Recept na manželství

Recept na manželství

Myslím, že mě moje manželka podvádí. Už téměř rok spolu nespíme, pokud tedy nepočítám to, když se mi jednou za měsíc rozhodne roztáhnout nohy a během sexu má zavřené oči, ani nehlesne a trpělivě čeká až si to tam dole dodělám. Už dávno pryč jsou doby, kdy jsme jako dvě funící a hekající opice ze sebe nemohli spustit ruce a já ráno vstával do práce nevyspalý. Za to teď spím náramně. V týdnu ležíme už v devět hodin, jako kdybychom ráno vstávali se slepicemi. Pátky většinou usínám v obýváku u televize. Společnost mi dělá moje milenka, flaška vína. Nikdy neodmlouvá, nebolí jí hlava, moc toho nenamluví a vždycky je tu pro mě, aby mi pomohla zlepšit náladu. Možná bych si měl najít pravou milenku, ale nikdy jsem nebyl ten typ, co by rozehrával víc partií najednou. Důvodem bylo hlavně to, že jsem byl až do nedávna spokojeně ženatý. Aspoň to jsem tvrdil všem kolem sebe. Pět let všechno fungovalo jako dobře namazaný stroj. Potkali jsme se v práci, já byl spolumajitel přepravní společnosti, ona moje sekretářka. Já vím, je to klišé, ale nemohl jsem si pomoci.
Každé pondělí mi do kanceláře nosila týdenní plány a hrnek kafe. Pokaždé když odcházela, tak jsem si neodpustil jí u toho pořádně zkouknout zadek. Měla postavu, za kterou by holky vraždily a moc dobře to věděla. Chodila vždy v podpatkách, sukni, která nebyla ani moc dlouhá ani moc krátká a v blůze, kde když jsem měl štěstí, nechala rozepnutých i pár knoflíčků. A nebyl to jen vzhled, co mě na ní fascinovalo. Uměla se nahlas a upřímně smát a pokaždé na mě tím přenesla trošku té mladistvé energie, která z ní sršela jako elektrický proud. Netrvalo dlouho a věděl jsem, že musí být moje. Přestal jsem si držet svůj profesionální odstup, který se ode mě očekával a čím dál víc času jsem si s ní povídal i o jiných tématech, než čistě pracovních. O její rodině, o tom, co ráda dělá, kde byla na dovolené, jestli má radši sushi nebo pizzu a takové věci. Ukázalo se, že i přes náš věkový rozdíl, máme mnoho společného. Hlavně vášeň pro cestování a tenis.
Jednou v pátek těsně před jejím odchodem z kanceláře jsem využil situace. „Jane počkej,“ zastavila se ve dveřích. „Jaký máš plán na víkend? Říkal jsem si, jestli by ses ke mně nechtěla zítra přidat a zahrát si trošku tenisu. Kamarád si minule poranil kotník a ještě pár týdnů bude asi mimo.“
„To bych moc ráda, ale seš si jistý, že zvládneš moje podání?“, zasmála se. Ukázalo se, že zvládnu a ne jenom to.

Dva roky něž jsme se vzali. Na líbánky jsme odjeli na Havaj, kde jsme většinu času trávili na pláži, popíjením Mai Tai a spoustou sexu. Dobrého sexu. To si u něj ještě nezavírala oči a nepředstavovala si, že šuká někoho jiného.
V podnikání se mi dařilo, takže po návratů zpátky jsme si koupili krásný dům s garáži pro dvě auta a 1500 metry čtverečních metrů zahrady, kterou jsem na přání Jane nechal zařídit v japonském stylu Feng-shui. Dokonce jsme tam měli i jezírko, ve kterém plavaly sytě rudí kapři koi. Já si zase splnil sen a koupil si nové Porsche 911, po kterém jsem toužil od doby, co jsem byl kluk. Všechno vypadalo skvěle, až tak skvěle, že jsem se toho trošku bál.
Štěstí se mě drželo další tři roky, pak šlo všechno rychle z kopce. Ukázalo se, že firmě se ani zdaleka nedařilo, tak jak jsem si myslel. George, můj bývalý spolužák z výšky, se kterým jsem firmu založil, totiž záměrně falšoval účetnictví, aby zakryl statisíce dolarů, které si v průběhu let ukradl pro sebe. Zasranej hajzl. Každý víkend trávil ve Vegas, kde všechno vždy prohrál v kartách a prošnupal. Bohužel tohle zjištění se ke mně dostalo teprve, když George chytili totálně sjetého, jak si to pálil dvoustovkou po dálnici. Našli u něj dvě kila čistého kolumbijského matroše a to stačilo, aby si šel na pěkných pár let sednout do San Quentinu. Ve chvíli, kdy to všechno prasklo, tak jsme dlužili věřitelům více než dva miliony dolarů plus penále. Musel jsem celou firmu rozprodat, abych pokryl všechny dluhy a vyvázl z toho všeho čistý. Bohužel jsme se s Jane museli zbavit i našeho domu. Brečela, když jsem chytal kapry do sítě a vyndaval je z jezírka. Já brečel o hodinu později, když jsem naposled seděl ve svém Porsche, pro kterého si měl každou chvíli přijet jeho nový majitel.

