Návštěvnost
Bezmoc
Bezmoc
Anotace: cítili jste se někdy takhle? tohohle se bojím... krátká povídka, doufám že se bude líbit
Mohla se otočit a odejít, napsat mu, že to nestihla nebo rovnou že s ním končí, chtěla to udělat, ale mozek proti její vůli vyslal signál do nohou. Nohy jí pomalu nesly k lavičce, ústa vykouzlila uvolněný úsměv a oči nasadily výraz zamilovanosti...
„Ahoj,“ pozdravila kluka, když došla k lavičce. Otočil se a vyskočil na nohy.
„Ahoj poklade,“ vyjekl a šťastně ji sevřel v náručí. Přemýšlela proč mu tohle všechno dělá, proč mu ubližuje... proč ubližuje sobě... Společně pozorovali západ slunce. Políbil jí do vlasů a ona se k němu slastně přitulila... proč?...
„Mám tě hrozně rád a moc mi na tobě záleží,“ zašeptal jí. Teď se mohla rozhodnout. Srdce křičelo "Řekni ne! Já tě ráda nemám!" , ale mozek reagoval jako na příkazy někoho jiného...
„Taky tě mám ráda,“ zamumlala... Proč jen to řekla?... Nechápala to...
Chlapec se narovnal a podíval se jí zpříma do očí, věděla co bude následovat, políbí jí, tak jako tolikrát... a tak jako tolikrát neuhne a polibek mu opětuje... i když nechce... jako tolikrát...
Byla bezmocným zajatcem... ale čeho?... citů?...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tiskděkuju za pochvalu... njn co člověk nadělá...
19.05.2007 22:49:00 | Leena
Hmm..já jsem se tak necítila a moc to nechápu. Přece když toho kluka nemiluješ, tak si s ním nebudeš zahrávat, nebudeš mu říkat, že ho máš ráda atd. Proč mu zbytečně ubližovat? Proč se s ním dál a dál scházet než se s ním stejně jednou rozejdeš? Po delší době to bude víc bolet ne? Nevím, nechápu, neřeším :-)
K mé povídce a tvému komentáři: upřímně- mě se ta povídka vůbec nepsala dobře. Jediné, co se mi tam líbí a co určitě ještě dám do povídíky jsou ty hádající se hlasy. Uvažovala jsem, že jí i smažu.. Prostě nic moc. Ale děkuju za komentář a tvůj názor
13.05.2007 08:31:00 | Gabika
Myslím, že v tomto příběhu se ledakdo najde...často své jednání neumíme vysvětlit ani sami sobě, natož někomu jinému...
12.05.2007 00:23:00 | Tymi14