YU YU Hakusho 17- Pomsta čast 2

Anotace: Dalši díl

Sayu zatím sedi s Hitoshim a Shinjim na pokoji a diskutují otom co vyvadí. Oni sami neveděli proč chce jet sem. Shinji sam už zjištuje že utok vedený na letadlo byl na ni. Pátral sám na vlastní pěst,o co přesně jde. Hitoshi ji aspon hlidal, dohodli se že Shinji prověří i studenty. Když ale v letadle narazili na Kuramu, Hieie a ostatní byl nervozní.
Hitoshi zatím hlídal Sayu ale pokažde se ji povedlo utect. Shinji naštvaně do Hita ryje " neumiš ji ohlidat. viš že nas Enmo potrestá." Hito ho praskne do ramene " tak si to zkus sám. vždy se vytratí když to nečekám." Shinji naštvaně projde k Saye "co si mysliš ,začínáš tu akorat všechny štvát." Sayu našpulí rty " Noa bracha se fláka pořád." Hitoshi se chytne za hlavu "Ty nic neviš že, pracuješ jen na hradě Enmy, a vůbec nechapeš co se děje venku." Sayu pohodí hlavou "Fláka se co jiného" Hitoshi ji chytne pod krkem a zlostně řekne " Celej Koenmův tým drží tu pakaž ze zasvětí aby se nedostala do světa lidí. Několikrat už byly zranění a Koenma sám obětoval hodně aby pro ně dostal to nejlepší. Ty si hovíš jen doma, jeho tým odedře tu nejhorší praci.Kdyby nebylo jich zhroutil by se svět.Ale to ty nepochopíš" Sayu se zamyslí " proto ma Kurama tolik jizev?" Shinji polkne při te představě že ho viděla a zachroptí "Málem tam umřel,kdybychom se všichni nespojili a nezachranili ho."
Sayu začne přemýšlet " oni tu maj připad? " Hitoshi se chytne za hlavu "konečně ti to došlo." Rozrazí se nahle dveře a vběhne do nich naštvany Koenma "Byly ste tu?" Hitoshi přikývne "ano , Slečinka má kazaní už to pochopila." Koenma kývne hlavou." všechny utoky zatím co byly vedene byly na ni." "Utoky?" nechapave zvedne hlavu Shinji. "Ano , před půl hodinou diky tomu ze se Saya motala kolem pokoje Kuramy a Hieie ,napadl je. Hiei je zraněný." Saya vyděšeně zvedne hlavu "Je v pořádku?" "naštěstí ano, 2 dny nebude moct nic dělat a zbyde vše na mě, budete nam muset pomoci. Ale nevím co se segrou. protože očividně jdou po ní." Hitoshi si tře bradu "budeme to muset skombinovat, zpět sama nemůže. A jeden znás ji bude muset tak jako tak hlídat. Nechám to Shinjimu a pudu vám pomoci."
Odejdou společne do pokoje Kuramy, a vše Hitoshimu vysvětlí o co jde. Hitoshi je snimi v pohodě, Kuramy se vzdal tak nema problém snimi pracovat, udělal to kvůli Shinjimu,který se ztoho ještě nedostal.
Pochopí vše rychle a to že je Reno naživu ho nasere. Koho tedy vlastně zabili u Mokura v domě? Asi mají všichni stejnou otazku jako on. Po hodině debaty a planovaní se pokouší Koenma dovolat Shinjimu, jak to vypada sním a hlidaním segry. hodnou chvíli to zkouší ale nikdo telefon nezvedá. Zvedne se a jde knim zpět do pokoje. Když otevře dveře ozve se výbuch a Koenma odletí odedveří a prudce narazí do zdi.Sveze se na podlahu a zůstane tam ležet. Jako prvni kněmu přibíha Mokuro,v panice ho zvedne a nese rychle pryč. Kurama s Hitoshim nahlédnou do pokoje,vše je zničeno a Shinji a Saya v pokoji nejsou. Hledají stopy a seběhne se i ochranka. Koenmu odvaží do nemocnice a Mokuro si bere ampuli aby ho doprovodil. Kurama se s Hitoshim vratí na pokoj, a zůstanou skoprněle stát ve dveřích. Hiei je pryč, na posteli je krev. žadny vzkaz,nic.
