Za hranici přátelství

Je mi devatenáct, ale vypadám spíš o pár let mladší. Jsem drobná a hubená, s maličkými prsy — spíš nateklými bradavkami, téměř bez tvaru. Malá prdelka, štíhlá postava, všechno na mě působí křehce a lehce zranitelně. Mám krátké světlé vlasy, které mi lehce padají kolem obličeje a podtrhují mou jemnost. Nohy mám štíhlé a spíš průměrně dlouhé, nejsou výrazné, ale celkově ladí s mým drobným tělem.

Jsem milá a hodná, žádná rajda. Kluci mě spíš přehlíží, nemám pocit, že by za mnou někdo běhal. Spíš jsem ta tichá holka, která raději poslouchá, než mluví, a usmívá se jen zřídka.

Byl teplý letní večer a v místním parku se konal malý minifestival. Hudba z pódia se mísila se smíchem a tlumenými rozhovory lidí, kteří posedávali na dekách nebo tancovali kolem. Mezi stromy visely barevné lampiony a vůně grilovaného jídla se nesla vzduchem. Atmosféra byla uvolněná, lehce kouzelná a— přesně taková, kde může něco začít.

Stál kousek ode mě, s úsměvem, co byl víc než jen zdvořilost — byl upřímný, lehce nervózní. Měl světlé oči, které mi sledovaly každý pohyb, a když mi promluvil, jeho hlas zněl jemně, skoro něžně.

„Ahoj, jsem Tomáš,“ řekl a natáhl ruku. „Ty jsi tu sama?“

Zachvěla jsem se, ale odpověděla jsem tiše. „Jo, přišla jsem s kamarády, ale teď se trochu ztratili.“

Tomáš se usmál a naklonil trochu hlavu. „Tak to ti můžu dělat společnost. Jak se máš?“

Byl skutečně pozorný — poslouchal, co říkám, kladl otázky, které mě nutily cítit se slyšená. V tu chvíli mi přišlo, že mezi námi přeskočilo něco víc než obyčejná konverzace.

Tomáš byl pozorný a milý, jeho ruce se pomalu a nenuceně dotýkaly mé kůže čím dál víc. Věnoval se mi opravdu naplno, jakoby čas kolem nás přestal existovat. Začali jsme se líbat — nejdřív jemně, pak vášnivěji, až se mi roztřásla kolena. Ani nevím, jak jsme se ocitli na lavičce v koutě parku, kde jsme byli sami.

Stáhl mi sukni a odhrnul kalhotky. Rukou mi zasunul nasliněné prsty do pičky, trochu mě připravil, a hned do mě začal přirážet. Byl velký — cítila jsem ho hluboko v sobě, tlak, každý jeho náraz mě téměř donutil křičet. Musela jsem se držet, abych nezakřičela nahlas, ale zároveň jsem byla úplně rozbitá tím, jak mě píchal.

Pak z ničeho nic ze mě vytáhl, stáhl mě na kolena a strčil mi svůj úd do pusy. Začala jsem kouřit, pořádně jsem ho sála, hrála si jazykem s jeho špičkou. Po pár vteřinách se udělal a já polkla všechno, i když to nebyla žádná chuť, co bych chtěla často zažít.

Když ze mě vyklouzl, rychle jsme se upravili. Chtěla jsem ho chytit za ruku, ale on mě odstrčil a zasmál se: „Hele, šukání fajn, i polykáš, ale nebudu se s tebou vodit za ručičku. Se na sebe podívej — jakobych se tahal s klukem.“

Zůstala jsem stát s otevřenou pusou, srdce mi bušilo a v hlavě mi vířil šok. Netušila jsem, co říct, nebyla jsem připravená na takovou ránu. Ta slova mě zaskočila víc, než jsem čekala.

