Blízká setkání divného druhu

Anotace: přepis jedné postarší ptákoviny

Kapota jejího naleštěného Audi odrážela paprsky téměř jako zrcadlo. Nasadila si značkové sluneční brýle a pevně sevřela volant. Musela se jít projet, aby si vyčistila hlavu. Nečekala, že by se mohlo něco takového přihodit zrovna v době, kdy se snaží postavit se na vlastní nohy. Právě teď, když se spolu rozešli a tak má hluboko do kapsy. Měla se za hodinu dostavit k pracovnímu pohovoru, do kterého vkládala tolik nadějí. Na to může rovnou zapomenout! Až se trochu uklidní, tak do té firmy zavolá, že náhle onemocněla. Může jen doufat, že si ji pozvou někdy jindy. Jenže nejspíš o ten flek přijde, protože čekat na ní nikde nebudou. Tížily ji scénáře všech možných problémů, které se tím na sebe mohou začít nabalovat a strhnout ji dolů jako lavina. Přitom ráno vstávala s tak dobrou náladou...

Z ponurých myšlenek ji vytrhla až mladičká dívka s krosnou na zádech. Nakračovala si to po výpadovce k dálnici a měla na sobě velmi krátkou pouzdrovou sukni. To opoutalo Petřinu pozornost tak, že zajela ke krajnici a zacouvala až k ní.
,,Ahoj, nechceš někam hodit?“ zaculila z okýnka.
,,Potřebuju se dostat do Hočič, ale tam asi nejedete, že?“ odpověděla pocuchaná dívka a otřela si opocené čelo do rukávu vínového svetříku.
,,Náhodou máš štěstí, protože přesně tam jedu. Hoď si věci na zadní sedačku a sedej,“ pobídla ji Petra a počkala až se připoutá.
,,Jedeš tam za někým, nebo se vracíš domů?“ ptala se, aby navázala konverzaci.
,,Pohádala jsem se s rodičema kvůli škole, sbalila si pár věcí a asi tam teď budu muset na čas bydlet u kámoše, než se naši zklidněj. Ani nevím, jak ty Hočiče vypadaj. Jestli je tam kam zajít a tak. Nevíte?"
,,Nevadí, že ti tykám? Klidně mi taky tykej, jsem Petra.“
,,Já Terka, těší mě, “ usmála se . Petra se k ní otočila a všimla si, že má v nose piercing a za uchem vytetovanou hvězdičku. Pak si uvědomila, že se vlastně zajímala, jestli se dá v Hočicích někam jít, jenže to sama netušila. Chvilku mlčela a přemýšlela, co tam je kromě hospody a léta zavřeného kina. Tereza ale na její odpověď ani nečekala. Napadlo ji, že Petra určitě nevyhledává stejný druh zábavy jako ona. Působila jako dámička.
,,Petro, jsi fakt moc hodná, žes mě vzala. Já se bála, že se potáhnu až k dálnici a pak to tam budu muset ještě hledat. On mě měl původně vyzvednout ten kamarád, ale pak mi volal, že má něco s autem."
,,Je dobrý, když zastaví ženská, nebo rodina. Já bych se s cizím chlapem sama jet bála," řekla Petra a nenápadně se Tereze podívala do výstřihu. Zahlédla okraj černé krajkové podprsenky, jež lehce odstávala od drobných ňader.
Terka se usmála: ,,Jo, takhle se opravdu nemusím bát, že by se něco stalo. Ony ženský většinou i řídí opatrněji. Posledně jsem jela s jedním klukem, nebyl to stop, už jsme se znali, ale jela jsem s ním prvně a fakt se celou dobu úplně třásla. Jel jako šílenec. Málem jsme se sťukli s kamiónem."
,,Stopuješ často? Ještě tě nikdo neobtěžoval?" vyptávala se Petra a všimla si, že Tereze vyjela sukýnka až odhalila celé horní lemy punčoch. Tereza k tomu navíc ještě roztáhla kolena od sebe.
