Barman

Barman

Anotace: Gay povídka...

„Zlato, vstávej, nebo zaspíš.“ Řekl jemným hláskem Karel svému příteli. Adam najednou otevřel oči a pousmál se na partnera. Dali si letmý polibek a vyskočili z postele.

„Jdu udělat snídani, dáš si cornfleky nebo toast?“ zeptal se Karel.

Se zubním kartáčkem v puse Adam jen pokrčil rameny jako by říkal, že je mu to jedno. Karel seběhl schody a ihned si to zamířil do kuchyně, kde oběma připravil kukuřičné lupínky s mlékem a silnou tureckou kávu, jak to mají oba dva rádi.

„Děkuji, Kájo.“

Karel se jen líbezně pousmál a dali se do jídla.

„Dnes budu muset vyrazit dříve, v práci řešíme docela náročný případ, ale bohužel ti zase nemohu k tomu říct více podrobností, však víš.“ Vysvětlil Karel. Adam zrovna pil kávu a jen kývl hlavou na souhlas.

            Karel pracoval v jedné brněnské advokátní kanceláři jako právník. Ve své práci byl docela úspěšný, ale také velmi hodně časové vytížený. Někdy se vracel domů i hodně pozdě v noci, hlavně poslední dobou, protože, jak již říkal Adamovi, nyní mají hodně těžký případ.

            Karel byl urostlý třicátník, který vypadal jak z nějaké reklamy. Měl vždy krásně upravené vlasy i jeho plnovous, blonďaté barvy. Někdo by dokonce řekl, že má árijské rysy, protože k tomu všemu měl i pomněnkové oči, které byly velmi výrazné i přes jeho dioptrické brýle. S postavou by mohl konkurovat kde jakým modelům a výškou zase basketbalistům. Byla to radost na něj pohledět…

            Právě dorazil do práce, kde už na něj čekala čerstvá káva ze Starbucksu od jeho asistentky. „Děkuji, Leni.“ V rychlosti poděkoval, protože spěchal hned do své kanceláře. Sedl si do křesla a vtom mu pípl telefon: „Za půl hodiny se koná porada.“

***

            Zatímco Karel řešil kauzy na poradě s ostatními právníky a nadřízenými, tak Adam se teprve chystal na odchod do práce. Stál před šatníkem a už dvacet minut se rozhodoval, co si dnes vezme na sebe. Jako téměř každý den si nakonec vzal světlé modré těsné džíny a triko s proužky.

Ty kalhoty byly opravdu velmi těsné, ale to ničemu nevadilo, protože se svojí postavou si to mohl Adam dovolit. Nohy měl jak laň a celkově vypadal jak podvyživené dítě ze Somálska. Karel si ho často dobíral. Vždy mu říkával, že pokud foukne trochu silnější vítr, tak odletí. Jeho ruce byly taktéž velmi tenoučké, jako proutky z vrby. Na úzkém, krátkém krku byla zcela plešatá hlava, kde jediný porost byly pouze jeho vousy. Adam nosil plnovous, který byl vždy úhledně zastřižený a upravený. Původně byl zrzounek, takže i jeho vousy byly zrzavé.

Typický skandinávský typ muže a to nejvíce přitahovalo ženy, které občas zavítali do jeho gay klubu. Ve většině případů ovšem jako doprovod svých homosexuálních přátel. To však bylo Adamovi úplně jedno, ale vždy ho to potěšilo, když se ho snažila nějaká slečna nebo paní v baru sbalit. Vždy to začalo jako nezávazné pozvání na drink a potom si ho chtěli odvézt domů. On totiž nevypadal jako typický vykroucený gay, jako většina jeho permanentních návštěvníků klubu. Nenosil žádné vyzývavé a křiklavé barvy, takže na první pohled by nikdo neřekl, že tento muž žije v ryze mužské domácnosti.

Už byl konečně připravený jet do práce, sedl do svého Golfa a nastartoval. Cesta po Brně byla dnes výjimečně dobrá, takže se ani moc nezdržel a i kdyby, tak naštěstí vždy jezdil minimálně o půl hodiny dříve.

            Když přicházel ke klubu, tak už tam stál číšník a barmanka, bohužel více zaměstnanců nemá, protože se mu stále nikdo neozval na jeho inzerát, že hledá barmana nebo barmanku. Ta jeho stálice, která v klubu pracuje už od začátku, to přestává stíhat. Za poslední půl rok totiž prudce stoupla návštěvnost Adamovo klubu. Najednou to nebylo jen pár místních štamgastů, kteří chodili téměř každý den. Teď už jezdili lidé i z nedalekých měst, za což byl Adam velmi rád.

„Co to tu zvoní?“ zeptal se Adam barmanky, když zrovna popíjel další dnešní kávu.

„To je přeci váš telefon, pane šéf.“ Odpověděla a šéf sebou trochu trhl.

„Dobrý den, u telefonu Adam Krčmář.“

„Dobrý den, právě jsem četl inzerát, že do vašeho podniku hledáte barmana. Je to ještě volné?“ ozval se mladík na druhé straně.

„Ano, místo stále volné je, pokud máte zájem, tak můžete během dneška přijít do klubu.“ Nabídl Adam mladíkovi.

„Moc rád, přijdu do hodiny.“ Odpověděl a pak se jen rozloučili.