Otočil se a bez dalšího slova odešel. Dívala jsem se na jeho záda, nevěděla jsem, co dělat — vrátit se mezi lidi a dělat, jako že nic? Objednat si něco, co by přehlušilo tu nechutnou chuť sperma v puse? Potají sledovat, jestli o mně nevykládá kamarádům jako o snadném zářezu?

Nakonec jsem se otočila a šla pryč. Domů. Tam, kde je všechno známé a bezpečné.

Doma jsem napsala Zuzce — třeba nespí, třeba mi poradí. Nespala. Zavolala mi, já jí všechno řekla a při tom se rozbrečela.

„Za patnáct minut jsme u tebe,“ řekla a zavěsila.

Dorazila za půl hodiny.

„Sorry, sehnat otevřenej obchod s vínem je teď trochu problém,“ řekla mezi dveřmi a ukázala na dvě lahve. Oblékla se asi ve spěchu, krátká sukně, tričko.

Já jsem se mezitím ve sprše vydrhla, vyčistila si zuby a převlékla se do pohodlného trička a kraťasů.

Seděly jsme na gauči, já jí znovu vylíčila, co se stalo — jak mě zaskočil, jak jsem se cítila, když mě pustil k vodě bez jakýhokoliv zájmu. Zuzi mě tiše poslouchala, sem tam přitakala a na tváři jí hrála soucitná starost.

„Aspoň jsi si užila velký péro,“ řekla nakonec s lehkým úsměvem, aby to trochu odlehčila.

Povídaly jsme si dál, pomalu a bez spěchu. Zkoumaly jsme, co mě to vlastně bolelo — nejen na těle, ale hlavně v duši. Kamarádčina blízkost mi dodávala sílu.

Seděla jsem vedle ní a pomalu položila hlavu do jejího klína, cítila jsem teplo a jistotu, která se mi tolik hodila. „Mít tak prsa jako ty,“ zašeptala jsem tiše a závistivě. Zespodu jsem viděla jen dva velké balony, které se mi zdály tak blízké i vzdálené a přitom tak fascinující.

„Myslíš? Hele, já ti nevím... chlapi ti nekoukají do očí, bolí tě záda, nejsou moc pevný a jak jsou těžký... No však se koukni.“ Sundala si tričko a pomalu rozepnula podprsenku, až jí prsa volně spadla do dlaní. „Vidíš? Tady je realita,“ řekla s lehkým úsměvem.

Měla jsem je přímo před sebou, jen pár centimetrů ode mě. Byla velká, kulatá a plná. Kůže kolem bradavek byla hladká a světlejší než zbytek těla. Bradavky samy byly růžové, pevné a trochu vystouplé, jako malé kuželky. Okolo nich byla lehce tmavší oblast kůže, ale bez chloupků. Prsa se jemně pohybovala s každým jejím nádechem a výdechem, měnila tvar, jako by dýchala spolu s ní.

Chvilku na ně jen koukám, pak se pomalu zvednu. Tváří lehce zavadím o její prsa — jako by mi někdo brnkl na strunu. Sundám si tričko, podívám se na sebe — „Koukni, já mám bradavky, ne prsa,“ řeknu tiše a znovu se lehce položím zpátky vedle ní. Tentokrát si dávám pozor, abych se jí dotkla pořádně, pomalu a vědomě.

Koukne se na mě, ale nekomentuje to. „A jak jsou těžký… potěžkej,“ řekne.

Chytím jedno prso do ruky, zvednu ho pomalu a jemně. Má pravdu — je to těžké a pevné. Když ho pustím, bradavka mi zůstane přímo u pusy.

Nevím, jestli to udělala schválně, nebo se prostě náhodou přemístila tak, že byla právě takhle — těsně u mé pusy.

Zuzi se na mě podívala, nadechla se a přitom její bradavka lehce zachytila mé rty. Okamžitě jsem ji jemně políbil. Kdyby to bylo špatně, vždycky to můžu svést na náhodný pohyb, pomyslela jsem si a pokračovala dál.

Rty jsem jí jemně šimrala a čekala, jestli se odtáhne. Ale neuhla. Naopak, její dech se zrychlil, bradavka se ještě víc přitiskla k mým rtům a já ji políbila znovu — tentokrát o něco odvážněji.

Více se ke mně přimáčkla, jako by mi chtěla bradavku na líbání nabídnout o něco víc. Mimoděk mi položila ruku na hrudník a prsty mi pak pomalu a jemně začaly hladit bradavku.

Více se k ní přitisknu, cítím, jak její tělo reaguje. Jazykem ji pomalu obkroužím bradavku, lehce se přisaju a začnu ji jemně sát. Cítím, jak se mi ruka na jejím hrudníku pevněji zachytí, hladí mě teď trochu jinak – už to není jen jemné hlazení, ale pomalé, smyslné svírání, které mi dává jasně najevo, že ji to vzrušuje.

Saji její bradavku, nechávám jazyk pomalu klouzat po jejím ztvrdlém hrotu a občas ji jemně sevřu mezi rty. Vnímám, jak se její dech zrychluje, jak se nepatrně prohýbá a přitiskne se ke mně ještě víc. Její ruka na mém hrudníku se pohybuje s rostoucí jistotou – prsty obkreslují mou tvrdou bradavku, stisk střídá hladký dotek, a cítím, jak se pod jejími prsty napíná a tvrdne stejně jako ta její v mých rtech. Můj dech se prohlubuje, tělo se mi napíná stejně jako její.

Cítím, jak její ruka klouže z mého hrudníku pomalu přes břicho až k okraji šortek. Jemně po nich přejede a na okamžik se zastaví, prsty lehce přitisknuté. „Chceš?“ zašeptá, její hlas zní zastřeně a nabitě očekáváním.

Mlčím – místo odpovědi se k ní přisaju pevněji, jazykem obkroužím její bradavku a nechám ji v mých rtech zavibrovat pod sáním. Volnou rukou si stáhnu šortky níž.

Její dlaň sklouzla přes vršek mých stehen, prsty se lehce dotýkaly vnitřních stehen, pak přejela přes malý čtvereček krátkých chloupků těsně nad mým klínem. Nakonec jí prsty pomalu sjely níž a nahmataly poštěváček — zalapala jsem po dechu, když po něm začala jezdit.

Pohybovala se jemně, kroužila prsty po mé vlhké kůži, občas lehce strčila dva prsty dovnitř. Každý dotek byl cílený a přesný, přitom pomalý, aby mě držel v napětí a rozechvění. Hrála si se mnou a mně se to líbilo.

Její prsty pomalu zůstaly uvnitř, lehce se pohybovaly tam a zpět, jemně masírovaly vnitřek, bylo to příjemné a vzrušující. Nespěchala, hrála si pomalu.

Po chvíli se pak pomalu sklonila níž, její dech se přiblížil k mému klínu, a rty začaly lehce a opatrně lízat mou kůži. Jazykem obkroužila můj poštěváček a začala ho jemně sát.

Tím, jak se ke mně sklonila, se jí vyhrnula sukně a já uviděla vlhký flíček na jejích kalhotkách.

Poprvé jsem ji olízla, nejistě a pomalu, přes kalhotky. Voněla tak sladce, její vůně mě okamžitě vzrušila. Jazykem jsem jemně olízla ten tenký materiál a byla jsem překvapená, jak příjemná a jemná chuť to byla. To mě povzbudilo — sundala jsem jí kalhotky úplně.

Jazykem jsem jí pomalu klouzala po kůži, ochutnávala každý kousek, na který jsem dosáhla. Lehce jsem lízala, kroužila, až jsem se dostala k jejímu poštěváčku, který byl pěkně prokrvený a zvětšený, jak jsem ho sála a lízala špičkou jazyka. Prsty jsem jí zároveň hladila a nakonec dva z nich opatrně zasunula dovnitř. Pomalu jsem jimi uvnitř pohybovala a jemně masírovala. Byla jsem vzrušená, vnímala jsem každý její vzdech, sledovala každý pohyb, cítila, jak se uvolňuje a jak se vzrušení pomalu stupňuje. Neměly jsme proč spěchat — obě jsme si s tou druhou pomalinku hrály.

