Sauna.

Anotace: Povídky od hostinského stolu.

Sbírka: Povídky od hostinského stolu.

Venku bylo zataženo, poletovala drobná ledová krupička a hospůdka uprostřed dědiny zela téměř prázdnotou. Až na skupinu stálých hostí v rohu výčepu.

Hostinský Šmalda  donesl kyblík uhlí, naládoval stará hospodská kamna a po očku sledoval, jestli všichni mají nalito.

V čele stolu seděl Honza Kaláb.

„Dnes je na řadě Rudla, máš něco připravenýho?“ spustil a ulízl si pěny ze sklenice.

„No,“ spustil Rudla rozpačitě, „většina z vás líčila kterak je ty jejich uhnaly pod chomout, tak já budu pokračovat.“

Dal si pořádného loka piva, aby měl dost sliny na vyprávění a pokračoval.

„Víte on v tom měl prsty tady Bořek, však se podívejte jak se šklíbí. Zmínil jsem se že by stálo za to nabalit nějakou holku a on hned navrhl, že si zajedeme do sauny. No, proč ne řekl jsem si. Tak jsem v domluvený den dofrčel před saunu, samozřejmě Bořek nikde, jen vzadu na parkovišti se krčil malý Fiátek. Vlezu dovnitř s neblahým tušením, že mají zavříno, ale ten starý děda, saunař že ne, že tam skoro nikdo není.“

Ovlažil si hrdlo zlatým mokem, hostinský Šmalda si přistrčil židli, aby mu něco neuteklo a Rudla pokračoval.

„Tak jsem zaplatil vlezné, dostal ručník  a zalezl do šatny. Shodil jsem všechno ze sebe a vlítl pod sprchu. Ještě tak pěkně mokrý se usadil v sauně na druhý stupínek a nechal na sebe sálat horko z rozžhavených kamenů. Když jsem cítil, že už mám dost, tak jsem vylezl ven k bazénu a zůstal zkoprnělý. Na platu u bazénu, přímo proti mně, ležela parádní blondýnka a já čučel na její mírně rozevřené nohy s natrčenou frndou. Zapomněl jsem na bazén a s otevřenou hubou dále upřeně čučel jak si povzdechla a ještě víc roztáhla nohy. Ten můj ogar to nevydržel a vymrštil se jako péro. Tak jsem to vzal hopem do bazénu, snad si dá v té ledové vodě pohov. Povolil sviňa, tak jsem se chvíli cákal, ale pak jsem už musel vylézt ven.

Jak jsem venku, kouknu a tá potvora ležela tak jaksi na boku nohu pozvednutou a já viděl nejen frndu, ale i dírku od řiti. Najednou pootevřela oči, koukla na ten klacek co mě trčel vpředu a prý, „ty si nepůjdeš lehnout?“

Chtěl jsem se uložit na vedlejší plato, ale ona že je u ní místa dost. Tak jsem si natáhl ručník, ulehl a snažil se nohu zakrýt to ztopořelé rydlo. Přisunula se blíž ke mně a já měl její kozičky pár centimetrů ode mě. Cítil jsem jak mě ten neznaboh bolí jak je vyšponovaný, když odsunula moji nohu, lapla ho do ruky se slovy, „smím si ho pohladit?“

Tak jsem si řekl, když ona, tak nebudu blbec a začal jsem jí cumlat kozy. Neprotestovala, jen se víc natočila, abych je měl na dosah a začala ho honit. Pěkně pomaloučku a bylo vidět jak si to prožívá, protože už dýchala jako lokomotiva. Pojednou ho odstrčila, chytila mě hlavu a začala divoce líbat. Tak jsem ji pomáhal.

Pak řekla chraptivě, „ještě chvilku a budu hotová, raději na to hupsni.“

Odstěhoval jsem se mezi roztažené nohy, před sebou natrčenou, roztouženou frndičku a tak jsem ji řekl,“ holka, problém, nemám sebou gumu.“

„Nevadí,“ prohlásila, „klidně jeď až do konce.“

Nahnul jsem se a  pomalu s prožitkem se s potvorákem ponořil dovnitř. Pánové, to byl samet smíchaný s lavórem vody. Tak jsem se dal do práce a dorážel jak to šlo. Její steny se míchaly s mlaskavými zvuky, když najednou se s chroptěním vyšponovala, skulinka byla stáhnutá a já v objetí nohou i rukou ji vykropil díru jako hasič.

Skulil jsem se vedle a čekal než se z toho uklidní. Přitiskla se, „jak ti říkají?“

„Rudla a tobě?“ zeptal jsem se a s rozkoší hladil hebkou kůži koziček.

„Helena,“ řekla jaksi roztržitě, „ty Rudlo, máš holku?“

„Momentálně nemám, proč se ptáš?“ podivil jsem se otázce.

„Víš, kdybych se ti líbila…“ nechala větu nedořečenou.

„Beru,“ prohlásil jsem a začal s líbáním. Ten můj neposeda začal brnět a stavět se do pozoru.

Všimla si toho, převrátila mě na záda a rozkročmo se na něj nasoukala.

Pomalu s hlavou zvrácenou si prožívala jízdu, tak jsem jí pomohl drážděním frajtříka až pojednou zase ztuhla, stáhla dírku a přisedla na mě, měl jsem strach, abych ji nepropíchl.

Pak začala takový tanec, že jsem měl strach ať si neublíží. Udýchaná padla na mě, „prosím, dodělej to,“ a strčila mě jazyk do huby. Tak jsem se pozvedl a dorážel tak dlouho než jsem ji tu neposedu znovu nevykropil.“

Šmalda, stržený vyprávěním si teprve všiml prázdných sklenic, tak šel honem roztočit pivo.

Roznesl piva, posadil se a Rudla pokračoval:

„Začali jsme spolu chodit, já se dozvěděl že je sestřenice tady Bořka, kterému se svěřila, že shání slušného kluka. No a narafičil to s tou saunou. Ale dlouho jsme spolu nechodili, po dvou měsících mě sdělila že je v tom, tak jsme se vzali.“

Pěkné povídání, začíná mě taky něco brnět v rozkroku,“ prohlásil Honza.

„Ty Rudlo, nebudeš někdy na nějakou dobu pryč z baráku?“

„Poslouchej Honziku,“ zasmál se Rudla, „ty by sis na ni troufnul? Nebo tě jenom tlačí pivo na měchejř.“

Hospoda se otřásla smíchem.