            Uběhlo něco málo přes čtyřicet minut a do klubu přišel pohledný, mladý kluk, kterého by Adam tipoval tak na čerstvých dvacet let. Zatímco číšník s barmankou uklízeli stoly a myli skleničky ze včerejší párty, šéf si vzal do mladíka do své kanceláře.

„Dobrý den, já jsem Adam Krčmář a jsem majitelem tohoto klubu.“ Řekl a podal ruku mladíkovi.

„Zdravím, já jsem David Poloník. Těší mě.“ Usmál se na Adama.

            Byl to celkem krátký pohovor, protože Adam se především ptal na dosavadní zkušenosti s touto prací a dozvěděl se, že David má čerstvě udělaný kurz barmana, což bylo pro tuto práci opravdu super.

„Pokud máte stále zájem, tak vás, nebo tebe beru.“

            Na Davidovi bylo vidět, že má z toho opravdu radost. Domluvili se, že nastoupí hned. David se tedy vydal prohlédnout si své pracovní místo a Adam začal dělat administrativní agendu podniku. Připravoval různé výkazy a tak. Tuto práci přímo nesnášel, ale bohužel to dělat musel…

***

            Druhý den si Adam přivstal a překvapil Karla a udělal mu snídani do postele. Člověk by si řekl, že mají spolu celkem idylický vztah. Mráček na obloze se najde jen tu a tam, ale vždy se to nějak racionálně vysvětlí.

            Adam dnes do práce půjde později, protože klíče od podniku včera dal barmance Adéle, na kterou je opravdu spolehnutí, že bez jeho přítomnosti bude bar fungovat tak, jak by fungovat měl.

„Chceš odvézt do práce, Kájo?“ Zeptal se svého partnera.

„To budeš velmi hodný.“ Poděkoval Adamovi.

            Měli to sice skoro přes celé Brno, ale Adamovi to vůbec nevadilo, protože dnes měl celý den čas. Dali si letmý polibek a Karel vystoupil z auta a šel do kanceláře, kde už jako obvykle na něj čekala káva. „Mám to ale úžasnou asistentku.“ Pomyslel si Karel při příchodu do práce.

            Půl dne volna Adamovi utekl jako mávnutím proutku a už musel jet do práce, protože dnes se tam konala narozeninová oslava jednoho jejich pravidelného hosta. Přijel právě včas, když začali chodit hosti. David už stál za barem a míchal tam koktejly pro těch pár lidí, kteří už přišli.

            Párty trvala bez mála 4 hodiny a už se blížila hodina, kdy by se mělo zavřít. V baru zůstal pouze Adam a David, nový barman. Adélka a číšník Tomáš už odešli domů. Tomáš měl totiž vážně nemocnou maminku, o kterou se musel starat a Áďa byla matka samoživitelka a musela uvařit večeři pro svého syna, kterého doteď hlídala chůva.

            Klub byl už zavřený a David ještě umýval nějaké sklenky po dnešní akci. „Už to nech být a uvař nám oběma kávu, na mě.“ Pobídl Adam barmana. Sedli si vedle sebe k baru a jen tak klábosili o všem možném. Bavili se o práci, o kurzu barmanství, ale také o mužích. Ano, David byl také gay, jenže o něm to Adam věděl ihned, protože to bylo zcela jasné. Chůze, chování, gesta… Prostě všechno ukazovalo na homosexuální orientaci jeho zaměstnance.

            Když se bavili o mužích, tak z ničeho nic položil David svou ruku na šéfovo koleno a řekl mu: „Už hned první den ses mi líbil. Něco mě k tobě šíleně přitahuje. Máš charisma, které u dnešních kluků jen tak nenajdeš.“

„To mě velmi těší, že tohle všechno říkáš, ale já mám doma partnera, kterého miluji.“ Odpověděl mu Adam, ale přitom se mu hlavou honili všelijaké myšlenky, protože už delší dobu měl chuť zažít něco s takhle mladým klukem a hlavně David ho také fyzicky velmi přitahoval. Nebyla to láska, jen pouze sexuální touha, živočišný chtíč… Snažil se tyto myšlenky potlačit, ale bohužel to nebylo tak jednoduché.

            Adam si řekl, že nejspíš bude nejlepší, když půjde domů. „Skočím si na toaletu a půjdu domů.“ Řekl Davidovi. Zvedl se z barové židle a odešel, ovšem ale nevěděl, že David ho bude následovat. Adam zavřel dveře od kabinky WC a ty se zase otevřely… V tu chvíli tam stál Adamovo nový barman s rozepnutým poklopcem a trčícím penisem venku. Adam nemohl ze sebe v tu chvíli vydat ani hlásku, absolutně nevěděl, co má na to říct a jediné, co udělal, bylo to, že si kleknul na zem a začal orálně uspokojovat svého podřízeného. Po chvilce si to zase vyměnili.

            Když už byli málem u konce, tak se rozrazili dveře a v nich stál Karel, který doma už dlouho čekal na svého partnera a měl obavy, zda se mu něco nestalo. Vydal se tedy do klubu a narazil tam zrovna na to, když David uspokojoval Adama.

            Karel si jen zakryl ústa rukou a Adam uviděl jeho ronící se slzy. Než ale překonal šok, tak už byl Karel pryč. Po návratu domů zjistil, že byt je prázdný…

 

Autor Paolo Bianco, 10.04.2021
Přečteno 144x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter