Noční služba

          Náš pan profesor, doktor Sobek je opravdová kapacita. Vzhlížela jsem k němu jako studentka na univerzitě a na jeho přednášky jsem se nesmírně těšila. Na praxi jsem se dostala na jeho oddělení a nadchlo mě to tam na tolik, že jsem tam již druhým rokem zaměstnaná.
Hned první věc, co mi mé kolegyně při nástupu řekly bylo, abych si na profesora dávala pozor, že je to strašný sukničkář a zkouší to na každou.
Po těch dvou letech na mě nic nezkusil a já bych při tom tak ráda, aby se za mnou alespoň otočil. Je to muž, ze kterého jeho živočišnost přímo tryská. Je vysoký, dobře stavěný, tmavovlasý, se šedýma rentgenovýma očima a ano, s padesátkou, manželkou a dcerou na krku.
Jeho manželku jsem nedávno načapala jak svým jazykem prozkoumávala tonzily jednomu ze záchranářů na chodbě k neurologii.

          Jedné nehezké noci jsem seděla na sesterně, oddělení bylo poloprázdné, takže jsem měla na starost jen deset lidí. V klidu jsem tak vyplňovala elaboráty o ošetřovatelských diagnózách( ty, co to vymysleli a zavedli do praxe bych nejraději zastřelila ještě dřív, než stihli zemřít) a poslouchala jsem k tomu kvílení větru a bubnování deště za oknem.
Lékař, jež měl tu noc službu byl zrovna profesor Sobek. Sídlil o troje dveře dál, než já. Zamyslela jsem, jaké by to bylo, kdyby mě jeho plné rty políbily, jeho ruce pomalu rozepínaly knoflíky u mé uniformy a ukazováček s prostředníčkem se vloupali pod mé kalhotky...
Vžila jsem se do té představy tak moc, že jsem přeslechla zaklepání na dveře sesterny, které jsem si nechávala otevřené.
 ,,Dito?” oslovil mě hluboký mužský hlas a já leknutím nadskočila.
 ,,Pane profesore?” nevěděla jsem, jestli je jen výplodem mých představ, nebo tam opravdu stojí. Stál tam. Měl na sobě černé kalhoty ( v bílých jsem ho nikdy neviděla), bílé triko a plášť. ,,Děje se něco?”
 ,,Ne, jen se jdu zeptat, jestli je tu všechno v pořádku.”
 ,,Samozřejmě, nic se neděje.”
 ,,Můžu si k vám na chvíli sednout?” zeptal se a na odpověď nečekal a už seděl vedle mě na malém kanapi, které na sesterně máme.
 ,,Dáte si kafe? Nebo si půjdete brzy lehnout?” zeptala jsem se a už jsem vstávala a šla k rychlovarné konvici.
 ,,Tak když už u té konvice jste,” řekl a promnul si oči.
 ,,Těžký den?” zeptala jsem se a připravovala vše na jednu kávu a jeden zelený čaj. Během toho mi řekl, co vše musel na sále řešit. Nevnímala jsem slova, jen jeho ruce se štíhlými a jistě obratnými prsty, jeho pevná záda a silné paže.
     ,,Tak, tady jedna káva. Cukr?” zeptala jsem se a natáhla pro cukřenku takovým způsobem, aby se mi vytáhla uniforma co nejvýše a pan profesor tak mohl obdivovat krásu mých pevných stehen.
 ,,Jak se vám tu vůbec u nás líbí?” zeptal se a prohlížel si mě.
 ,,Moc. Pod takovým vedením s pevnou rukou, jakou to tu vedete se pracuje jedna radost.”
 ,,Ale neříkejte. To moc rád slyším. Je fajn, že si to takové mladé a krásné sestry myslí,” řekl a položil mi ruku na koleno.
Podívala jsem se, jestli se mi to nezdá, ale jeho ruka na mém koleni opravdu byla. Zvedla jsem k němu oči a podívala se na něj skrz husté řasy. Jeho pohled byl tázavý a vyzývavý. Usmála jsem se na něj a on svou ruku posunul výš.
     Nečekala jsem na nic, přehodila jsem přes něj svou pravou nohu a na pana profesora jsem se posadila.
,,Teda Dito,” řekl a chytil mě za zadek. Políbila jsem ho a bylo to, jako bych odjistila granát. Sevřel silně můj zadek, přitiskl tak na sebe ještě víc a políbil mě zpět. Pevné a horké tvrdí rty objímaly ty mé, jeho jazyk hledal nenasytně ten můj a když se střetly, tak dokázaly, proč to jsou nejvýkonnější svaly lidského těla. Střídavě v mých a v jeho ústech se odehrával souboj našich jazyků, které se navzájem dotýkaly, pak zase hledaly a pak mi z ničeho nic skousl spodní ret, až jsem cítila, jak mi z něj teče krev, kterou ten nadržený profesor právě potvrzující svou pověst svůdníka, nenasytně sál. Jednou rukou si mě držel v pase a druhou vklouzl do mých vlasů. Stiskl je a škubl. Donutil mě tak zaklonit hlavu, což jsem ochotně udělala a pak mě začal líbat na uši i na krk. Chytl mi ušní lalůček mezi zuby a pohrával si s ním. Měla jsem husí kůži snad na celém těle a přistihla jsem se, jak zrychleně dýchám. Stiskla jsem profesora svými stehny a on mi začal sjíždět od ucha až ke klíční kosti jazykem a na mé rozpálené kůži zanechával vlhkou stopu.
