Anotace: Co jste na 100fm neslyšeli a přeci se to mohlo stát...
„Třicet vteřin, časovka, jingle a je to tvoje kočko.“ Říkám Ká přes stůl to, co stejně sama vidí na monitoru před sebou, zatímco Gilmour s Watersem staví zeď. Odpoví mi zdviženým palcem a lehkým nervózním úsměvem. Živé vysílání stresuje každého. Rychle se podívá do papíru s poznámkami. Ve studiu je tlumené světlo, které vyzařují kontrolky a monitory počítačů. Právě tak akorát, aby se dali přečíst poznámky a pěkně si u toho zkazit oči. Fade out, časové znamení, jingly, její oči přilepené na mě, mávnu a ona spustí svou naučenou litanii. „Dobrý večer vážení posluchači, posloucháte radio X a tak, jako každý úterní večer je tu s vámi Týna, aby vám do ouška pošeptala nějaká ta lechtivá slovíčka.“ Říká ta, jejíž jméno je Ká, ale pro posluchače je prostě Týnou. „Pohodlně se uvelebte a nechte se houpat na vlnách našeho vysílání.“ Její slova plynou jako vodopád, během třiceti vteřin je vysype do mikrofonu, přes dráty do antén a neviditelným vlněním až k mnoha neviditelným posluchačům. Dořekne poslední slova, zvedne oči, kývne a usměje se. To je zase signál pro mě. Mačkám mute jejího mikrofonu a zároveň vytahuji fader s hudbou. Je to automatické, vlastně takový náš rituál. Svůj pořad u nás v Radiu má už více než rok a za tu dobu je mezi námi chemie, která nám pomáhá fungovat jako namazaný stroj. „Tak jo, máš 3 minuty a 24 vteřin, než tě vrátím do uší těm tvým úchylům a honičům.“ I tohle je součást rituálu. Začíná naše špičkování, mezi vstupy. Leze jí to na nervy, ale já to musím dělat. Prostě proto, že se potřebuji soustředit a když jí slyším svůdně vrkat do éteru a vidím ji před sebou, mívám s tím dost zásadní problém. Tlak v kalhotách není nic, co by pomáhalo soustředěnému pracovnímu výkonu. Nevím, jak si Ká představují její posluchači. Předpokládám, že každý jako právě tu svoji dokonalou Femme Fatale. Problém je v tom, že já ji mám před sebou. Drobnou prsatou a prdelatou, buclatou blondýnku. Hodně prsatou a prdelatou, maličkou třicítku. Pro hodně posluchačů by to zřejmě bylo zklamání. Jenže pro mě je ona, alespoň vzhledem, právě tou Femme Fatale. A právě teď zvedá oči v sloup a ukazuje mi vztyčený prostředník. „Kreténe! Když tě ten můj pořad tak sere, tak proč ho nenecháš dělat někoho jiného? Nebo proč jej jednoduše nezrušíš?“ Vybuchla. Do hajzlu, tak tuhle strunu jsem evidentně přetáhl. „Já, já, víš… Ká já to přece nemyslím zle.“ Koktám ze sebe a ona se jen zamračí. „Tak co kdybys pro jednou držel hubu?“ A studio naplní trapné a tíživé ticho. Atmosféra, že by stačilo škrtnout sirkou a směrem k posluchačům se rozletíme přímo my sami v milionech maličkých kousků. Oba si narazíme sluchátka.
„I fell in love with an alien, Fell in love with her eyes, Fell in love with an alien“ zní mi do sluchátek od partičky Irskej dětí. No, to já sakra zjevně taky, říkám si v duchu a nahlas suše odtuším jednoduché „20 vteřin“. Za pouhých dvacet vteřin ji vrátím hlas, za zatraceně dlouhých dvacet vteřin musí skončit to dusno. Okamžik. Věčnost. Zvedám dlaň s pěti nataženými prsty. Tichý signál. Ká kývne, srovná si mikrofon před ústy a nadchne se. Skladba dozní, můj vztyčený palec a další vodopád jejího hlasu. Vypráví posluchačům o squirtu a mě hučí v kládě i přes to, že jsme se právě málem sežrali.
Zvedne oči, kývne, tentokrát bez úsměvu. „3 minuty a 43 vteřin“. Dívá se na mě a nadechuje se, aby něco řekla. Zdá se, že dostanu další kartáč. No aspoň mě to zase rozptýlí. Budu se s ní klidně hádat, když už nefunguje špičkování. Sakra, budu se s ní bavit třeba o háčkování. Cokoliv.
„It's late in the evening. She's wondering what clothes to wear.“
Zarazí se uprostřed nádechu. Miluje tuhle písničku. Vím to. Rád jí připravuji playlisty tak, aby ji bavil. Prima, mohlo by to trochu uklidnit situaci.
