Obtěžování..?!

Anotace: Je to o holčině, kterou obtěžoval jeden bezdák...

Fuj.Nesnášim zubaře!je to hnus, když slyšíte bzučící špachtli v puse a pak ten nepříjemný pocit svědění a tlaku."můžete si vypláchnout"ozvalo se.Pomalu jsem otevřela oči a vyplivla sliny ze zubním kazem.Pohlédla jsem na mojí zubařku a pošklíbla se.Ona mi opětovala usměv a vstala ze židle.Sedla si k počítači a cosi zapisovala.Normálně to dělá sestřička, ale ta měla dnes volno.Koukala jsem upřeně na doktorku a štourala se jazykem v díře v zubu.Doktorka vstala od počítače a řekla abych pořádně otevřela pusu.Už zas ten pocit sevření všech svalů.Strachem sem zaťala v nohou svaly a přivřela oči.Zubařka mi cosi studeného dala do zubu a přitlačovala pořád silnějš.Bolestí mi vytryskli slzy, když se její železný nástroj zabodl do mého nebohého zubu a dále hloubějš.Odplivla jsem do umivadélka spoustu krve a vyplachova si ústa vodou.Pořád krev ne a ne přestat téct.Nakonec přece jenom přestala a zubařka mohla práci dodělat.Ještě se tam chvíli vrtala a konečně už mi dala blonbu.Vstala jsem z lehátka a úlevou si oddychla.Zubařka jen cosi ťukala do svého počítače.Vrátila mi kartičku pojištěnce a propustila mě ze slovy "příště si odpuste tolik sladkého".Já jen řekla naschle a rychle z ordynace.Nesnášim zubaře fuj.A ještě maj keci!Né tolik sladkostí!Bla bla bla.Dyť mám jednou za sto let čokoládu, nebo tak.Pchaa nebudu jí řešit!Zub se dostával pomalu k sobě a začal o sobě dávat docela dost vědět.Proto jsem to obrátila směr domov a ne škola.Doma jsem si vzala ibalgin a šla si dát studenej obklad.Doma nikdo nebyl tak byl aspoň klid.Lehla jsem si na pohovku a lenošila.Asi po 2hodinách mě to přestalo bavit a zub už taky tolik nebolel, tak jsem se rozhodla, že se pudu projít.
********************************************************
Sešla sem dvě patra a hurá do parku.Přemýšlela jsem jestli si mám zapálit svojí Davidoffku.Nakonec jsem se rozhodla, že rači až večer nebo odpoledne, abych nemusela zase k tý protivný zubařce, která by se mě určo vyptávala jak, kde, proč atd!A ještě by to vyžvanila matce, která by mě zabila!Tak jsem se šla projít do obchodáku.Prolezla jsem všechny možný obchůdky a pořád se mi nikde nic moc nelíbilo.Až mě osvítil nádherný zářiví, rudý kabát.Stál jenom dva ticíce a moje kapesný je tisícovka na měsíc.Nestěžuju si sme docela při penězích to uznávám, tak proč bych si ho nekoupikla a ještě k tomu jsem měla před měsícem narozky, takže jsem si ušetřila tak pět tisíc.Vstoupila jsem do Orsay.Vykročila jsem napříš mému vysněnému kabátu, když jsem v dáli vyděla nádherné jeany.Věděla jsem, že je musim mít ale nechtěla jsem zase tolik utrácet i když jsem z bohatší vrstvy, tak jsem docela šetřivá a tydle jeany stáli čtyry táci!"Tak co si o ně řeknu máme, co bych utrácela svoje peníze".Vzala jsem si nádherný rudý kabát a šla s ním do kabinky.Před vlezem do kabinky byla docela dost dlouhá fronta a tak jsem se ještě mrkla po obchodě, jestli se mi ještě něco nezalíbí.A taky že zalíbilo.Nádherná kostičkovaná červeno-černo-bílá sukně.Hned jsem si řekla, že se to bude hodit ke kabátu a tak jsem si ji taky vzala.Když jsem si to vyskoušela, bylo to nádherný a tak jsem si to musela prostě koupit.Uplně jsem na bolest zubu přestala myslet.Když jsem přišla domu, tak tam nikdo pořád nebyl.Po chvíli jsem si řekla, že vyrazim ven v novejch hadříkách.bylo to dokonalí + moje černé kozačky, prostě nádhera.
********************************************************
Byla jsem s kamou venku a pokuřovala cigárka.Bylo teprv devět, ale rači sem už šla domu, pač by mě máma zase sjela, že chodim domu pozdě.Cestu domu jsem si chtěla skrátit přes park.Zastavila jsem se před parkem a rozhlédla se.Měla jsem docela strach, ale nakonec mě přemohl hlas v hlavě, který mi našeptával "co by se ti stalo simtě!di, běž, no tak!"A tak jsem vykročila směr park.Všude tma, jen pár pouličních světel co byli po parku rozmístěny svítili.Kolem temné stíny obřích stromů a laviček, které byli podél cesty.Cosi zašustilo v křoví.Já se lekla a přidala do kroku, ale zase mě uklidnil vnitřní hlas, který cosi povídal "ale co se bojíš!Simtě to byl určitě ježek" trochu mě to uklidnilo a spomalila jsem v tempu.Jenže to sem neměla.Přede mnou se styčila pokřivená postava.Nepoznala jsem kdo to nebo co to je, jenom jsem spozorovala u tmavé postavy v ruce držící krabici, nejspíš krabicové víno, pač to z něj děsně táhlo.Najednou promluvil "kampak slečinko!?", celé tělo se mi leknutím pohnulo a udělala jsem krok dozadu.Jak přísně se zeptal!Nic jsem neřekla a pomalu začla couvat.Jenže postava se ke mě blížila!Když já krok dozadu on krok dopředu.Začal na mě řvát kam si myslim, že pudu.Nic jsem neodpověděla, což ho asi ještě víc naštvalo.Najednou jsem ucítila jeho chladnou ruku na mé paži.Trhla jsem sebou, ale nedalo se ubránit.Když přišla domu tak to nevydržela k jejímu překvapení doma našla lísteček a tam bylo, že mama a tata šli do kina.To bylo to poslední nikdo komu by to řekla ani nechtěla to říct, nevěděla co dělat.Rychle ze sebe všechno slíkla a šla se vysprchovat.Pořád cítila hnusné dotyky bezdomovce.nevydržela to a rozbrečela se.Steky vyhodila kabát a všechno co měla na sobě do koše.Psichycky to nevydržela oblíkla se do tmavých věcí a sedla si schoulená do kouta pokoje.Všude tma.Vzala si nůž a pořezala se všude po těle, kde na ní šách odporný bezdomovec, jak se pak dozvěděli rodiče znásilněné dívky, ale ona už se to nedozvěděla, že to byl bejvalej soused a ten nejhnusnější 40letej bezďák...