Nechapou co se vůbec stalo a jak mohl utočit na 2 místech zaroven. Kurama přejede po krvi prsty, je čerstvá. "Musíme si pohnout a najít je." Hitoshi kývne. Vidí že Kurama je nervozní a krev v posteli ho silně rozrušila. Hitoshi zamiří k oknu a Kurama na chodbu. Hitoshi spatří na protější budově stín mizící "Kuramooo támhle" ukazuje na budovu. Kurama vběhne zaním a protáhne se oknem ,Hitoshi je mu v patách. Oba dorazí na střechu protějšiho domu , stojí zde hoch a čeká na ně. "Trvalo vám to." Tohle patří k vám že? " Drží omračeného Hieie za krk. Kurama zatne zuby a uděla krok vpřed. "Stůj ani se nepohni nebo ho zabiju." Kurama se usměje. "Je to démon.ty ho nezabiješ." Chlapec na něj kouká "Co?" pohledem sjede na Hieie,"to je jedno nebude u tý holky.Ta je moje tu chci já" Hitoshi uděla krok v před taky, "Počkej kdo si a co máš stímle společnýho?" Chlapec přešlapuje " Jmenuji se Rendy, Sayu sem si vyhlíd.Je užasná a pořad se kolem ní motáte vy. Hlavně tenhle " ukazuje na Hieie. Kurama neotalí projde vzdalenost mezi nimi a zvedne Hieie ze země. "Blbečku ten je můj " a políbí Hieie na rty. Rendy stoji s otevřenou pusou. "Co jste zač?" Kurama se podíva na Hitoshiho jestli má smysl mu to vysvětlovat "Spíš pověz co si zač ty.A proč si unesl Sayu a Shinjiho a udělal další věci." "Já? On někdo unesl Sayu??" Kurama stoji s Hieiem v naruči." Ty asi nemaš paru o ničem." Pokyne Hitoshimu hlavou a vratí se zpět na pokoj. Rendy jde za nimi se sklopenou hlavou. Kurama zatím probere Hieie,který jak uvidí Rendyho začne se po něm sápat " Pustte mě já ho zabiju dementa." Kurama sedí, drží ho kolem pasu a směje se. Hitoshi si sedne na pohovku s Rendym "tak začni klopit co si zač. a proč to vše " Rendy poposedne " můj otec je taky démon ale matka je lidská. Sayu sem viděl už dříve když otec pomahal panu Enmovi s nakou věcí.Jenže sem mix a to se nehodí. Já se zamiloval ,ale ona na mě sama kouká svrchu." Kurama kývne chápe ho. "Dobře tedy, takže za utokem nestojiš ty, takže stejně musíme vypatrat kdo to je. A kam unesl Shinjiho a Sayu" "No takto, nechci vám do toho rýpat , ale když sem šel pro Hieie spal,v pokoji však v okně byl kluk,takový tmavovlasý, vysoký celkem. Když sem vešel,zmizel pryč.Možná jsem mu překazil náky plán." Hitoshi se zamyslí "ty ho znáš?" "No popravdě sem ve třídě kde nejste vy. Je tam jeden který by tomu odpovídal." Kurama zpozorní "jméno a kde bydlí" "Jmenuje se Souye, a bydlí ve 3 patře týhle ubytovny. Je divný "
Kurama se s Hitoshim na sebe podívají. "Si schopný pohlídat Hieie? nebo jak to vyřešit rychle? "
Rendy se podíva na Hieie který po něm stále haže vražedné pohledy."Bojím se ho" Kurama se začne smát " on je malej a hodnoučkej ,vid Hieičku " a začne ho drbat ve vlasech. Hiei se zaksichtí a odžduchne Kuramovu ruku " Debile " Hitoshi s Kuramou odchazi hledat Soueyho, a Rendy zůstava hlidat zraněného Hieie.
Kurama vychazí do patra jako první,vědí i pokoj, opatrně se kněmu blíží. Hitoshi jde kousek zaním. Kurama nyní klečí za zdí a naslouchá ,jestli nepochytí za dveřmi zvuky. Hitoshi na něj signalizuje,že se přesune na druhou stranu dveří, opatrně a napjatě se přesouvá. Kurama čeká tiše až dokončí přesun.Za dveřmi je zatím ticho. V chodbě je tma, takže si nevšimne pohybu za zády. Kurama pak překvapeně vzdychne když ucítí na krku studené ruce a ruka mu zakryje pusu. Tlak na krku zesílil a Kurama přemýšli co udělat. Rychle sáhne rukou dozadu a chytí dotyčného za nohu ,zaryje mu drápy do ní. Uslyší za sebou vykřik bolesti. Shinji? Okamžitě stisk povolí a šeptne "Co dělaš blbečku?" Shinji se drží za nohu a naštvaně šeptá " Ja níc ty debile,čekam tu už hodinu, jsou tam oba. Jak je natom zbytek?" Kurama se díva před sebe " Hiei je zraněny a Koenma taky." Shinjimu přeletne usměv na tváři,takže nesmrtelný není.Kurama jako by vycítil co děla "netlem se, a vzdej to" SHinji se zarazí. "to nikdy nevíš" Kurama k němu natočí hlavu a svití mu žlutě oči. Shinji couvne "ok sem ticho" Hitoshi zatím z druhé strany ukazuje co by rád udělal. Kurama kývne.
