Zámecká romance

Anotace: Snad sen...snad pravda...kdo ví? Spoluautorovi děkuji za nádhernou inspiraci

Otvírám dveře a vidím Tě jít proti mě. V jednom okamžiku se naše oči setkají. V Tvých očích vidím touhu. Tutéž touhu, kterou čteš z mého pohledu. Stačí krok, jen jediný, a ocitám se ve Tvém náručí. Topím se v hlubinách tvých očí. Dívají se s láskou, něhou i neskrývanou vášní. Chodba, v níž stojíme, je náhle pro nás příliš neosobní, veřejná, toužíme po soukromí. Hned vedle nás jsou dveře do málo využívané místnosti. Sotva se za námi zavřou, znovu se k Tobě tisknu a naše rty se konečně nalézají. Ty tvé mají opojnou příchuť vína. Po nekonečně dlouhé době, kdy jsme uspokojili tu nejpalčivější touhu okamžiku, chceme víc, než jen soukromí. Potřebujeme i místo, dostatečně pohodlné, kde bychom mohli pokračovat.
Beru do ruky klíče a odcházíme. Odmykám dveře, za nimiž brzy najdeme klid a samotu. Stoupáme po schodišti a v přítmí, jež zde panuje, neslyším než uklidňující zvuk Tvého hlasu. Mám ráda tyhle chvilky, kdy mi vyprávíš. Pomalu procházíme ztichlou budovou, sem tam se zastavíme, vyprávění přeruší polibky.
Konečně vcházíme do zšeřelé místnosti. Ovane mě chlad, který proudí otevřeným oknem. Reaguješ na zachvění mého těla instinktivně tím, že mě vezmeš opět do náručí. Zvedám k Tobě obličej a naše rty se opět setkávají.
Teď už ale nezůstávají v klidu ani ruce. Lehce ti přejíždím nehty po zádech, zatímco Tvé prsty zápolí s mým tričkem, uvězněným někde hluboko v kalhotách. Když konečně zvítězí a mohou se dotknout holé pokožky, s uspokojením ji začnou hladit a laskat.
Brzy je nám to však málo. Rychle tedy zavíráš okno a navzájem si pomáháme ze svrchního oblečení. Rázem se nabízí velké množství míst na našich tělech, která je třeba objevit a prozkoumat.
Pokládáš mě opatrně na postel a začínáš něžně zkoumat prsty i ústy mé tělo. Líbí se mi ležet téměř nehnutě a jen se oddávat těm krásným pocitům, které to ve mě vyvolává.
Začínáš polibky pokrývat celičký můj obličej, nejdéle a nejdůkladněji však, jako vždy, prozkoumáváš má ústa. Přitom však Tvá pravá ruka zápolí se zapínáním mé podprsenky. Konečně se ti daří osvobodit další kousek mého těla od přebytečného šatstva. Zatímco rukou laskáš má prsa, ústa pomalounku putují tamtéž. Cestou však nevynechají jediný kousek kůže, který se nabízí k políbení či polaskání. Přestává mi stačit být jen pasivním divákem a začínám ti oplácet všechny ty něžnůstky. Když se ale dostaneš rukou až k tomu nejcitlivějšímu místečku, opět se ze mě na malou chvilku stane nehybná socha. To mi však nevydrží dlouho, neboť mé tělo samo reaguje na tu krásu, kterou mu tvé šikovné prstíky způsobují, tím, že se přizpůsobuje rytmu a vychází jim i vstříc. Vzpínám se proti tvé ruce jako luk a pocit absolutní rozkoše střídá nádherné uvolnění.
Tvé prstíky však neustávají v činnosti, která dokáže vyvolat v mém těle tolik úžasných pocitů. Tiše tě prosím, abys již déle neoddaloval ten nádherný okamžik splynutí. Touhou zhrublým hlasem cosi zabroukáš a vzápětí již cítím, jak do mě vstupuješ. Současně mě líbáš a my tančíme společně na tu úchvatnou, pradávnou hudbu všech milenců, zvanou "Láska".
Když si pak ležíme po té bouři pocitů navzájem v náručí, opět nasloucháme jeden druhému. Je toho ještě tolik, kolik si toho musíme říct... Sdělujeme si malá i velká tajemství, pocity, dojmy. To vše je prokládáno polibky, mazlením...
V jedné chvíli se ti zatřpytí oči šibalským smíchem. Vzápětí mě již táhneš za ruku do koupelny. Ta již byla mnohokrát svědkem našich výbuchů smíchu, něžných vyznání i mazlivých doteků, které většinou přešly v další milování nebo alespoň v předehru k němu. Je nádherné, nechat si od tebe roztírat sprchový gel po celém těle, ale ještě mnohem lepší je ti oplácet stejným, dotýkat se prsty tvé kůže, cítit každičký sval... Když pak tvé ruce nahradí voda a vzápětí ručník, čtu v tvých očích něhu, lásku, vášeň... Později v postýlce zas naslouchám tvému hlasu, který mě báječně ukolébává ke spánku. Cítím na krku tvé polibky, stulená v tvém náručí vnímám teplo tvého těla a pomalu společně upadáme do sladké náruče spánku.