Hranice vztahu 1

Anotace: První část povídky z vysokoškolského prostředí o vztahu na jednu noc, který se promění v něco víc, než bylo v plánu.

Sbírka: Hranice vztahu

Spíš vycítila, než slyšela, že se někdo posadil na vedlejší barovou židli, a bezmyšlenkovitě pootočila hlavu, aby na nově příchozího pohlédla. Na vteřinu se jí oči zúžily zaujetím, při prvním zběžném pohledu měla dojem, že vypadal jako Shayne Ward. Bezděčně jí to vytanulo na mysli, ač nebyla zrovna typ, který by muže porovnával podle celebrit. Ani té myšlence nepřikládala žádný význam, byla mezi desítkami jiných, které jí v tu chvíli poletovaly v mysli a brzy skončily zapomenuty. Ihned zase stočila zrak ke své sklence, se kterou pomalu otáčela v prstech.

„Nesedí tady nikdo?“ ozval se ten nově příchozí. „Chci říct, nečekáš na někoho?“

Beze spěchu na něj znovu pohlédla a zavrtěla hlavou. „Na nikoho konkrétního,“ odvětila téměř znuděným tónem. I výraz její tváře byl podobný, nedával najevo lehké zaujetí, které pocítila, když se setkala s jeho pohledem. Po páteři jí přejelo mírné zachvění.

Vážně byl trochu podobný tomu zpěvákovi. Ne úplně, ale… Byl to podobný typ. Pohledný. Velmi pohledný. Měl velmi krátké tmavé vlasy a asi dvoudenní strniště na tváři.

„To jsem rád, že jsem nikomu nezasedl,“ nepatrně kývl a otočil se na barmanku, která zrovna umývala nějaké sklenky a s mírným, téměř pobaveným zaujetím, si návštěvníka prohlížela. „Dám si kolu s rumem,“ objednal si.

„Zkus kolu s Napoleonem, je lepší,“ ozvala se, aniž by přestala pozorovat svou skleničku. Když promluvila, znělo to, jako kdyby byla hluboce ponořená ve svých myšlenkách a tuhle radu vyřkla jen tak mimochodem.

Trošku přimhouřil oči zaujetím a překvapením, když slyšel od té neznámé doporučení, ale pak pohlédl zpět na barmanku a kývl. „Proč ne.“

Barmanka dala přikývnutím najevo, že to hned bude, a otočila se k lahvím s alkoholem, aby vybrala tu správnou.

„Takže ty jsi něco jako barový poradce?“ prohodil nenuceně a prohlížel si svou sousedku u baru. Neměl problém si přiznat, že první dojem z ní byl pozitivní; její chování a reakce byly trošku neobvyklé, ale fyzicky mu připadala na první pohled atraktivní. Neměl žádný vyhraněný typ, vyznával spíš pravidlo, že to musí od první chvíle jiskřit. A tahle dlouhovlasá brunetka jeho pravidlo splňovala.

Tváří se jí mihlo sotva znatelné pobavení, když k němu znovu otočila tvář. „Zase tak dobře se v pití nevyznám. Rozumím jen svým oblíbeným drinkům. A Napoleon chutná s kolou mnohem lépe než rum, věř mi.“

„Měl by, už jenom když uvážím cenový rozdíl,“ poznamenal.

„Když ti nebude chutnat, beru to na sebe a zaplatím za tvůj drink. Pouštět se do whisky, když nevíš, jestli ti chutná, není rozumné.“

„Jen jsem dal na tvou radu. A mimochodem, whisky mi chutná.“

Jen mírně kývla, napůl na srozuměnou, napůl souhlasně.

Když před ním přistál objednaný drink, se zájmem z něj upil. Nechal si chvíli na rozhodnutí, jak to chutná, a po druhém doušku odložil sklenici zpět na barový pult. „Mělas pravdu. Tohle je vážně dobré. Díky za radu.“

Jen lehce pokrčila rameny. „Kdykoliv.“ Pak se na něj zpříma podívala a opřela se lokty o bar. „Takže, co dělá kluk jako ty sám v baru?“

Pokrčil rameny. „Měl jsem chuť na chvíli vypadnout ven a zajít si na drink. Co holka jako ty dělá sama v baru?“ vrátil jí otázku.

