ten někdo má zemřít? Alex naposled políbil svou milovanou. Došel si pro kůl, zabodl si ho do srdce a zemřel se svou milovanou. Alexova rodina viděla tělo svého bližního a litovali toho co udělali. Chtěli po synovi, aby zabil jedinou osobu kterou skutečně miloval. Už věděli, že se některým lidem dá věřit. Takhle skončil život Tess a Alexe. Život člověka a upíra, které ani smrt nerozdělila.