Po téhle lavině nových událostí, jsem se poprvé od výšky musel nechat zaměstnat. Nakonec jsem sehnal pozici manažera v jedné větší pojišťovací firmě. Plat byl na moje dřívější poměry mizerný, káva z automatu nestála za nic a místo rohové kanceláře s výhledem, jsem trčel v kamrlíku bez oken a přemýšlel nad tím, jak se život občas dokáže obrátit vzhůru nohama. Už jsem nechodil z práce jako hrdý páv, ale spíš jako spráskaný pes. Jane si našla pozici asistentky ředitele v německé společnosti, která vyráběla domácí poplašná zařízení. Kolem a kolem jsme se pořád neměli nejhůř (to jsem si alespoň snažil nalhat), ale už to nebylo zdaleka na feng-shui zahrádku. Teď jsem mohl tak možná trhat plevel, co nám rostl na naší příjezdové cestě k domu.
Naše manželství bylo na cestě ke dnu. Jane celou tu změnu nevzala moc dobře, začala být lehce vznětlivá a dobrou náladu měla jen zřídka. Místo, aby mě po příchodu z práce vítala pusou a teplou večeří, tak jen pozdravila „Čau,“ a pokračovala ve sledování televize. Konverzaci jsme omezili na to, jak bylo zrovna v práci, co se bude muset v týdnu zařídit a kolikátého se musí, co zaplatit. Začali jsme se docela často hádat. Jednou jsem neuklidil špinavý talíř, podruhé prý drobím v křesle nebo je celé umyvadlo od pasty. Vždycky si našla nějakou malichernost, co jí vadila. Mě zase iritoval ten její věčně nasupený obličej, se kterým chodila kolem domu. Přestal jsem jí poznávat. Je však zajímavé, že pokud šlo o jiné lidi, byla to pořád ta stará Jane. Veselá, usměvavá a se smyslem pro humor. Taky se o sebe začala víc starat. Od doby, co jsme se poznali, tak přibrala pár kilo. Posledních pár měsíců začala třikrát týdně chodit cvičit a veškerá kila navíc, šla okamžitě dolů. Taky se jí hezky vytvaroval zadek, což ráda dávala najevo uplou sukní nebo legínami. Byla dokonce víc sexy než, když jsme poznali, ale bylo jasné, že pro mě to nedělá, protože náš milostný život nestál za řeč. Nedostatek vzájemného porozumění a sexu jsem si léčil prémiovým účtem asi na pěti porno stránkách zároveň. Jo a taky vínem. Hodně vína.