Hitoshi rozrazí dveře a ozve se rána, Hitoshi koukne nad hlavu,kde je zaseklá katana. Oddechne si,to bylo těsné.Kotoulem se prosmýkne dovnitř a kouká na chlapce stojícího za dveřmi jak se snaží vyprostit katanu. Kurama se zvedne,udeři hranou ruky do katany až padne na zem . Hitoshi zatím skoči na chlapce a spacifikuje ho. Shinji vejde dovnitř také a dojde k Sayu která je svazaná na posteli ,rozvaže ji a hodí si ji přes rameno. Hitoshi stejným způsobem sbalí chlapce a mizí s pokoje pryč. Dojdou zpět na pokoj, Rendy sedí bojacně na pohovce a Hiei opřený v posteli napůl spí. Kurama se usmívá, "tak sme tu hoši. nedošel ještě Mokuro? at víme co a jak?"
Hiei se probere "Ne ještě ne" Hitoshi se na ně dívá."Kam ale ted pudeme. Sayin pokoj je v troskách." Rendy chvíli přemýšli "Co takto jít do mého, a ja zůstanu u vás" Hitoshi kývne "dobře Shinji pude se Sayou do tvého pokoje. A ty do našeho. Koenma to pak bude muset vysvětlit, až se vratí" Všichni pokývou hlavou. Sayu se ještě třese ale neprotestuje.Chlapce nechají v pokoji Kuramy,svazaného s roubíkem v puse. Vyslechou si ho zítra.
Rozejdou se do pokojů.
Kolem třetí rano se ozve zaklepaní na pokoj Kuramy. ten se rozespale zvedne,skontroluje chlapce,a otevře. Ve dveřích stojí Mokuro a podepíra Koenmu "Tak sme zpět." Koenma s bolestí ve tvaři skrz zuby procedí "Pak mi podáte hlašení" Hiei se z postele ozve "To si promluv tam stím" ukazuje na pohovku. Mokuro s Koenmou vstoupí do pokoje ,nechapou o čem mluví. Až ted si všimnou svázaného chlapce. Koenma se posadí do křesla a Mokuro na opěradlo . Kurama sedne na kraj postele a Hiei kněmu a dívají se na chlapce všichni. " Za vším je on." odfrkne si Hiei. Koenma kývne hlavou " Dobrá, co se tu vlastně dělo?" Kurama mu vše v rychlosti vysvětlí, ale až ted si všimá že Koenma gestikuluje pouze jednou rukou. "Co ty?" Koenma stahne obličej " Zlomená ruka " odtáhne kabát.Ruku ma zafixovanou, v sádře. Mokuro se zvedne a přejde k chlapci, bez problemů ho chytne jednou rukou a zatřese sním ve vzduchu " Co ty si zač.." naštvaně sním hodi zpět na pohovku. Kurama se zavrtí " Nech me to na ráno. Zůstane tu ,my ho ohlídáme ." Koenma se zvedne "Dobře.Zbytek je v pohodě?" " Jo je, Sayu je ted na pokoji s SHinjim který ji hlída, a přibil nám nový člen. Ale vše až ráno." Mokuro podepře znovu Koenmu a vede ho na pokoj. Kurama zavře dveře. Chlapce už si nevšímá ,opovrhuje jím.
Ráno se sejdou všichni v pokoji Koenmy a Mokura.Hiei už je celkem ok, a žduchá chlapce před sebou. Koenma zavolal i Botan, sedí všichni v pokoji .Koenma už se rozhodl, nebudou sním dělat nic. Rovnou ho přes Botan pošle Otci i se Sayou. Své rozhodnutí jim i řekne. Botan se ujme Chlapce a vezme ho prvního. " Pro Sayu dojdu zítra, mám ještě moc práce a dřív to nestihnu" Rendy se vrtí "A co já? Asi budu potrestaný že? " Koenma se na něj dívá " Uvidíme je to na otci ,ja otom nerozhoduju"
Sayu se na Rendyho podívá a ten zrudne a snaží se dívat jinam,vykoktá ze sebe "Dodobře."
Rozejdou se do pokojů , Hiei s Kuramou zůstanou celý den na pokoji. Kurama pracuje na správě, a Hiei odpočívá a pospává celý den. Kurama ve 2 odpoledne ulehne a probudí se kolem 6té. Hiei sedí u stolu a něco tam tvoří. Kurama leží jedno oko pootevřené a sleduje ho."Tak co" Hiei zrudne "Nic už končím" vypraví ze sebe a podíva se mu do očí,vidí v nich co si Kurama myslí a je to to stejné jak to cítí on. Zůstanou spolu navždy. Kurama na něj mrkne. "Tak pojd ještě lehnout ,kolem 8mé dojdou" Hiei popojde těch pár kroků co ho dělí od postele a sedne si na její kraj.Zezuje se, stáhne si tričko a nechá si jen kalhoty. Ucítí dotek na zádech,celý se zachvěje a pootočí hlavu směrem ke Kuramovi "Copak se děje?" Kurama tiše odpoví "Nic jen se dívám na tu jizvu ,zahojila se dobře."Hiei si lehne a přitulí se kněmu "jdeme spát,máme jen 2 hodiny. Pak dojdou ti dva a kdoví dokolika budeme vzhůru." Kurama zaním souhlasně kývne hlavou "Tak si odpočineme." chytne ho kolem pasu a přitiskne ho blíže k sobě. Za hodinu a půl se oba probudí,Kurama rychle objedná jídlo aby se stihli najíst, nachystá kafe a sušenky,pár drobností.Oblečí se a čekají na ty 2. O 20 minut později dojdou i se Sayu,Shinjim,Hitoshim a Rendym. Koenma jen bezradnosti rozhodí rukama " Sem je tam nemohl nechat." Kurama se usměje a sedí na kraji postele. Hiei je rozplacnutý na posteli na břiše. Koenma s Mokurem se usadí do křesel a Sayu se rozvalí na pohovce a ostatní posedají kde uznají za vhodné. Začnou rozebírat co se vše stalo. Sayu se bratrovi omluví a debatují otom jak budou pokračovat.Kurama ve 3 rano už chce skončit ,ostatní ale protestují.Chtějí pokračovat dál.Milá Sayu totiž nějak protáhla alkohol na ubytovnu a všichni už měli dost popito. Posleze i Koenma uzna že by mohli skončit, chytne Sayu za opasek a snaží se ji sundat z Mokura na kterém se uvelebila a nechce se ho pustit."Já chci být sním ,tamten mě nechce" ukazuje na Kuramu. Kurama se zašklebí "Kdo by chtěl" Koenma ji silou tahá dolů a Mokuro se snaží sundat její ruce z krku. Nakonec povolí a Mokuro si tře krk "ty vole ta ma páru jak ty Koenmo." Koenma drží mrskající se Sayu za opasek "To jsi pos..." Sayu se začne smát " A to je chlap toto?" ukazuje prstem na Mokuru "Ani neumí říct jestli někoho chce " Mrská sebou ve vzduchu,když ji Koenma drží za opasek a snaží se bratra nakopnout do holeně. Po chvíli to vzdá a překřiží ruce na prsou. Pak ji pohled sjede na Hieie a Kuramu. Ostatní se tomu smějí. Kurama si toho všimne a přitiskne si Hieie k sobě "Ten je můj,na něj nekoukej, A na mě už vůbec ne." Sayu pochopí a otočí se na Mokura. "A ty co?" Mokuro se náhle zvedne přejde vzdalenost mezi nimi chytne Koenmu kolem pasu "Já mám dávno vybrano" a políbí ho. Koenma je celý rudý a pustí Sayu na zem,ktera tam zůstane překvapeně sedět. "Brácha??? " Koenma mávne rukou. "Mlč o tom." Sayu se posadí a kmitá pohledem z Mokura na bratra " To jestli zjistí táta tak to nepřejdete jen tak." " Já vím proto říkam mlč. Ty to taky nemaš zrovna ok,tady Rendy je zabouchlej do tebe. Nevím zda to předejchá otec taky." Sayu sjede pohledem na Rendyho ,který sedí vzadu a je celý rudý. Sayu se zvedne a přejde k němu "Ty?" chytne ho za ruku a snaží se mu podívat do očí. "Tebe sem už viděla, ale kde a kdy?" Rendy zvedne hlavu "Před 3mi rokmi,můj otec pomáhal tvému s nějakým připadem." Sayu se zamyslí "už vím takový rozčepířený skrček" Rendy se nafoukne " To nejsem " Hitoshi se směje "tohle bude zajimavé co na to Enma řekne ,pokud to zjistí " Mokuro se směje taky,ale v hlavě mu šrotuje jak se ktomu postaví.
Shodnou se že se uvidí, co potřebovali to mají, Koenma jim zařidil ještě celý zítřejší den na pobyt, a budou se vracet zpět. Sayu s Hitoshim a Shinjim odchazí hned rano,kdyz pro ně přijde i Botan. Od Rendyho si vezmou kontakt,ten je ubezpečí ze za 14 dni se vrací do Japonska a spojí se snimi. Je zde na škole,takže se bude věnovat učení.Hiei a Kurama se na sebe podívají lehnou do postele.
Hiei začne přemýšlet,co udělat pro Kuramu, bliží se vánoce,ještě 4 měsíce a 29. prosince má Kurama narozeniny. Sám ma narozeniny 21.listopadu, ví že Kurama zase něco vymyslí. Usměje se.Určitě se něco objeví. Kurama na něj koukne, copak se mu asi honí hlavou?