Smrt v kostele

Anotace: Smutné, s mírně náboženským nádechem. Po dlouhé době drobná inspirace

Na úvod ve zkratce, co předcházelo:

Pro speciální úkol je vybrán mladý kněz John a doprovázet ho má bojovnice Lianna, jenž je 

jeho kamarádka z dětství, mise se však nepodaří a John a Lianna musí utíkat před

generálem Gorem, který je jim v patách. Schovají se do kostela, Gorus je však najde,

nechá kostel zapálit a vejde dovnitř.

...................................................................................................................

S taseným mečem kráčel k Johnovi.

"Co řekneš teď mnichu? Budeš prosit o milost? Modlit se za zázrak?"

Generál se zastavil kousek před ním.

John zaťal zuby, Lianna ležela poraněná vedle něj.

Pohlédl na Gora vzdorovitým pohledem.

"Tvé skutky nezůstanou bez povšimnutí, Gore. Bůh tě vidí, neunikneš spravedlivému trestu."

Gorus se ušklíbl: “Zase ty tvé kecy? Nemám chuť to poslouchat. Prostě zemři!"

S tím vyrazil proti Johnovi.

Ten se nedokázal pohnout a s hrůzou sledoval ostří mířící k němu. V té chvíli však Lianna

sebrala zbylou sílu, vyskočila a uťala generálovi hlavu. Při výpadu se, ale nabodla na

generálův meč, jenž jí zajel hluboko do těla.

"Lio!"

John chytil Liannu do náruče. Podíval se na její zranění a srdce se mu naplnilo úzkostí.

Neměla víc než pár sekund.

Slabě se na něj usmála a s posledním výdechem zašeptala: “Miluju tě."

Pevně jí sevřel v náručí a přitiskl si ji k sobě. Zavřel oči a po tváři mu začali stékat slzy.

Chvíli tak zůstal neschopen cítit nic jiného než svou hlubokou bolest.

Po chvíli pomalu otevřel oči. Vnímal, že se kostel brzy zřítí, ale neměl v úmyslu utéct.

Už k tomuhle světu neměl žádné pouto.

Políbil Liannu na čelo a jemně jí hladil po tváři.

"Proč?", zašeptal směrem k ní.

"Celý život jsem věřil, dodržoval zásady a pravidla, jimiž se má mnich řídit. Když mi dali

tenhle úkol, vzal jsem to jako jedinečnou příležitost, jako šanci prokázat svou cenu.

Ale…”

Na chvíli se odmlčel, pak pokračoval:" Ale selhal jsem. Zklamal jsem. A co víc

ztratil jsem člověka, jenž mi byl nejdražší."

Smutně se na mrtvou dívku usmál:" Taky jsem tě měl rád Lio, ale jako kněz jsem

musel své city držet na uzdě. Nicméně…”

Zhluboka se nadechl a ukončil svůj monolog:" Za chvíli si i pro mě přijde smrt. Za chvíli

 spolu vstoupíme do nového světa a tam už nás nic nerozdělí."

Přitiskl své čelo na její a zašeptal:" Budeme zase spolu."

V té chvíli se nad ním ozvalo hlasité zapraskání a střecha kostela se zřítila.