dystopie 2061 (15)

Anotace: Kdopak se skrývá v útrobách kosmodromu?

Sbírka: dystopie 2061

BAJKONUR , Čínská Lidová Říše , provincie Hézhōng dìqū

Brzy je čekalo další překvapení, neboť na ně ze stropu začala pršet neznámá kapalina a ty následovaly hučící ventilátory. Stilicho se paradoxně uklidnil, neboť to co mu teklo po masce, byla voda, nikoliv kyselina a ani hořlavina.

,,Ve jménu Čínské Lidové Říše, Stop!“ poručil větru i dešti Kwan. Působilo to teatrálně. Euroasie div se, rachot pominul přesně v ten okamžik! Velel snad i technice? Buď jak buď, z obou agentů se linula pára. Přežili to … Zanedlouho objevili nenápadný vchod do kolosálního tunelu. Ti dva se střetli pohledy.

,,Přechodová komora,“ uvědomil si Kwan. ,,Za Zhanga samého!” motivoval ho.

Vstoupili heroicky do tmy. Tunel byl jak vystřižen z hororu. Neviděli nic a slyšeli jen kapky. Stilicho zvedl koutek. Vzpomněl si, jak mučil vodou jednoho … Kam kráčeli? Napadlo ho, že podobně si musí připadat kosmonaut v prázdnotě. Tma ho sice iritovala, ale nebál se jí, nevěřil na duchy a posmrtný život mu rovněž nic neříkal. Proč taky. Umírat neměl v úmyslu. Vtom nadřízený zapnul čelní halogen. Stilicho se neobtěžoval s hledání tlačítka. Nechal se jednoduše vést.

Tunel byl jak široký, tak i dlouhý. Bájní stavitelé, kteří kosmodrom zhotovili, určitě netrpěli megalofobií. Zčistajasna objevili světelnou tečku v dálce, co připomínala vzdálenou hvězdičku. Kráčeli za ní, ta se krok po kroku zvětšovala, stejně jako naděje, že definitivně dopadnou nepřítele. Na nepatrnou chvíli se Evropana zmocnilo dilema. Nejsou oni ti špatní? Neměli je prostě nechat jít? Zbavili by se jich tak jako tak. Myšlenku musel zavrhnout. Agent podobně přemýšlet nemohl. Trvalo to sice dlouho, přesto dorazili na konec tunelu.

Tu se jim otevřel výhled do osvětleného sálu, kde se nacházel raketoplán, neboť zahlédli část křídla. Zastavili se. Šikmé oči se zaměřily na šedé očí kolaboranta. Kwan se svátečně usmál, čímž v něm probudil důvěru. Byl na něho hrdy? Buď jak buď, když mu prsty naznačil, aby vstoupil jako první, nerozmýšlel se. Vytasil z pouzdra pistoli a neohroženě vpadnul do ... ztuhl. Stilicho se otočil kolem své osy jako naivní kluk. Sál mu totiž vyrazil dech. Moderní přístroje v zapomenuté mohyle kosmonautiky rozhodně nečekal. Celé mu to dalo vzpomenout na Fez.

,,Nikde nikdo soudruhu,“ ujistil ho nadřízeného. Jenže víc se mýlit nemohl ...

,,Ruce vzhůru komouši!“ řval na něj někdo z dálky. Stilicho předstíral, že neslyší a ruce nezvedl, pouze hledal, kdo se mu to opovažuje rozkazovat. Očima kroužil po sále, poté po stropě a hle … na těžko rozpoznatelném balkoně klečel sniper.

Tu se ohlédl k nadřízenému, aby zjistil, že mu na tváři tancuje rudá tečka. Měl ho v hledáčku. ,,Nerozumíte mandarínsky?´´ seřval je sniper, načež tu fatální tečku přesměroval na masku Stilicha. ,,Ho ho! To je ale k popukání,“ posmíval se jim jiný hlas. Odstřelovač tedy nebyl sám. Kolik jich bylo? O koho šlo? Wanga zabil, Nikdo byl v jámě. Jak se měl zachovat? Stilicho si to uměl spočítat. Rezignovaně pozvedl levou ruku a pak položil pistoli na zem, čímž dal najevo, že se vzdává. ,,Co vyvádíš soudruhu?“ vyštěkl Kwan. ,,Vždyť jsme v přesile!“

Stilicho nesouhlasil. ,,Nejsme.“ Situace byla pro agenty nepřehledná.

,,Tu fais chier! Ty taky,“ vybízel k tomu samému i couvajícího.

,,Jste v Číně tak mluvte Čínsky!“ hněval se Kwan.

,,Nevoní ti můj přízvuk rýžožroute?“ pronesl kdosi čtverácky. Kwan pokradmu ustupoval, jenomže neušlo to sniperovi. ,,Stop! A polož ten kvér do hajzlu!“

Kwan se nepodvolil, i když se třásl. Že by nebyl takový suverén, za něhož se vydával? Tím, že jí nepoložil, spíš dokázal opak.

,,No taaak! Mona mííí,“ prosil je ten nepřítomný. Co to bylo za přízvuk? Že by rodná řeč ostrova Réunion? ,,Neměj strach. Neseberu ti jí. Polož jí rýžožroute. Kosmonauti nepotřebují zbraně,“

Kwan se podvolil. ,,Hodný garson, Hodný …“

Agenti měli počítat i s touto možností. Stilicho nevěřil, že nemá zbraň. Obvykle počítal s černými scénáři a vsadil by se, že těch rebelů je ještě víc. Neměli totiž co ztratit. ,,Kdo jsi?“ zeptal se ho Stilicho naivně.

,,Hádej,“ bavil se tázaný.

,,Duvale? “ oslovil ho tedy.

,,Na první dobrou,“ potvrdil svou totožnost Duval Maurice.

*** yánxù ***