Polární Škvár 6

Anotace: Hvězda mění polaritu

Sbírka: Polární Škvár

 

5

Jitro nato se s jakousi podvědomou vděčností vydal k molu. Sněžilo a zešeřilo se. Henrik se tomu už ani nedivil. Zanedlouho dorazil k domu, kde tu drzou holku prvně potkal. Jenže místo ní narazil na nevelkého domorodce v ušance, jenž pozvedl rybářský prut. Zrovna nahazoval. Henrik ho sledoval a mohl by i dosvědčit, jak mu návnada přistála na ledě. Škodolibě vyprskl smíchy.

,,Kaallamittut?ʺ zkomolil jméno jazyka, v němž ten muž něco zalamentoval.

Nunuceně se došinul k pobřeží, ruce měl v kapse. ,,Hr?ʺ řekl mu dánsky pane, zatímco ten rybář nahazoval do větší dálky. Mimoto usoudil, že i dánština je někdy vtipná. Domorodec si ho na oko nevšímal a točil navijákem. Poté si ho změřil koutkem oka.

Henrik se usmál. ,,Neviděl jste mladou holku s culíky?ʺ

V tom mu došlo, že je to pitomá otázka. Všechna děvčata z Thule nosila culíky a nosili je i někteří kluci. Muž si to přeložil v hlavě. ,,Jdeš za moje datter?ʺ ptal se, jestli nahání jeho dceru. Henrik si ho prohlédl a usoudil, že mezi nimi jistá podobnost je.

,,Ja. Může jít ven?ʺ šel na to pěkně po americku, třebaže to pověděl dánsky.

Domorodec pokrčil rameny. ,,Sedna!ʺ zavolal a ona se za okamžik dostavila. Hlavu jí zakrývala osuška. Brzy jí však sundala a on ... oněměl. Zaslepeně hleděl na její rozpuštěné vlasy, co jí vlály ve větru. Totálně ho okouzlila. Ztratil řeč. Vypadala jako nějaká indiánská bohyně. Drzé děvče bez culíků to rozesmálo.  

,,Jaká to čest. Eso je tady!ʺ pronesla fistulí.

Henrik se neurazil. ,,Já, já, já …ʺ zakoktal se. Rázem už nebyl takový suverén.

,,No stress,ʺ klidnila jej, něco pověděla domorodou řečí otci a bodla prst za domek. Henrik jí následoval. Říkal si, že jde o úplný opak oné latinky ze snu.

,,Čím ti bude eskymačka nápomocna?ʺ tropila si z něj legraci a mezitím, co čekala na jeho vymáčknutí, zachytila visící síť. Nechtěla ho ulovit?

,,Chtěl bych ti poděkovat,ʺ nebral to v potaz její jízlivý tón. ,,Hrál jsem gamesu. Fakt retro, řekl bych. Nebyl jsem co k čemu jí dohrát,ʺ odmlčel se nervózně. Zajímalo ji to? ,,Ale díky tvé malůvce a...ʺ nastínil a ona se kývnutím přiznala k autorství. ,,a ... elipse v ní, jsem začal útočit obloukem. Vyhrál jsem. Díky tobě!ʺ

Je fér zmínit, že si celkem vymýšlel. Proč jí připsal všechny zásluhy? Nemohla tušit, co hraje. Roztomile zvedla koutky. ,,Nemáš zač.ʺ opáčila a zamyslela se. ,,Byla to dobrodružná hra? Cítil si to?ʺzeptala se po krátkém zaváhání.

,,Co jsem měl cítit?ʺ netušil, co tím má na mysli.

,,Nikdy ses do ničeho neponořil takovým způsobem, že si přestal vnímat čas a na ničem jiném v tu chvíli nezáleželo?ʺvysvětila mu to. Nervozita byla ta tam. Pustila síť.

,,Ty myslíš flow!ʺ pojmenoval to v herní terminologii.

,,Zdá se, že nejsi zas až takový náfuka. Občas se nudím a jen tak šlapu led. No a nedávno jsem objevila jedno místo. Mohla bych ti ho ukázat. Máš zájem?ʺ

Henrik nejednou přikývl. Sám ani nechápal, kde se v něm vzalo takové nadšení.

,,Godt,ʺ řekla dánsky dobře. ,,Garantuji ti, že jde o dobrodružství. Cítila jsem to!ʺ

Sotva to vyslovila, rozzářila se a i on se cítil ozářen. Náhle byl zahlcen energií, navzdory tomu, že se nacházel za polárním kruhem. Nabídku s radostí přijal.

,,Mimochodem, říkají mi Seddy.ʺ

 

                                        - to be continued -