Zhruba před pěti měsícemi za mnou Jane přišla jeden večer do kuchyně. Oznámila mi, že jde večer ven s holkami. Byl pátek. „Odkdy chodíš v pátek s holkama ven?“, zeptal jsem se jí, zatímco jsem se rýpal ve zbytku objednané číny. „Říkaly jsme si, že bychom měly trošku utužit vztahy. Navíc Rebecca se akorát rozešla s přítelem, tak ji chceme trošku utěšit.“ „To byl ten, co ji podváděl. Už jsem ti to říkala,“ dodala s vyčítavým pohledem na tváři, protože hned poznala, že si na to vůbec nevzpomínám. „Jo pamatuji si, že ses o tom zmiňovala. Tak si to užijte, uvidíme se zítra, já půjdu asi brzo spát, měl jsem toho dneska hodně.“ Krátce mi zamávala a vyběhla ze dveří. Byla nalíčená, v podpatkách a v šatech s výstřihem.
Od té doby chodí ven každý pátek kolem sedmé a vrací se nejpozději v půlnoci. Stala se z toho taková její tradice. Nikdy jsem se nepokoušel zjišťovat kam přesně chodí, co tam dělá nebo s kým to děla. Jedna moje část si snaží namluvit, že říká pravdu, v životě by mě nepodvedla a jen prostě potřebuje vypadnout z domu, aby si poklábosila o šminkách a o tom, jací jsou chlapi budižkničemové. Moje druhá část to raději ani vědět nechce, protože se bojí toho, co by mohla zjistit. Bojí se toho, že s někým šuká. A ten někdo nejsem já.

Asi před měsícem Jane zase odešla „na drink s holkama“, jak ráda říká. Seděl jsem doma a měl jsem otevřenou už druhou flašku vína. Pustil jsem si nějaký film v televizi. Bylo tam spousta střílení, krve a sexu. Místy jsem se přistihl, že při milostných scénách mám nějak těsné kalhoty kolem rozkroku. Sex jsme s Jane neměli zase pár týdnů a nevypadalo to, že dneska by tomu bylo jinak. Už delší dobu jsem přemýšlel, že se porozhlédnu po nějaké bokovce. Nejdřív jsem k tomu měl vnitřní odpor. „Nejsem jako jeden z těch chlapů, co podvádí manželku“ říkal jsem si často v duchu. Ale stejně jako tekoucí voda časem vymele skálu, tak i nedostatek sexu v manželství, vás časem přivede k činu. Nejdřív jsem se začal rozhlížet v práci. Neměl jsem už zdaleka takovou pozici, aby to někomu imponovalo, ale pořád jsem se ve svých čtyřicetidvou cítil dobře. Vlasy jsem měl husté jako zamlada, váhu jsem si držel stále stejnou a rád jsem chodil v nažehlených košilích a tvářil se, že vím víc než ostatní. Bohužel v práci jsme měli spíše mužský kolektiv a když už se nějaká kolegyně přeci jen našla, většinou jí bylo nad čtyřicet a v polední pauze se ládovala hamburgerem a zapíjela to colou. Ne děkuji.
Cestou z práce jsem míjel spousty žen, ale ty co se mi líbily, se na mě ani nepodívaly. Za to já se díval pozorně. Na všechny záhyby odhalené kůže, prosvítající bradavky, vystrčená prsa ve výstřihu, štíhle nohy vykukující zpod krátkých sukní.
Myslím, že mi sperma začalo definitivně lézt na mozek.
Seděl jsem doma, sledoval film a byl nadržený. Představoval jsem si, co asi právě dělá Jane a ucítil jsem silnou pachuť hněvu a žárlivosti. „Nejspíš šuká s někým z práce. Celou dobu s někým prachsprostě šuká a ty tu sedíš jak hodný manžílek a čekáš až se vrátí. Nalhávej si to dál, ale přesně víš, co právě teď dělá,“ prohodil jsem do prázdného obýváku. „Víš co Jane? Kašlu na tebe!,“ zařval jsem a chňapl po notebooku vedle mě. Skála se definitivně podemlela.