     Byla jsem vzrušená ještě dřív než za mnou vůbec přišel, ale začala jsem cítit, jak vlhnu. Zmocnila jsem se jeho rtů a rukama jsem mu stahovala plášť z ramenou. Sám z něj pak vyprostil své ruce a sjížděl mi s nimi od lopatek, až do pasu a potom přes stehna. Když jsem ho lehce kousla do krku, tak se mu napjaly svaly. Rukama jsem mu zajela pod tričko, kde jsem cítila pevné svaly. Nebyl to žádný vetchý padesátník, jak jsem ve své pubertě takto starým mužům říkala. Byl to naprostý samec. Divoch.
Povalil mě na pohovku ani nevím jak. Cítila jsem jeho koleno mezi mými stehny a mezitím, co mě líbal na krku mi vyhrnul uniformu až do pasu a rukou přejížděl z mých stehen až na místo, kde bez problémů našel můj klitoris, který čekal, a se ho ty jeho prsty dotknou.
 ,,Ach, jsi krásně vlhká. Miluju, když jsou ženy ze mě vlhké,” nzbručel mi do ucha. Maličko jsem dala hlavu stranou a všimla jsem si těch dveří otevřených dokořán.
 ,,Pane profesore, vteřinku,” řekla jsem a vyklouzla jsem zpod něj. Ani nevím proč jsem ke dveřím dohopkala po špičkách, ale tichounce jsem je zavřela. Než jsem se stihla otočit, tak jsem byla přimáčknuta na dveře. Profesor mi ovinul ruce kolem hrudníku a já čekala, že bude rozepínat knoflíky uniformy. On se s nimi vůbec nepáral a má uniforma byla během zlomku vteřiny nepoužitelná. Roztrhl mi jí vejpůl s strhl jí ze mě. Byla jsem již jen v bílých podkolenkách a červeném spodním prádle.
     Otočila jsem se k němu čelem, lascivně jsem se na něj podívala, olízla jsem si rty a rozepínala mu u toho kalhoty. Stáhla jsem mu je jen tolik, abych se dostala na jeho úd, který byl napůl ztopořený. Během dlouhého a hlubokého polibku jsem penis přívětivých rozměrů vzala do ruky a hrála jsem si s ním. Když pan profesor opustil svým jazykem má ústa, tak jsem před ním poklekla. Věnovala jsem se každé jeho části. Jazykem jsem trochu stlačila uzdičku penisu a zavzdychala jsem. Profesor zaklonil hlavu a měl co dělat s tím, aby nebyl příliš hlasitý.
Sehnul se ke mně a vytáhl mě na nohy. Vzal mě za ruce a zkřížil mi je za zády. Držel mě za zápěstí, ale jen jednou rukou. Tou druhou se přesídlil do mého rozkroku. Několikrát přejel přes již navlhlé kalhotky a potom je odsunul a vnikl do mě prsty. Měla jsem pravdu, když jsem si představovala, že budou hbité a obratné.
     Po té mi upravil spadlou podkolenku. Natáhl jí, jak měla být, pohladil mě lýtku a pak prudce otočil, předklonil, opřel o ledničku a vnikl do mě svým ztopořeným údem. Hýbal se uvnitř mě nejdříve jemně a pomalu, ale pak přidával na síle a intenzitě. Dostával se až na mé úplné dno. Chtěla jsem rozkoší křičet, ale vážně jsem nechtěla vzbudit pacienty. Všechno by nám zkazili.
Cítila jsem, jak na mě přichází orgasmus, ale v tom přestal. Vyndal ze mě svůj penis. Otočila jsem se a nechápavě jsem se na něj podívala. On mě ale jen lehce políbil a strhl na pohovku. Roztáhl mi nohy, přitáhl blíže k sobě a opět do mě vnikl. Držel mě pod krkem, ale ne tak, aby mi to bylo nepříjemné a přirážel takovým způsobem, že ten orgasmus přišel brzy. Profesorovi navlhly vlasy od potu na čele a padal mu jeden neposedný pramen do očí. Pustil můj krk, vlasy si z očí odstranil a penis z mé pochvy vyndal a za vteřinečku jsem cítila, jak mé bříško zkrápí jeho teplé sperma.

     Oba jsme byli udýchaní a zpocení. On vstal z pohovky a podal mi krabici papírových kapesníčků. Než jsem se otřela, tak byl oblečený.
 ,,Kdy máš zase noční?” zeptal se ochraptělým hlasem.
 ,,Ve středu,” řekla jsem a posadila se.
 ,,Vyměním si službu,” řekl, sáhl si na mé zarudlé a horké stydké pysky, vzdychl a odešel ze sesterny.