Věčná Láska

Anotace: Láska a smrt...

,,Ne!!Jacku!!!Prosím pomozte mi někdo!!“volá mladá dívka.Leží na mokré silnici a v náručí svírá tělo mladého chlapce jménem Jack.,,Miluji Tě!“řekne svoje poslední slova Jack.,,Taky Tě miluju!!“řekne dívka,ale to už Jack neslyšel.,,Ne!!“ozve se výkřik a následně dívčin pláč.Doktoři,kteří mezitím dojeli se jí snaží odtrhnout od mrtvého těla.,,Nechte mně být!!“zakřičí na ně.,,Lusy!!Co se stalo??“zeptal se dívky kluk,co právě došel.,,Joe!!On…On..“Joe,bratr Jacka,stále neví co se stalo.Jackovo tělo už naložily do sanitky a právě s ním odjíždějí.,,Jack…On…Přejelo ho auto!!A je…Jack je mrtvej!!“řekne dívka mezi vzliky.,,Co??“Tom nechce věřit tomu co právě slyšel.Chvíly stojí na místě a potom si sedne na studenou a mokrou zem a hlavu schová do dlaní.,,To ne..To není možný!“
O týden později:
Joe,Lusy a další příbuzní se známými stojí u velké jámy do které právě putuje Jackovo tělo.Lusy brečí,Joe si zakrývá slzy a ostatní se zatím drží.,,Joe já musím pryč,promiň.“řekne Lusy Joevi a utíká pryč.Nikdo ji nezastaví.Jenom se na ni všichni soucitně podívají.
Lusy běží parkem.Stále brečí.Zastaví se až u jejich oblíbeného místa.Zklesle se sesune po stromě na zem a rozhlíží se kolem dokola.Sedí kousek od rybníka.Na druhé straně od ní je louka.Na straně kde je ona je lesík.Všude kvetou květiny.Různě barevné.Působí to tady tak kouzelně.Po chvíli se Lusy uklidní a přestane brečet.Jenom se dívá do neznáma a vzpomíná.
Najednou se usměje.Vzpomněla si,jak se s Jackem honily tady okolo toho rybníka a ona ho potom žďuchla do vody.Jack vylezl celý promočený,rozmazaný a naštvaný.Ale nenadával jí.Jenom ji vzal do náruče a hodil do vody.Potom spolu blby ve vodě.Byli šťastní a ani ve snech je nenapadlo,že by to mohlo někdy skončit.Znovu se rozbrečela.,,Nemuselo se to stát!Kdybych Billa nezavolala,tak by přes tu silnici nešel!!“ Znovu se rozbrečela.
Domů šla až pozdě večer.Nikoho nevnímala,nikoho nechtěla vidět,slyšet.Zavřela se do pokoje a odmítala vyjít.Myslela si,že pro ni už život skončil.Že už nikdo nenahradí Jacka…
Už je to měsíc od Jackovi smrti.Lusy je stále jenom zavřená v pokoji.S nikým nemluví.Stále si prohlíží jejich společné fotky a brečí.Nechce jíst.Vypadá jako smrt,jako ta smrt,která jí vzala Jacka.
