dystopie 2061 (2)

dystopie 2061 (2)

Anotace: Hovor agenta s nadřízeným

Sbírka: dystopie 2061

SEVILLA , Čínská Lidová Říše , provincie Xīfāng

Náhle se agentovi rozvibroval komunikátor na zápěstí. Stiskem hovor odložil, otočil se na patě a aniž by to kdokoliv registroval, opustil klenbu Jin Ta. Stavba to byla popisuhodná, jenomže tlačil ho čas. Zakrátko stanul před věží. Špiónsky se rozhlédl kolem sebe a jakmile se přesvědčil, že jedinými svědky jsou dvě ztepilé palmy, hovor od nadřízeného přijal. Modravé záření vykreslilo jeho bustu. Kontakt jeho donutil plíce se zhluboka nadechnout.

,,Buď pozdraven soudruhu Kwan Lingu,” přepnul Stilicho do mandarínštiny. Pozdrav však vyšel vniveč. ,,Sledoval jsi kometu?" nevzdával to Stilicho, ale vybral si špatně. Kwan nebyl žádný jeho amigo. Busta se ušklíbla.

,,Naše práce nespočívá ve sledování nebeských těles, nýbrž ve sledování a monitorování třídních nepřátel soudruhu Stilicho Diego,” prohlásil Kwan a pokračoval v kázání. ,,Vy nemáte právo..” Když v tom zatroubil remorkér brázdící řeku Guadalquivir. Kwan se pravděpodobně vytasil s táhlým souvětím plným pouček, výtek, mravních zásad a zazněla jistě i propaganda. Nadřízený to bral smrtelně vážně. Naštěstí pro Stilicha, vyslyšen byl až konec. ,, .. rozumíme si?” ujišťoval se.

,,Spolehněte se soudruhu,” souhlasil podřízený netušíc s čím. Věděl totiž, že kdo chce psa bít, hůl si najde s přehledem. Kwan se v šikaně vyžíval.

,,Nuže dobrá,” řekl Kwan. ,,Přejdeme tedy k hledanému subjektu.” Ukázalo se, že vychladl. Dokonce i jeho obraz se nepatrně usmál. ,,Evidenční číslo 330606,” pronesl a zvláštní důraz kladl na číslice. Stilicho si je v duchu zopakoval.

,,Další informace najdeš v lidové kartotéce. Víš o tom?” pokračoval. Otázka vyzněla urážlivě. Dělal ze Stilicho záměrně neználka? Navzdory věku totiž nebyl zelenáč.

,,Bezprostřední nebezpečí nehrozí, ale pamatuj soudruhu ... potřebujeme ho živého!" zvýšil Kwan hlas. Nebo nezvýšil? Křičel pořád. ,,Živého! Rozumíme si?”

Stilicho se uklonil, pixely se rozptýlily v realitě, čímž byl hovor ukončen.

Sotva vymizel poslední odlesk modré, vysoký agent pocházející z Evropy se přestal patolízalsky přetvářet. ,,Čas ukáže ty protekční bastardo! Čas ukáže, kdo je hoden křesla!” hulákal své ambice, přesto doufal, že jeho hlas nedosáhl až cimbuří.

Započala noc, třebaže světla bylo požehnaně. Mizerně viditelné souhvězdí, jejíž řecké názvy nahradily oficiálně ty čínské, se sporadicky zjevovaly na světlem znečištěné obloze. A tak se stalo, že některé pomyslné čáry pozbyly významu. Stilicha to nezajímalo. Dlouhými kroky došel k přistávací ploše, kde na něj čekala multikoptéra. Dveře odklopil dolů, nastoupil si a pohodlně se usadil v kokpitu.

,,Fez,” prozradil jí svůj cíl. Čidlo hlasů to vzalo na vědomí. Elektromotory pozvolna roztočily obě hybné vrtule, elektromotory je obě tiše roztočily a odlepil se od země.

Stilicho nesledoval cestu. Stilicho nesledoval hvězdy. Nemusel se namáhat. Navigace sama zdolala Herkulovi sloupy.

*** yánxù ***
Autor MatyhoZmaty, 12.10.2023
Přečteno 88x
Tipy 2
Poslední tipující: Marry31, mkinka
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Velice zajímavé sledování nebeských těles.

12.10.2023 16:51:42 | mkinka

Diega to holt nechává chladným :D

12.10.2023 17:39:20 | MatyhoZmaty

Ani mě to nic moc neříká

13.10.2023 06:58:39 | Marry31

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí