Pocity

Pocity

Anotace: Tak se teď cítím...

Jako lev v kleci. Vězeň vlastních myšlenek, mým vězením je má hlava. Chtěl bych se vydat z cely, tu touhu vykřičet do světa, ale k čemu by to bylo? Byl bych opět pro smích. Nejsem malý, na pohádky se snažím nevěřit, Kráska si nikdy nezamiluje Zvíře. Ale co kdyby? Červíček pochybností ve mně hlodá a vzbuzuje naděje. Budou opět falešné? Kolikrát už byly? Nespočítal bych to, ani kdybych se hodně snažil. Ale co když to teď vyjde? Panebože, začal bych asi věřit na zázraky...
Jak se mi to mohlo stát? Zase? A přitom zase není to správné slovo. Teď mi to přijde jiné než kdy dřív. Vždyť ji neznám ani týden! Vtrhla mi do života a obrátila ho naruby. Proč to udělala? Je si toho vůbec vědoma? Možná ano, možná ne. Co mi to pomůže... Asi nic, asi budu zase za debila, a třeba to bude zase roztomilý. To slovo je jak pěst mezi oči. "Já vím, že se ti líbím, je to na tobě hrozně vidět, ale je to takový roztomilý..."
Myslím, že to zase nevyjde. Jak jsem mohl být tak naivní? Zase nemám nic. Naděje vyprchává, zůstává čím dál větší otupělost, provázená depresí a jakýmsi naštváním. Jako pokaždé. Ale nevadí, ještě to nevzdám, vždyť naděje umře poslední. Při troše štěstí.
Autor Jimmy Ručka, 02.11.2006
Přečteno 513x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nevím co na to napsat, snad jen že je to takřka nehodnotitelné dílko, páč se jedná o určitý druh vypsání a takovýto druh textu napíše skvěle a potavě takřka každý, se kterým houpají takovéhle emoce. Ale já nejsem rozhodně jeden z těch lidí, kteří by Tě měli utěšovat :) vždyť jsi četl Poslední zamyšlení. A i když si momentálně na nic nemůžu stěžovat, láska se mi taky jaksi vyhýbá.

13.12.2006 19:58:00 | Walome

Nikdy nic nepiš když nemáš chladnou hlavu- měla bych se tim řídit. Myslela sem to tak, že já ti věřim pořád. Ne že ti nebudu věřit nikdy.

02.11.2006 15:05:00 | Sirael

Jsou texty, které ve mě vzbuzují vztek. A to je právě tenhle...
Zdá se, že nevidíš dál, než chceš vidět. Přestaň, už s tim přestaň! Nic není zlý tak, jak cítíš, svět neni tvůj nepřítel a ani láska...! Všechno máš na dosah ruky, jde jen o to tu ruku natáhnout... Přiznej si to, stále tu ruku stahuješ zpět, stále se topíš a přesto se nechceš chytnout stébla! Kdo ti dokáže otevřít oči?
Můžu říkat co chci a jak dlouho chci, neposlechneš, jdeš jen za svým: všude jsou nepřátelé.
Nejsi jen Ty a Tvé pocity, proč na to zapomínáš...
Ty nejsi Zvíře, Jimmy.
Vím, řekneš, že to není tak jednoduchý, dávám ti za pravdu, neni. Ale přesto, nejsi tak bezmocný, jakým se děláš, dokud nebudeš věřit ty, nebude ti věřit nikdo. Kromě mě, ovšem.

02.11.2006 14:52:00 | Sirael

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí