Nemůžu

Nemůžu

Anotace: Ach jo, když na to pomyslím, cítím se nesvá... pište, co si o tom, co se stalo, myslíte. Já samotná nevím, co si o tom mám myslet :)

I.
„Nemůžu, promiň,“ říkala mu něžnými slovy, které zároveň zněly jako respekt. Leželi spolu na velké posteli, ona na zádech, on těsně vedle ní, jednu ruku měl položenou na jejím ňadru, druhou kdo ví, kde. Velice obvyklá poloha pro právě tyto dvě osoby. Než ji vmanévroval k sobě do ložnice, ona stihla vyřknout jen jediné: „Tak ty se dneska loučíš se svobodou, co? No jo, Tony už nám asi dospěl.“
Nikdy před tím spolu nic konkrétního neměli, ale on ji neustále pronásledoval velmi obdobným chováním, jako tomu bylo dnes. Znali se dlouho, déle než by kterýkoliv z nich mohl vyslovit. Ona mu důvěřovala ve všem, co spolu dělali a on si ji velmi cenil. Nerozlučná dvojka. Nyní se měl ženit a ona mu šla za svědka. Byla překvapená, že se k tomuto velmi odvážnému činu vůbec odhodlal.
Hladil ji po břiše a tulil se k ní. Jessica se na něj dívala svým lehce ďábelským výrazem a ani se nehla. „Ale já opravdu nemůžu,“ stále s úsměvem pozorovala Tonyho obličej, který se přibližoval k jejímu krku. Ucítila jeho zuby, jak se snaží jemně označkovat to malé místečko pod uchem. „No tak, měj rozum, tvá budoucí žena je někde v tomhle domě a může sem kdykoliv vejít,“ upozornila ho na skutečnost. Jako na povel se přestal věnovat jejímu krku a podíval se na ni. „No jo, to máš pravdu, tak já jdu pro tu kytaru a hurá za ostatníma ven,“ klesavou melodií v hlase uzavřel onen čin. Nechal ji tam ležet, vzal kytaru a odešel někam pryč. Pomalu se sbírala z jeho postele a spokojeně se usmívala, když ho viděla, jak odchází. Nenalhávala sama sobě, že to, co udělala, by přeci udělala každá; a ani nemusela moc pátrat v paměti, aby spočítala, kolikrát chtěla s ním v té posteli být. Ale ne dnes a ne takhle. A vlastně už nikdy, když tak nad tím přemýšlela. Když se příští týden žení, tím skončí veškeré jeho pokusy dojít dál než by kdy myslel. Aspoň v to doufala.
Cestou ven se zastavila v kuchyni, aby vzala nějakou misku se zeleninou. Annie, jeho snoubenka, zatím chystala na stůl lahůdky jako nakládaný hermelín, masové špízy se zeleninou a mnoho dobrého pití. Tenhle večírek byl veskrze pro Tonyho, protože ona, jak sama tvrdila, nepotřebovala „rozlučku se svobodou“; necítila totiž, že by o ni nějak přicházela. Usmála se na Annie a pohladila ji po rameni: „Je ještě potřeba něco přinést?“ „Ne, nemusíš, už jen počkáme, až přijdou ti ostatní. Jessica se usadila a se zájmem pozorovala, jak se Tony snaží natlakovat bečku piva pumpou od kola. V duchu se strašně smála, protože si vzpomněla na klasickou větu: „No a není tady někde kompresor?“ Moc si jí nevšímal a když, tak se jen letmo usmál.
Za pár okamžiků přišel i zbytek osazenstva a začala ta pravá oslava. Všichni si vyprávěli zážitky z medicíny, z hudby, divadla a ze všech různých koutů. Tony Jessice neustále točil pivo. Nepopírala, že značka, která se skvěla na zahradě pod lampiónky, patřila k jejím oblíbeným. Zároveň však cítila, jak se jí tento lahodný mok rozlévá všude po těle a jde na ni únava. Čas ubíhal, hosté postupně odcházeli domů, až se Tony někam vytratil a Jessica si povídala v zahradě jen s jeho bratrancem Stanem. Přišla si za nimi sednout Annie a říkala, že Tony je tak opilý, že ho musela vysvléct a zahodit do postele, aby se z toho vyspal. Jess si matně vzpomněla, že se musí spolu domluvit, kde bude vlastně spát.
Za pobrukování si nějakého muzikálu vstoupila do Tonyho ložnice. Ležel tam, jen v kraťáskách, rozvalený přes obě postele. Ve svém lehce opileckém oparu špitla: „Tony... nespi... kde budu dneska spát?“ Tony se k ní obrátil a místo odpovědi na ni dlouze hleděl. Po chvilce, v lehkém rozespání špitl: „Jsem ožralej na plech.“ Uchichtla se a s mírně rozlitým úsměvem přes obličej odpověděla: „Tak to bys měl být v mé kůži. Takhle namol jsem ještě v životě nebyla. No taaaaak... nespi. Kam si mám lehnout?“
Na tuto otázku se Tony usmál a odhrnul svoji peřinu. „Tak pojď,“ pronesl bez legrace a udělal jí místo. „Fajn, tak dobrou.“ Jessica si lehla na bok a chtěla spát. Byla opilá a unavená. Možná právě opilost byla příčina, že si lehla vedle něj a nepřemýšlela nad tím, co dělá. Pravdou ale je, že než stihla usnout, Tony se k ní přitulil a pomalu ji převalil na záda. V omámením překulila hlavu na jeho stranu. Než si stihla cokoliv uvědomit, Tony ji políbil. A nebyl to přátelský polibek, který od něj dostávala, když byla smutná, zkrátka se zcela smyslně vnořil do jejích rtů a začal ji hladit. „Nemůžu, jsem opilá, zbláznil ses?“ vyřkla mírně zkomoleně Jessica a snažila se od něj odtáhnout, ale nějak se jí to nedařilo. Jeho ruka se plíživými pohyby dostala pod její tričko a začala jí pomalinku třít bradavky. Vzdychla. Přesunul se na ni a dál ji líbal. Nevěděla, jestli spí nebo jestli to bylo doopravdy, ale překulila se na něj. On ji pořád něžně hladil, líbal a jeho ruce se přesouvaly na všechna různá zákoutí jejího těla. Cítila, jak se s ní točí svět, možná alkoholem, možná touhou. Za okamžik ale všechna jejich vzájemná činnost ustala. Díval se na ni, a ona na něj. „Já bych si Annie nikdy nevzal.“ vypravil ze sebe šeptem. Jessica se odkulila na stranu postele a dívala se na něj jako na zrádce. „Co, prosím?“ Pozorovala jej, jak je rozvalený na dvojposteli a drží se za hlavu. „Haló, Tony,“ vyblekotala ze sebe. „Mysli na to, že ji moc miluješ, proto to děláš.“ Po těchto slovech se Tony chvíli nepřítomně díval do zdi a po chvilce velmi rychle zadrmolil. „Aha, to je vlastně pravda.“ Odmlčel se a po chvilce dodal: „Ale tebe bych měl ve své posteli moc rád.“ „Tonyyyyy, tak přestaň bláznit a řekni mi, kde mám spát. Už jsem moc unavená.“ Usilovně zavřel oči. „Obývák.... nenene..... pokoj hned tady vedle je volnej.“ „Fm...“ vypravila ze sebe. „Tak dobrou,“ a odkráčela, jako by se nic nestalo, za pobrukování si muzikálu West Side Story. Praštila sebou do postele a nařídila si budíka na ráno. „Běž spát, běž spát, a nech si o mně zdát, když mě máš.... máš rád.“ Jen co dozpívala, usnula jako na povel.
Autor Jessica Bloodham, 28.08.2007
Přečteno 448x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí