Fén

Se slovy
Rád si hraju se slovy
Jako dřevorubci se stromy
Vůně a pak tůně
Slůně z toho stůně
Přisáté je klíště
Příště jej vytočím
Do lihu namočím
Sám se však pomočím
Mokro a flek
V rozkroku mám
Stoupnu si obkročmo na rukou fén
A jak se tam v tom větru třepetá
Sílí a roste
Jak je to prosté
Zdá se to sprosté
Jsem se nejen usušil
Hajzlbábu vyrušil
Taky trošku rozrušil
Nabídla mi řešení
Když jsme tam tak stály
Jako tály horké
Nápověda tři ve dvou
A nebyly to sestry
Kdo nám k tomu hrál
Byla to Radůza
Medůza
A zpívala Že jednou to pomine
Jemine
A pak jsem šel ven turniketem
Za deset korun dvakrát
A to se vyplatí
Jenomže náhle přišla rána
Hádejte kam a čím
Křeč
Vracím se zpět
Ve studené je smočím
A pak tak na fénu
Vznikla mi závislost
Už jej mám doma
A ne ve skříni
Záměrně netopím
Těším se na chvíle s ním
Pod peřinou
A o tobě lásko sním
Fikce?
Kdo ví.
Jednou to pomine s fakturou nebo požárem
A přitom Žár žár trvá....