Louže

Anotace: Jak to vidí posluchači Kabátů!!! Tvrdě

Louže

Do špinavý kaluže já často padal na hubu,
Snad stokrát sliboval si, že pít už nikdy nebudu.

Čtu noviny kde zmiňují letošní horka.
Chraň se před paprsky a dodržuj pitný režim.
Tak to mi v hlavě utkvělo.

Moje kroky nejsou až tak dlouhé, abych nemohl náhle úplně změnit směr a cíl cesty.
Ventilátor pěkně hučí a cítím tu vnitřní pohodu.

Kašlu na předsevzetí a jdu tam. Je tam přítmí, polovina stolků obsazena.
Sedám si k oknu, zvedám ruku tak, jako ve škole.

V první lavici seděla Lída Čechová spolu s Romanou Krautfurmovou.
Obě byli moje favoritky. Jedna snědá cizinka a druhá jako chytrá horákyně.

Číšnice taky není k zahození, uvědomuji si.
Ptá se co bude a já na to, že to bych taky rád věděl.
Přechází moji impertinenci bez povšimnutí a předkládá lístek.
Uspokojuje mne nápojový lístek.
Objednávám pivo rum a kafe.

Romana měla dlouhé vlasy
Ludmila temné oči.
Obě hráli na klavír.
Společně jsme byli na šátkování.
Stáli jsme i u pomníků co by stráž.

Na stole mám objednané a tak konzumuji.
Rozhlížím a vyhlížím něco, ale co vlastně?!

Z reproduktorů se valí Kabáti – prý ji má motorovou, prozpěvují si.

Je mi smutno, i jí bude až to zjistí.

Teda ten život ale běží.

Hlesnu k zemi klesnu.

Co bylo není a nebude, vzbuď mne prosím Ty, můj osude!!!

Silničáři upravují příkopovou rýhu lžicí.

Čas, ten vše upraví a napraví.