„She'll put on her make-up, And brushes her long blonde hair“
Zahledí se mi do očí a z očí se jí skutálí slza, pak druhá a pak už se rozbulí na plno. Sakra práce. Obíhám stůl s technikou mezi námi. Sakra, Sakra, Sakra. Klekám si vedle její židle a chytám ji za ruce.
„And I'll say, "Yes, you look wonderful tonight."
„Ká prosím tě promiň. Nechtěl jsem tě naštvat. Jen tak žvaním. Fakt promiň, přehnal jsem to.“
"Yes, you look wonderful tonight."
Popotahuje a zadívá se mi do očí. „Kecáš, vím že si myslíš, že celej tenhle pořad je na prd. Je ti to celé pokaždé akorát k smíchu. Já jsem ti k smíchu.“ Zase se rozbulí. „No tak, Ká, myslíš že bych tu s tebou každý týden seděl do noci, kdybych si nemyslel, že to, co děláš je dobrý a že ty seš dobrá“. Trochu se odtáhne a klepe se jí brada. Nic neříká. Takže musím pokračovat já. No sakra. Co jí mám říct. Nemůžu jít přece s pravdou ven. Nemůžu… „Ká, víš já, do háje, musím si z tebe a z toho co říkáš dělat srandu. Prostě musím. Skara.“ Popotáhne a znovu na mě upře své nádherné velké modré oči plné slz. Už v nich ale není vztek, ani vzdor. Jen smutná otázka. „Proč bys musel?“ Zašeptá skoro neslyšně. „Proč? Ptáš se proč? Tak dobře. Já ti řeknu proč. Já prostě musím nějak korigovat své vzrušení. Vzrušení z toho, co tady říkáš, vzrušení z toho, jak jsi u toho krásná, vzrušení z toho, jak se sama přitom červenáš. Jsem z tebe sakra celej pryč a pokud se mám vůbec nějak starat o to, aby tě někdo někde slyšel, tak prostě musím něco dělat. Říkat něco. Chápeš? Cokoliv, co mě odvede od tebe a tvého obsahu.“ Mlčí a dívá se mi do očí. Z jejího pohledu se postupně vytrácí ten smutek, ta lítost. „nekecáš?“ Zeptá se.
„I have climbed the highest mountains
I have run through the fields
Only to be with you“
Sdělí nám Bono Vox a oba vyletíme. Zmeškali jsme vstup. Během okamžiku jsem na svém místě. „3 minuty 35 vtěřin. A teď prostě musíš.“ Vracím nás zpátky. „Jo jasný. Promiň.“ Pípne. „Ne Ká to ty promiň.“ Koukám se jí do očí a ona mě. „Myslel jsi to vážně? To, že se ti líbím, můj pořad tě vzrušuje a tak? Je to pravda?“ Ptá se a hypnotizuje mne očima. „Jo, Ká, každé slovo. Jsi nádherná, děláš skvělou sexy show, strašně mě u toho rajcuješ a pokud si z tebe u toho nebudu dělat srandu, budu si na něj pak muset dát ledovej obklad, ale teď se prosím soustřeď.“ Pořád mi upřeně kouká do očí. „Haló, kočko, jsi tady? Máš dvě minuty do živého vstupu.“ Trochu se usměje. „Jsem v poho, neboj, řekne.“
Pět natažených prstů, pět vteřin, vztyčený palec. Je Live. Mluví zase tím svým rajcovním tónem, ale pořád se mi dívá do očí. Já ale hypnotizuji její prsty, které knoflíček za knoflíčkem rozepínají její halenku a otvírají mi tak pohled na její nádherná velká bílá prsa v černé krajkové podprsence. Rukama si je nadzdvihává a zmáčkne. Stále se mi dívá do očí. „Nevím jak vy ostatní holky, ale já prostě potřebuji, aby si partner s hrál s mýma bradavkama, pokud se mám během předehry naladit tak, abych později nakonec dosáhla sqirtu. A co vy? Napište mi do četu. Je tu s Vámi Týna na radiu X.“ Během té poslední věty naznačí kývnutím. Pouštím muziku a sleduji, jak si dál hraje. Polykám na prázdno. Pak se vzpamatuji. „3:22 pak reklama a pak 2:51, skoro sedm minut.“ Normálně tenhle čas využíváme, abychom si odskočili na záchod, nebo pro kafe. Tuším, že dneska asi ne. „To je dost času abys mi pomohl rozepnout tu podprsenku, co myslíš?“ Řekne Ká. No páni. „Ok Ká. Dobře, jsem blb a zasloužím si to, za to že jsem tě trápil, ale proboha, tohle mi nedělej.“ Znova si zmáčkne ňadra. „Ale vždyť si říkal, že se ti líbím a všechny ty věci. A já se ti chci líbit.