ŠEST MINY SEXY PŘÍBĚHŮ

Anotace: 3. a 4. pokračování. Mají společné především to, že se vymykají obvyklému chování a tím jsou k zamyšlení i když stejné nebo podobné, mohl zažít kdokoliv.

3. Nezodpovězená otázka. Mají ženy jakousi vyšší schopnost vnímání - intuice? Tato otázka mne provází už mnoho let a vznikla v jediném okamžiku, který popíšu. Přestávka v potápěčském výcviku. Byl jsem ještě ve vodě, ale již u velmi strmého břehu přehrady. Tak příkrého, že potápěčce, stojící těsně vedle mne, vlastně již nade mnou a protože byla ke mně otočena skoro zády, zahleděl jsem se mezi nohy a v duchu jsem oceňoval tu krásu jejích vypracovaných a opálených stehen. Nebyl jsem „nadržený“, ale i přesto ten pohled u mne vzbudil jakousi milostnou touho. Vše proběhlo jen ve zlomku času, ale můj stav musel vydávat jakýsi signál, protože dotyčná se, snad zas jen na vteřinu, otočila, ani si mne neprohlédla, můj stav se stejně nestačil tělesně projevit a přesto řekla, „tak pojď!“ a vydala se do lesa, který přehradu obrůstal. Jaksi samozřejmě jsem šel za ní i když musím zdůraznit. Nikdy před tím jsme spolu nic neměli. Došla až na příhodnou mýtinku, bez slova svlékla plavky, rozprostřela je na mechu, lehla si na ně. Už jak jsem pozoroval její tělo kličkující lesem a v očekávání pohlavního „střetu“vše mne natolik vzrušilo, že jsem měl problém. Přes tu vztyčenou žerď přetáhnout ty ještě mokré těsné látkové plavky, zvané „adamky“. Se zájmem a utajovaným úsměvem mne při tom problematickém svlékání pozorovala. Když konečně mé kladélko doslova vystřelilo, zaznamenal jsem na její tváři uspokojení. Roztáhla již pokrčené nohy a vchodu k rozkoši a ukojení byl volná. Na nic jsem nečekal a ten nabízející se dar přírody jsem využít. Ve svém chlupatém a pěkně vlhkém i patřičně zahřátém pelíšku mne přijala tak vstřícně, jakoby i ona po takovém setkání, snad už delší dobu toužila a čekala jen na příležitost. Avšak i tenkrát poměrně dlouhý čas, vzdychání, hekání a možná i mlaskání, skončil. Snad k oboustranné spokojenosti. K mé jistě. Ale ani tento tak úspěšný počinek neměl reprízu, ale zůstala jen milá vzpomínka a k ní ještě nezodpovězené otázka o schopnosti vnímání žen..

4. Neznalost neomlouvá. Dnes už ani nevím, kde a jak jsem se s tou mladou holčinou seznámil, ale celý děj setkání s ní se mi stále vrací, jako by to bylo včera. Sešli jsme se už za tmy v parčíku před kasárnami. Nezdržovali jsem se jakýmkoliv povídáním. Ani jsme se nepředstavili. Je zajímavé, že u takových náhodných známostí se to ani nevyžaduje. Ihned jsme šli tvrdě na věc. Obvyklý rituál. Objetí a dlouhé líbání s krátkými přestávkami, jen ruce jsem postupně přemísťoval z ramen přes prsa až ke stehnům. Napřed jen přes oblečení a když už to bylo naostro, dlouho jsem si pohrával s jejími, ještě skoro dětskými, ale přitom již vzrostlými tvrdými prsy a prsními bradavkami, tvarem i velikostí připomínající pralinky. Bez odporu má ruka pokračovala cestou po stehnech , která jsem stále více roztahoval, abych i v tom přítmí si je mohl nejen prohlédnout, ale abych zahlédnul i ten trojúhelníček kalhotek v rozkroku, což je pro mne podívaná zvláště vzrušující. Když jsem se potom do sytosti nabažil hlazení její klínu, kde vlhkost textilu dosáhla intenzity jako u dospělých žen, bylo nutné je svléknout. Proto jsem ji požádal, aby se postavila. Pochopila, sama si je bleskově svlékla a někam uschovala. Přesně věděla co asi bude následovat a proto na původní místo si sedla již s doširoka roztaženýma nohama. Než jsem zahájil obvyklý pohlavní prstoklad, s problémy jsem vylovil svého nadržence a snažil jsem se ruku dívenky položit na ten můj rozžhavený kůl. Ruku neodtáhla a mou chloubu dokonce pevně sevřela ve své dlani. Já na oplátku jsem jí pozvolna, ale co nejhlouběji do pochvy vsunul předskokana svého pohlaví, tedy palec. Jenže jen po krátké chvilce pobytu v tom kýženém místě jsem ucítil mohutné nejen sevření poševních svalů, ale vzápětí i mohutný proud jakési hned nedefinovatelné tekutiny, valící se přes mé předloktí i zápěstí. Nic takového jsem zatím neabsolvoval, takže jsem byl překvapen, zaskočen, až dokonce vyděšen. Po skončení té nenadále „sprchy“, okamžitě jsem opustil její klín. Po chvilce stále ještě trvajícího šoku, jsem si přičichl k ruce. Páchla, i když velmi jemně, po moči. V té chvíli mne napadlo nic rozumnějšího, než se na cosi vymluvit a opustit místo činu, abych vzápětí litoval, že se jsem se nechal tak vylekat, a že jsem nevyužil té krásné a mimořádné příležitosti. A lituji toho ještě víc, zvláště, když jsem se po létech dočetl, že někdy při mimořádném vzrušení ženy neudrží moč a jiné zas produkují tolik slizu, že to vypadá jakoby se pomočily.