Jazyk se rozpouštĕl jako acidová nať na síťovaném filtru. Sestup do podzemí sesterstva myslí, které podobně jako kdysi neumann předcházeli tomu, co generuje tento svět temné ekologie a sci-poetiky, odrážejí se v nich aspekty data-gridu, biomasy a souhoubí tĕl, okamžik početí zvlhlé básnivé propojenosti a žalostnĕ zanikající tísnivosti pralesa smyslů, poznání, tvorů a polo-mechanických biotripodů.
Záměr psát o jazyku se rozpustil v balistickém soiré, ze stropu indukční reproduktor-synapse-portál, deviantní tenor přemrdaný efektama, rozvířená hlava z níž trčí roxory, feno-viry a amfetaminová subdukce. Čirý body-horrorový teror, hlášky předestřené hlavama mezi-generační dynamiky částic, jako vždy ústa sytící prométheovský vražedný stroj.
Na konci epilogu-datagrid systému. Bůh jako amorfa, subwoofer-oko-soundsystém, past na liány tvůj načechraný extatický půltón, necroepifanie ze zrozeného. jako poprvé.