“ V kalhotách už to vážně bolí. Znova polykám na prázdno. Sakra já ji chci. Moc jí chci. Ale jsem správnej chlap a dělám správné věci a nenechám se ovládat chtíčem. V duchu se profackuju. Musím přestat myslet pérem. „Ká sakra, musíme pracovat. Jsi vdaná. Já jsem ženatej. Co blbneš?“ Vzdychne a dá ruce za záda. Podprsenka je během okamžiku pryč a ona si ukazováčky a palci zmáčkne bradavky. Nádherné, velké, červené, trčící bradavky na obrovských dvorcích. Mrkne na monitor. „Už máš jen šest minut, abys obešel ten stůl a vzal si je do pusy. Takže bych bejt tebou pohnula tou tvou sexy prdelí brouku a tyhle blbosti nechala na potom.“ Zůstávám zírat s pusou do kořán. Promarním takhle ještě dobrých dvacet vteřin. Ale pak, vem to všechno čert. „And I would do anything for love. I'd run right into hell and back. I would do anything for love. I'd never lie to you and that's a fact...“ Stůl mezi námi skoro obíhám a zabořím svůj obličej do té nádhery. Mazlím se s těma krásnýma kozama a pak svá ústa přisaji na jednu z bradavek. Sevřu ji mezi rty, drnkám o ní jazykem. Stisknu zuby. A znovu nasaji. Ká začala vzdychat. Přesunul jsem se ke druhé bradavce. Sál, mačkal, laskal a kousal jsem její prsa a ona mě hladila ve vlasech. Zkusil jsem se odtáhnout, abych zkontroloval čas. Pevně mě ale chytla a vrátila moji tvář ke svým ňadrům. „Ještě dvě minuty“, pošeptala mi do vlasů a já se tedy dál věnoval jejím bradavkám. „Minuta“ vzdychla. Kousnul jsem jí do bradavky, až sykla, a pak ještě jednou. Olízl ji. Nasál. „Třicet vteřin“ vydechla a já vystartoval zpět k pultu. Pět natažených prstů, pět vteřin, vztyčený palec. Je Live.
„Teď jen 2 minuty dvacet“ Ještě, než to dořeknu, klečí Ká u mě a stahuje mi kalhoty i trenky. Olízne mi ptáka po celé délce, pak dá pusu na žalud. „I need love, love ooh, ease my mind. And I need to find time, someone to call mine…“ Rukou chytne za varlata. Znovu mě políbí na žalud a pak začne pomalu kouřit. Uff. A umí to nádherně. Hraje si se mnou, saje, cucá a mačká má varlata. Pohladím ji po vlasech a mrknu na monitor. „Sakra, Minuta Ká.“ Vydechnu a pohladím ji po vlasech. Ještě několikrát lačně nasaje mého ptáka, pak mě pustí a vyrazí na své místo. Pět natažených prstů, pět vteřin, vztyčený palec. Je Live. Zatímco mluví, já rychle mění playlist. Rychle tam vkládám šestiminutovou skladbu. To nám dá trochu času.
„Šest minut Ká“ vyhrknu a ženu se k ní. Ona si mezitím stáhne sukni a kalhotky a znovu si sedá. Jasně řada je na mě. Klekám si mezi její stehna. Líbám jí nejprve v tříslech, pak olíznu její pysky odspoda vzhůru. Je úplně mokrá Rozevřu si jí prsty a jazykem přejedu její klitoris. Do vlasů mi zajedou její prsty. Lížu a saji její poštěváček. „Tu noc hořely padaly hvězdy. A ty jsi se bála, že nepřijde den...“ Občas sklouznu jazykem k dírce a pak se znovu věnuji tomu citlivému místečku. Mám to moc rád. Strašně mě rajcuje lízání. Užívám si to a ztrácím pojem o čase a o světě. Ká hlasitě vzdychá. Náhle mě odstrčí. „Sakra, dvacet vteřin, dvacet, dělej.“ Vyletím a ženu se na své místo. Jak to že šest minut uteklo, tak rychle. Během svého vstupu si to Ká dělá rukou. Naštěstí snad nikomu nepřijde divný ten zastřený hlas, když je to pořad o sexu.
„Čtyři“ vyštěknu a běžím k ní. „Girl, we tried so hard when love was on our side…“ Okamžitě si tlačí moji hlavu do rozkroku. „Dodělej mě, dělej“ rozkazuje bez zbytečných okolků. A já se nenechám přemlouvat. Lížu, saji, cucám. Ká vzdychá nahlas. „Minuta“ vzdychne, ale mojí hlavu dál drží mezi svými stehny. „Padesát vteřin, čtyřicet…“ odpočítává mezi vzdechy. Při dvaceti vteřinách mě prudce odstrčí. Sprint zpátky. Na poslední chvíli stahuji hudbu a zapnu jí mikrofon. Teď už jí dá dost práce odmoderovat vstup. No nedivím se.
