Amforová

Anotace: A porozchodová.

Leden nás seznámil. Únor si v nás liboval. Březen nás poznal důvěrně. Duben nás miloval. Máj nás varoval. Až červen nás zabil. A červenec pohřbil.

Obyčejně nepláču na pohřbu. Když pláču, kvůli slečně. Tou poslední je Amforová. Moje milovaná, moje mrcha.

Sedím u okna, myslím na ni. Trochu zamlženě, abych nepropadl depresi. Na chuť mám zelenou od kamarádů ze školy. A usměju se při vzpomínce na ně, když si v alkoholu mírně smočím rty.

Podívám se na nebe. Neodpoví a nespadne z něj jediný anděl. Ale spolu s muzikou mě baví.

V popelnici, spoustu metrů pode mnoum leží její náhrdelník. Vyhodím už jen svůj pokoj, sprchu, vanu a zbylé kondomy a Amforovou vymažu ze svého soukromí.
Pár dárků a můj hlodavec, co miluje slunečnicová semínka, by mi ji ale připomínaly i pak, po tom všem.

Zhluboka se na parapetu nadechnu a racionalizuji. Tvrdím si, že lidi se milují a rozchází už dlouho.
Jen abych zítra dopoledne nalezl její rudý vlas na svojí matraci, nebo aby v rádiu zahráli Placebo.

V pozdním vzduchu se pořád, už pár hodin, převaluje melancholie. Hněv i osamění pomalu nahrazuje únava. Jsem unaven. Už nemusím rozebírat důvody a nemusím ji obviňovat. Musím jen pozorovat Prahu.

Přeji si, aby zazvonil mobil a kamarádi mi nabídli, ať s nimi jdu ven. A já, abych nikam nechodil, ale pochopil, že na mě myslí. Jako ona ne.

Druhý den ráno telefon opravdu vibruje. Zpráva od ní. Jen vyhlédnu z okna, už ji vidím. Jde k mému domu. V sukni a tílku, co jsem měl rád.

Když mi dává knihu, co jsem u ní nechal, a já jí narozeninový dar, je nám oběma hrozně.
Vyhýbáme se dotyku. Přitom si ji pamatuji nahou. Jak jsem ji obnaženou fotil.

Poděkuju jí a prý nemám za co. Pravda. Nemyslím ale na chlapa, co ji tílko svlékne dnes večer, a páni! Výhra sama o sobě.

Tak stojíme proti sobě. Ve dveřích, kde jsme se i po rozchodu líbali. Já jsem zraněný, ona plná viny, oba plni vědomí, že to spolu dvěma lidem jednoduše nemusí vyjít.

Ani jedna slza v tu chvilku neupadla na podlahu. Usmějeme se jeden na druhého. Nezlobíme se.
A já si uvědomuji, že mě září prozkouší. A říjen... V říjnu budem s Amforovou v pohodě.
A v našem druhém lednu už oba jinde.