Jen pobaveně zavrtěla hlavou. „To radši nechtěj vědět.“

„Dlužíš mi odpověď,“ trval na svém. „Začala ses ptát první a já ti odpověděl.“

„Fajn, proč ne,“ trochu si povzdechla a upila ze svého drinku. „Když vezmu v potaz, že jsi první normální člověk, co se tady u baru dneska večer ukázal… Alespoň se zdáš být,“ dodala polohlasně. „Přišla jsem sem, nechala jsem se zvát na drinky, ale nikdo zajímavý se neobjevil.“

Docela ho to pobavilo. Tvářila se dosti znuděně a pronášela to všechno s určitým despektem a rezignací. „O kolika pozváních konkrétně mluvíme?“

„Nevím… o osmi, deseti?“ pokrčila rameny.

„Takže už máš v sobě tolik drinků?“ zatvářil se uznale. „Nevypadáš opilá.“

„Taky že nejsem,“ uchechtla se. „Kett vynechává alkoholickou složku mých drinků, pokud si je neobjednám sama,“ kývla směrem k barmance, která právě obsluhovala zákazníky na druhém konci baru. „Výhoda mít za kámošku barmanku.“

Teď už se musel zasmát nahlas. „Takže jsi zkrátka na lovu.“

„Dá se to tak říct,“ odtušila. „Kdo by řekl, že to bude tak těžké?“ dodala řečnicky.

„Víš, nechci ti do toho nějak mluvit…“ začal a zvednutými dlaněmi naznačil, že si je vědom, že mu do toho nic není, „ale hledat si přítele v baru není zrovna ta nejlepší volba.“

„Kdo říká, že hledám přítele?“ skoro si odfrkla. „Chtěla jsem jenom někoho na jednu noc.“

„Vážně?“

„Proč se tak divíš?“

„Nevypadáš jako někdo, kdo provozuje takovéhle typy známostí.“ Kdyby byla, zklamalo by ho to. Zaujala ho, ale pokud byla tenhle typ, pak si byl jistý, že by jeho zájem velmi rychle vyprchal.

„To bude asi proto, že to dělám poprvé,“ utrousila. „A zřejmě i naposled, protože dnešní večer se ukázal jako promarněný čas.“

Takže ji odhadl správně. Byl rád. „Možná jsi jenom moc vybíravá.“

„Promiň, ale přece nepůjdu do postele s někým, kdo mě ani trochu nepřitahuje.“

„Taky pravda,“ uznal a zamyšleně upil ze svého drinku. Všiml si, že se na něj upřeně dívá. Pohlédl na ni a pozvedl obočí. „Co?“

Trošku přimhouřila oči, byla v tom opatrnost i zvědavost. „Ty mě neodsuzuješ?“

„Ne,“ odvětil prostě.

Spokojeně kývla. „To jsem ráda. Protože by to bylo pokrytecké.“

„Hm?“ znovu trhl obočím vzhůru.

„Chlapi tohle dělají v jednom kuse a to je v pořádku. Když to udělá holka, je hned děvka. Alespoň podle obecně přijímaného názoru.“

„Já mám vlastní názory,“ ujistil ji. „A nikoho nesoudím, zvlášť když neznám všechny informace.“

Znovu kývla a obrátila pozornost na barmanku. „Kett, hoď mi sem jednoho Jacka.“

Barmanka si neodpustila provokativně tázavý pohled, než s úsměvem sáhla po láhvi whisky. Odpovědí jí bylo krátké zamračení.

„Takže, můžu vědět, proč jsi vlastně tady?“

Pohlédla na něj. „Právě jsem ti to řekla.“

„Jo, tak jsem to nemyslel. Spíš mě zajímá příčina… Třeba rozchod nebo jenom špatný den?“

Opřela se loktem o bar a tělem se natočila víc jeho směrem. Naklonila hlavu na stranu. „Proč myslíš, že moje pohnutky byly negativní?“

„Protože mě nenapadá žádná pozitivní?“ navrhl.