„Pět minut, reklama, tři minuty“ říkám, když se znova bořím ústy do jejího klína. Lížu ji tu nádhernou voňavou pičku jako šílenec. „You say you're cried a thousand rivers. And now you're swimming for the shore. You left me drowning in my tears. And you won't save me anymore...“ Chci ať se udělá, teď a tady. Náhle mi hlavu sevřou její stehna. Ká křičí, celá se třese a mě přímo do pusy vystřikuje proud jejích štav. A ještě jeden a pak ještě. Když povolí její stisk, trochu se odtáhne a oddechuje. Slyším reklamu. Takže máme ještě tři minuty do dalšího vstupu. Vstávám. Ká oddechuje. Má zavřené oči. Vstřebává orgasmus. Krásný orgasmus. Líbám ji na krku, objímám ji. Chci být co nejblíž, než se zklidní. Miluju tu horkost a vláčnost milenek po orgasmu. „I'll be there for you. These five words I swear to you. When you breathe I want to be the air for you…“ Probere se, chytne mě za péro a trochu pohoní. Políbí mě na žalud a plácne po zadku. „Máš minutu, řekne mi.“ Konečně trochu klidnější vstup. Pět natažených prstů, pět vteřin, vztyčený palec. Je Live.
„Čtyři minuty dvacet šest vteřin Ká“ říkám jí, když si na mě obkročmo nasedá. Vnikám jí do kundičky a vnímám tu horkost a mokro, užívám si ten nádherný pocit. „What would you do. If my heart was torn in two, More than words to show, you feel that your love for me is real…“ Svou tvář zabořím mezi její prsa. Začne se zvolna pohupovat. Je to neskutečná nádhera. Mazlím se s jejím tělem, užívám si její váhu, vnímám její vůni. Přes rameno se jí rychle zahledím na monitor. „Dvě minuty Ká“ říkám. A Ona začne zrychlovat a zrychlovat. Vyvrcholení se blíží. Ale ne dost rychle. „Minuta sakra, máš za minutu vstup“ šeptám jí do ucha a pevně jí chytnu za zadek. Ještě se mi zakroutí na péru, pak ale rychle vstane a odběhne ke svému mikrofonu. Pět natažených prstů, pět vteřin, vztyčený palec. Je Live.
„Pět jedenáct a pak poslední vstup“ jen vydechnu, když na mě znovu dosedne. Vycházím jí vstříc a zajíždím co nejhlouběji. Strká mi bradavku do pusy. Mrdáme rychle. Vzdychá my do ucha. Kousne mě lolůčku. Oplácím ji to na její bradavce. Cítím, že to na mě jde. Chytnu jí za půlky a několikrát si ji silně narazím na ptáka. Rozklepe se, křičí nahlas a pička mi v přívalech slasti sevře ptáka. Stříkám do ní. Držím si ji na klíně za zadek. Náš společný orgasmus pomalu doznívá. „When I see you smile, I can face the world. Oh you know I can do anything. When I see you smile. I see a ray of light…“ „Jedna minuta Ká“. Pět natažených prstů, pět vteřin, vztyčený palec. Je Live. Loučí se s posluchači poněkud unaveným hlasem. Zvedne oči, kývne a usměje se. Vypínám její mikrofon, nastavuji automatiku, až do rána už si budou muset zvědavé uši na konci vysokofrekvenčních vln vystačit s automatem. Obcházím stůl. A líbám ji do vlasů. Jsme nazí a ulepení. Ká náhle vyprskne smíchy. Nechápavě se na ní dívám. Prstem mi ukazuje na monitor do okna Chatu, kam ji během show píšou posluchači a ona na ně, když píšou něco smysluplného, obvykle reaguje živě. Hledím na post jakéhosi chytráka. Je to takový ten post psaný Capslockem. TENHLE PORAD JE TEDA PEKNA PICOVINA. VSADIM SE, ZE MODERATORKA JE NEJAKA STARA PANNA A U TECH KECU SI VE STUDIU STRIKUJE PONOZKY. S chutí se zasměji taky. Takhle mizerný odhad situace může mít jen zkušený troll. Ká se náhle svými ústy přisaje opět k mému penisu a slízává zbytky své šťávy mého spermatu. Pak se na mě podívá se šibalským úsměvem „Potřebuju uštrikovat ještě jednu, fusekle musí být dvě.“ a pomalu si mě znovu připravuje. Vezmu si jí zezadu. Cestou domů přemýšlím, jak příště přestavím studio tak, aby mohla vysílat z mého klína. Naše rituály se teď, zdá se, dost změní. Show must go on!