Netrvalo mi ani pět minut než jsem si našel stránky, které jsem přesně hledal. Sortiment byl široký. Ženy všech ras, tvarů a velikostí. Stačilo si pouze vybrat. Byl jsem tak nadržený, že jsem si skoro slintal na klávesnici, ale nakonec se mi podařilo najít svojí vyvolenou. Dvacet tři let, metr šedesát, blond vlasy a postava bohyně. Rychle jsem zavolal na uvedené číslo. Bylo mi řečeno, že slečna je dostupná a ať přijedu na adresu, kterou mi pošlou do zprávy. Zavěsil jsem telefon. Oblékl se, přidal trošku kolínské a vyrazil. Adresa mě dovedla do centra města k hezkému bloku nových apartmánů s výhledem na řeku. Zaparkoval jsem auto a došel k vchodovým dveřím. „Byt č.18, dlouze zazvoň a poté 5. patro, dveře vpravo,“ stálo ve zprávě. Mžoural jsem do displeje telefonu a blížil se ke dveřím domu. Byl jsem nervní, potil se a přemýšlel, že se otočím, nastoupím do auta, pojedu domů a budu předstírat, že jsem tady nikdy nebyl. Políbím svojí ženu, řeknu, že jí miluju a půjdu spát. „Ale vždyť ti zahýbá ty naivko!,“ promluvil ve mně vnitřní hlas. Dlouze jsem zazvonil. Po chvilce zabzučely dveře. Vstoupil jsem dovnitř. Našel jsem výtah, vyjel nahoru, našel dveře vpravo a zaklepal. Chvíli bylo ticho a pak jsem uslyšel přibližující se zvuk podpatků. Klap. Klap. Klap. Dveře se otevřely. Stála tam. Mladá. Krásná. A koukala na mě. „Pojď dál,“ vybídla mě, „Já jsem Jessica,“ podala mi ruku. „David,“ odpověděl jsem a následoval jí do ložnice.

Cestou zpět jsem se usmíval. Ráno jsem se probudil jako vyměněný. Kabát spráskaného psa jsem nechal ve skříni. Zase jsem se cítil jako páv. Změny si všimla i Jane. Minulou noc jsem dorazil až po půlnoci, dokonce později než ona a pak se dlouze sprchoval. Když jsem přišel do ložnice, už spala. Nebudil jsem jí.
„Kde si byl? Myslela jsem, že pátky sleduješ filmy a piješ víno,“ podotkla zatímco v županu připravovala kávu. „Říkal jsem si, že když v pátek nejsi doma, tak bych si taky mohl někam občas vyrazit. Zavolal mi kolega z práce, jestli nezajdu na pár piv. Tak jsem šel,“ odpověděl jsem. Vypadala, že chce vědět víc, ale na nic se mě dál nezeptala. Díky bohu.

Příští pátek se situace opakovala. Jane vypadla kolem sedmé, já chvilku po ní. Tentokrát druhá strana řeky, byt ve třetím poschodí. Jmenovala se Molly.
Brzo jsem nové zálibě přišel na chuť. Přestal jsem koukat na porno, snížil příjem alkoholu a co je nejdůležitější, už jsem si nepřipadal jako neschopný budižkničemu, se kterým manželka nespí. Bylo mi to jedno. Přestal jsem se o sex snažit, čehož si Jane brzo všimla. Večer jsme leželi v posteli a chystali se ke spánku. Místo, aby se otočila zády, jako to dělá normálně, tak mi beze slov svlékla trenýrky a vzala si ho do úst. Sledoval jsem pomalý pohyb její hlavy a když jsem se blížil vrcholu, chytil jsem jí plnou silou za tu zmeť blonďatých vlasů a udělal se.

Další den jsem vstal kolem desáté a šel si udělat kávu do kuchyně. Přivítala mě Jane jenom v kalhotkách a podprsence. „Už je hotová. Tady máš,“ podala mi šálek. „Říkala jsem si, že jsme dlouho nebyli na kurtě. Dneska máme oba volno. Co tomu říkáš?“. Souhlasil jsem. Večer jsme se milovali. Měla otevřené oči a sténala.
Příští pátek jsem seděl doma u sebe v kanceláři a koukal do notebooku. Oči mi spočinuly na prsaté asiatce v kostkované sukni. V tom zaklepala. Rychle jsem zaklapl počítač. „Pojď dál,“ řekl jsem. „Co potřebuješ? Myslel jsem, že už si šla.“ Jane vešla dovnitř. Stála tam oblečená v džínách, přiléhavém nátělníku a držela flašku vína.
„Říkala jsem si, že už jsme si dlouho neudělali hezký večer pro sebe. Co kdybys ty dneska vynechal pivo s kolegy a já řeknu holkám, že jsem dneska unavená?“, zeptala se a nahodila svůj šibalský úsměv.

„Dobře, ale chci, aby sis oblékla tu svojí kostkovanou sukni.“
Autor Reiben, 16.05.2021
Přečteno 199x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter