Na kozy mi nesahej

Anotace: O právu na nápravu

Na kozy mi nesahej.
Hej ty!
Neslyšíš?
Řekla jsem to snad jasně.
A on pořád, dobytek jeden, čumí, zhluboka dýchá a natahuje ruce a kroutí s nima.
Jasně zviditelňuje hroty mých bradavek.
Opakuji svůj příkaz a už to je jen prosba.
Chabá prosba.
Vlastně si říkám jen je laskej víc.
Viditelně je vzrušen.
Nejen on.
Cítím jemné chvění a vlhkost v podbřišku.
Ruce mi samovolně vklouznou k jeho rapíru.
Ta tyč chce ven.
Ven do mé svatyně.
I já chci jím být naplněna.
Vykřiknu ne, táhlé né.
Chci oddálit ten okamžik splynutí.
Počkej ještě chvíli.
Věnuj se jí.
Věnuj se i jim.
Náhle ho vytahuje ven.
Průkaz hluchoněmého.
Tím se vysvětluje nesplnění mého předchozího nesouhlasného přání.
Toho co jsem přehodnotila.
Vyndavá i formulář o dobrovolnosti styku.
Má připravenou i tužku.
Formuláře nesnáším.
A zde kvůli ochraně osobních údajů nemohu vyplnit rodné číslo, bydliště, rodinný stav ani telefon.
Neznámý znakovou řečí ukazuje o co mu jde.
Zatnutá ruka v pěst do které pulsně zastrkává prst nenechává pochyby.
Zbývá už jen doplnit do formuláře časové omezení souhlasu.
Vlastně ještě způsob ochrany před početím.
Konečně máme oba vše vyplněno a chvátáme k poště pro ověření podpisu.
Musíme k té hlavní do Jindřišské.
Ta má jako jediná o víkendu a v tuto pozdní hodinu zatím otevřeno.
Paní za přepážkou je chráněna sklem i mandátem státní úřednice.
Bezostyšně a se známkou závisti se ptá, zda se stykem opravdu souhlasím.
Vykřiknu ano a jsem na rozpacích.
I jeho se ptá zda s uvedeným souhlasí.
Říkám jí, že ji pro hluchota nerozumí.
Úřednice chytila rumělec a dává ruku v pěst.
Mezi prsty zasouvá tužku s kterou kopuluje.
Dává jí i do pusy a předvádí co dělá s lízacím banánem.
Náhle je na pultíku její třetí předvyplněný formulář.
Vše je konečně zdokumentováno.
Může se jít konečně na věc.
Jenomže účinnost tohoto nově nabývá až po třech dnech od podpisu.
To proto, aby si to oba aktéři mohli v klidu doma rozmyslet a případně i odvolat.
Nevymřeme po přeslici.
Vymřeme na státní a úřední teror.
Na dvacitku ve městě.
Na povinnost revizí.
Na STK Stkáčka
Na hujerstvi a hloupost.
A tak ke styku nedošlo.
Pustil se seriál.
A v noci pod peřinou byla hoňka.
A emise do knížky.
Spermie do spektogramu.
A vajíčka do lednice.
A pak po směně přišla ta z pošty úřednice.
Za tím hluchoněmým.
Vymohla si na něm styk.
A on při orgasmu v křeči vykřikl.
A tak mu sebrala průkazku i invalidní důchod.
Přešla totiž mezi tím k posudkové komisi.
A od té doby se říká, že ta baba má styk jen s ním.
Že pomáhá invalidům a bere na ně za ně dávky.
A z toho se on nevymluvi.

Chudák.
Chudák jsem i já.
Já jediná.
Zůstala jsem na ocet.
Vlastně i ten nám EU zakázala.
No co se dá dělat, dám si tuzemák co už nesmí být rumem.

Zabili, zabili Janička Janka.
Zamordovali...