Najednou mi probleskla zvláštní myšlenka — že jí vlastně lížu to, co mám sama v kalhotkách, a ona dělá to samé mně. Ta představa mě tak vzrušila, že jsem začala cítit, jak se mi tělo napíná, dech se zrychluje a blíží se orgasmus. Bylo to nové, intimní a nečekané — a přesně to mě ještě víc rozpalovalo.

Pomalu jsem stáhla prsty, abych se jí mohla víc věnovat jazykem tam, kde byly před chvílí její prsty. Pomalu jsem zasouvala jazyk dovnitř, lehce kroužila, zkoumala každý citlivý kout, zatímco ona se k tomu přitiskla ještě víc. Cítila jsem její teplo a vlhkost, jak se naše těla propojují, a s každým pohybem se vzrušení stupňovalo. Její dech se zrychloval, její ruce se opíraly o mě pevněji.

Jakmile jsem ucítila její tělo ztuhnout a slyšela tiše funět, věděla jsem, že to přijde. Její prsty se zatnuly pevněji, ale zároveň uvolnily, když její vzrušení dosáhlo vrcholu. V ten moment jsem sama začala ztrácet kontrolu — srdce mi bušilo, dech se zrychlil a horko se rozlilo po těle. Tiše jsem jí funěla mezi nohama, a ten zvuk mě ještě víc rozpaloval. Přitiskla jsem svůj obličej víc k jejímu klínu, nasávala její vůni, občas přejela jazykem a nechala se tím úplně pohltit.

Měly jsme každá obličej zabořený v klíně té druhé, kůže na kůži, dech se mísil s jemnými, tichými vzdechy. Hrály jsme si spolu, ochutnávaly se a prozkoumávaly každý kousek, ale už to bylo jiné — lehčí, něžnější, hravé. Pohyby byly pomalé, hravé. Byla to chvíle, kdy jsme se navzájem nechaly být, užívaly si tu blízkost, vůni a chuť. Po nějaké době si Zuzi lehla ke mně. Políbila mě jemně na rty, já jí polibek vrátila.

„To bylo teda...,“ řekla jsem.

„Jsi v pohodě? A my dvě jsme v pohodě?“ zeptala se tiše a sledovala mě z očí do očí.

„Jo… myslím, že jo,“ odpověděla jsem nejistě a pohlédla na její ruku, co stále spočívala na mém rameni.

„A co ty? Jak to máš ty… kluci, holky?“ zeptala jsem se váhavě.

„Víš… já jsem tě vždycky měla ráda víc než jen jako kamarádku. Nevěděla jsem, jak ti to říct, jestli bys to chtěla… Ale teď… teď už to necítím jako otázku. Chtěla bych být s tebou víc, než jen tady teď. Chtěla jsem to zkusit… a jsem ráda, že jsme to udělaly spolu.“

Zamyslím se a odpovím. „Já nejsem lesba, to víš. Možná se to tak teď zdá, ale nejsem. To, co jsme spolu právě zažily, bylo fakt skvělé, ty jsi skvělá… a nejen to. K tobě cítím něco víc, něco, co úplně nechápu, ale je to tam. Teď k sobě něco cítíme, to je jasný… ale co zítra ráno? A co za týden, za měsíc?“

Zuzi se usmála a řekla: „Rozhodně teď cítím, že jsi lízala nějakou holku,“ a začala se smát.

Smála jsem se taky, protože to bylo pravdivý a i vtipný.

Chvíli jsme se ještě mazlily, pomalu a tiše, jako kdyby ten svět kolem neexistoval. Nakonec jsme si šly lehnout do postele. Jako pár.