,,Loni jsem jela stopem do Holandska, ale to jsem jela s kamarádkou. Jeden chlap si teda myslel, že jsme prostitutky, ale že by nás vyloženě obtěžoval, to zas ne. Nebyl nebezpečnej. Byl fajn týpek a fešák. Chodil prej zrovna s nějakou Češkou, tak uměl i trochu česky," vyprávěla Tereza a přitom vzpomínala, jak ji ten Francouz parádně lízal, zatímco na něm Dominika hopsala. Prostě to byl Francouz, ti to s jazyky umí. Vzpomínky na Jeana ji dost nažhavily a Petra vůbec nevypadala špatně. Odhadovala jí tak maximálně na třicet. Nalíčená a líp oháklá musí být kus. Snila, jaké by to asi bylo, kdyby teď zastavily někde na odpočívadle v lese a pěkně si je s Petrou vyprstily. Snažila se předstírat, že ji zajímá okolní krajina a cítila, že začíná mít mezi nohama úplné jezírko. Muži určitě oceňují ten bujný a přitom pevně vypadající hrudník, říkala si. Možná je má silikonový, ale čert to vem. Vypadá celá udržovaně a pěkně voní. Určitě bude mít  kundičku krasně hladce vyholenou. Tereze tvrdly bradavky, protáhla se a vyhrnula sukýnku ještě výš. Petra díky tomu zahlédla její krajkové kalhotky. Titěrný kousek zmáčené látky, který svazoval Terčinu rozevřenou mušličku, čekající na Petřiny prstíky s pěknou manikůrou. Petra jen na sucho polkla, měla pocit, že její  šťavy doslova cítí.
,,Terezo, nebude ti vadit, když na chvilku zastavíme. Hned pak budem pokračovat do Hočic. Bude to jen chvilka. Slibuju."
,,Ne, jasně že nebude," mrkla na ní spolujezdkyně a přitulila se k opěradlu plná očekávání. Všimla si totiž, že se jí Petra předtím podívala do výstřihu a od jejího klínu ani nemohla odlepit zrak. Všimla si i toho, jak ztěžka oddechuje. Asi už jí musí být pořádný vedro v tom tlustém roláku.
,,Teď zrovna vjíždíme do Skalice. Chvilku na mě počkáš v autě. Já jen zaběhnu k jednomu známému. Něco s ním potřebuju vyřídit. Hned budu zpátky," usmála se Petra omluvně a zaparkovala na malém náměstíčku. Než otevřela dveře, vyndala si z přihrádky kabelku a nabídla Tereze lahev s vodou.
,,Ne, dík. Mám v batohu vlastní. Já z načatých nepiju, protože trpím na opary. Ale jsi hodná," řekla Terka zklamaně. Pak už jen sledovala, jak Petra zamkla a pomalu se od vozu vzdaluje. Zajela si rukou do kalhotek, aby si ukazováčkem  pohrála s naběhlým klitorisem.

Petra zatím došla tam, kam měla namířeno.

...

,,Dobrý den, co potřebujete?" zeptal se pohledný mladík v uniformě. Udýchaná žena ho pozdravila  a  odložila na pultík sluneční brýle. Potom ještě odhodila z čela rozlétané pramínky kaštanových vlasů a s divokou vášní zvířat se mu zadívala do očí. Našpulila rtíky:
,,Pane policisto, mám v autě zamčenou zlodějku. Má na sobě mé věci. Zbytek mého oblečení, co mi přes noc musela ukrást z verandy, bude mít určitě v krosně. Nemohla jsem kvůli tomu ani jít na pracovní pohovor, protože jsem neměla co na sebe. Poznala jsem naprosto bezpečně svůj kašmírový svetr, pouzdrovku od Versace a dokonce si navlékla i moje spodní prádlo! To mi přitom koupil minulý měsíc v Paříži můj exsnoubenec Jean a stálo skoro osm tisíc. Byla to nová kolekce Victoria's Sectret a teď je spíš Tereza's Sekret. Vždyť to už nemůžu nosit! Ještě bych od té smažky chytla nějaké breberky."