,,Lusy pojď něco sníst!!“volá ji matka.Lusy neodpoví.Vlastně jako pokaždé.Pomalu se doplouží do kuchyně,sedne ke stolu a podívá se na talíř před sebou.Nemá chuť k jídlu,proto se toho ani nedotkne.,,Lusy měla bys už konečně začít jíst!!!Měla bys taky hlavně začít žít!!Podívala jsi se teď někdy do zrcadla??Vypadáš jako Zombie!!“Lusy se na matku podívá prázdným pohledem.Ta pochopí,že to nemá cenu.Zbytek oběda proběhne bez jakýchkoliv jiných řečí.Až na konci se opět ozve Lusyina matka.,,Zítra půjdeme k psychologovi!Takhle to dál nejde!!Já se na to nemůžu dívat!!Nemůžu se dívat jak se ničíš!!Si moje dcera a mě na tobě záleží!!“Lusy se na matku podívá očima plných slz.Už zase má před očima tu noc.Tu poslední noc s Jackem.Pomalu se odplouží do svého pokoje,zavře dveře a po dlouhé době poprvé promluví.,,Jacku chybíš mi!!“,,Ty mě taky!“ozve se za jejímy zády.Lusy se polekaně otočí.Její smutné uplakaná oči,plné bolesti se najednou rozzáří.,,Jacku.“zašeptá.,,Jak?“zmateně se zeptá.Jack se jenom usměje.Udělá krok dopředu a obejme Lusy.Ta ho začne silně objímat.Bojí se,že je to jenom sen,že Jack zase zmizí.,,Nejsi skutečný viď?“zeptá se najednou.Jack se jí podívá do očí a políbí ji.Lusy si ten polibek vychutnává a nechce aby to někdy skončilo.Najednou se Jack odtáhne a řekne:,,Já se zítra stavím znova,ale už tě nechci vidět v tomhle stavu!!Nesmíš být tak zničená jenom kvůli mně!!“Lusy jenom kývne na souhlas.,,Tak ahoj zítra!!“řekne Jack,znovu Lusy políbí a potom se rozplyne Lusy před očima jako obláček páry.Lusy chvíly stojí na místě.Omámená tím co teď viděla.,,Byla to vůbec pravda,nebo už začínám bláznit???“Sedne si na postel a znovu se podívá na jejich fotku vystavenou na nočním stolku.Najednou si všimne Jackova oblíbeného přívěsku.Leží u jejich fotky,ale Lusy ho tam dát nemohla.Usmála se.Po dlouhé době se usmála!!Hned si přívěsek vzala a dala na krk.Byla opět po dlouhé době šťástná.Rychle běžela za matkou.Chtěla jí to všechno říct.
,,Ale Lusy,vždyť přece víš,že to není možné!!“,,Ale proč by to nemohlo být možný??“zeptala se Lusy se slzami v očích.Už nebyla tak šťasná,začínala si uvědomovat,že její matka má pravdu.Přece není možné aby za ní přišel Jack.,,Ale co ten přívěsek??“zeptala se s malou nadějí.,,Lusy,ten tam mohl dát kdokoliv!“Lusy věděla,že ho tam dát kdokoliv nemohl.To by ho musela vidět,vždyť byla pořád v pokoji!!Lusy se otočila a rozeběhla se do pokoje.,,Jacku??Jacku prosím tě přijď ať vím že to nebyl jenom sen.Jenom přelud!!Prosím.“Chvíly čekala jestli se něco stane,ale když se nic nedělo,usedla s pláčem na postel.,,Prosím.“zašeptala.Najednou se zvedla a odešla ven.Něco ji táhlo ven.
Šla po ulici.Lidé se po ní otáčeli,ale ona je nevnímala.Jenom přemýšlela.,,Lusy!!“ozvalo se z protější strany.Lusy se otočila po hlase a uviděla Jacka.,,Nebyl to sen.“zašeptala a rozběhla se k Jackovi.,,Lusy ne!!Pozor na to auto!!“křičel Jack,ale už bylo pozdě.Lusy si při běhu za Jackem nevšimla auta,které vyjelo ze zatáčky.,,Lusy..“řekl Jack.Lusy se jenom usmála a řekla:,,Alespoň budeme spolu!“Po chvíly se zvedla ze země.Cítila se tak lehká,bez starostí.Podívala se za sebe.Na zemi uviděla svoje tělo a plno lidí,jak běhají kolem,taky viděla doktory,jak se pokoušejí ji oživit.Jenom se usmála.,,Teď už budeme spolu a nic nás nerozdělí!“řekla Jackovi,vzala ho za ruku a oba vyšli s úsměvem na rtech,ruku v ruce pryč ode všeho,od všech.,,A Joe??“zeptal se najednou Jack.,,Jak ten se má??“,,Za chvíly tu bude s námi!Uvidíš!Říkal,že to bez tebe dlouho nevydrží!“Oba se znovu usmáli a šli ke svém oblíbenému místu.Vyblbnout se do vody.