„Co takhle to, že prostě chci sex? To je snad negativní důvod?“

„To jistě ne,“ odtušil. „Jenom bych spíš čekal, že budeš hledat někoho, s kým začít vztah. Ten by sex jistě zahrnoval.“

Zavrtěla hlavou a upila z čerstvého drinku. „Ne, kdepak. Já nejsem dobrá ve vztazích.“

„Takže máš za sebou nějakou špatnou zkušenost.“

„Ani ne,“ popřela to.

„Ne?“

„Spíš jsem se nikdy ani nedostala do fáze, která by mohla končit špatnou zkušeností.“

„Co to znamená?“

„Že jsem nikdy nebyla ve vážném vztahu.“

„A z čeho tedy usuzuješ, že ve vztazích nejsi dobrá?“

Pokrčila rameny. „Vidím to kolem sebe. Vztah zabírá většinu volného času, většinou ve formě nějakých společenských akcí jako je kino, večeře, plus nedělní návštěvy rodičů a podobné věci, které vlastně ani jeden tak docela nechce dělat, ale myslí si, že je to tak správně, protože to je náplň vztahu. A já nejsem ochotná trávit svůj volný čas takhle. Proto nechci vztah.“

„Hmm,“ pokýval zamyšleně hlavou. „Takže plánuješ sem tam někoho sbalit v baru, strávit s ním noc…“ nechal to otevřené, aby mohla odpovědět, jak bude chtít.

Krátce se zasmála. „Víš, vlastně ani nechápu, proč se o tomhle bavíme… proč se vůbec bavíme. Chci říct, ty běžně probíráš soukromý život s někým, koho znáš pět minut?“ Nenechala mu prostor na odpověď a potřásla hlavou. „Ale když už jsme to nakousli, řeknu ti, jak jsem si to původně představovala. Myslela jsem si, že najdu někoho… řekněme stálého, s kým bych mohla trávit noci pravidelně a kdo by sdílel můj pohled na věc. Chápeš – první noc na zkoušku, a kdyby to fungovalo správně, tak bychom pokračovali.“

„Takže… jenom sex, žádný vztah zahrnující návštěvy kina a rodičů?“

„Přesně tak,“ kývla na znamení, že to pochopil. „Ale po pěti hodinách tady v baru jsem pochopila, že to nepůjde tak ideálně, jak jsem si představovala.“

Pobavil ho její povzdech. „To sis vážně myslela, že najdeš někoho takového za jeden večer?“

„Co je na tom nepochopitelného?“ odpověděla mu otázkou. „Vycházela jsem z předpokladu, že by takovou nabídku většina chlapů považovala za výhodnou. Nezávazný vztah zahrnující pravidelný sex a jenom minimum pravidel.“

„Asi jo,“ odpověděl neurčitě.

„Asi?“ zopakovala. „Vždyť jsi chlap, tak mi řekni, jak by se na to většina chlapů dívala.“

Zamyšleně upil ze svého drinku a prohlížel si ji. „Jako na výhru,“ odtušil. „Alespoň ti, kteří nepřišli hledat vážný vztah zahrnující i ty podle tebe zbytečné věci okolo.“

„No vidíš. A já jsem myslela, že si z nich někoho vhodného vyberu. Možná jsem přišla do špatného baru,“ napadlo ji. „Příště zkusím klub. Pokud se tedy zase někdy přemluvím, abych tohle znovu podstoupila.“

Krátce se zasmál a pobaveně vrtěl hlavou. „Nevadilo by ti, kdybych se ještě na něco zeptal?“

„Klidně,“ trošku si odfrkla. „Nemám zrovna nic neodkladného na práci.“

„Fajn. Zajímalo by mě, jak by to probíhalo, kdyby se některý chlap, co tě pozval na drink, dostal do dalšího kola. Chci říct… kdybys ho hned neodepsala a dala mu šanci.“