Zlý profesor

Anotace: Bohužel úplně pravdiný příběh... jenom jsem změnila jména..Tohle jsem si pro sebe nemohla nechat, protože mě to štve, když si mi každý stěžuje, že....NO JEN SI TO PŘEČTĚTE...

Sedím v lavici a posledních pár minut využívám k opakování na písemku, která mě za chvilku čeká. Ve třídě je jen pár lidí, takže mám na to celkem klid. Najednou bouchnou dveře a se slzami v očích vejde do třídy Katka. Káťa bere do ruky křídu a přes celou tabuli napíše: „FUCK OF NOVÁK“

Jen pro vysvětlení. Karel Novák je profesor francouzštiny, který učí na této škole. Když jsem nastoupila a poprvé ho viděla, tak mi prolétlo hlavou něco takového: „Ježiši, ten vypadá…“. Tím jsem měla na mysli, že tato osoba je hodně výrazná (vysoká a silnější na objemu..)

První hodiny francouzského jazyka byly vážně super. Pan profesor byl vtipný a bavil nás svými vtípky. Všichni si ho hned zamilovali. Později jsme ale všichni zjistili, že pan profesor je sice vtipný, ale frájina s nim není žádný med. Knížku za 300,- korun jsme za celý rok neotevřeli. Proč jsme si jí vlastně kupovali? Pan profesor s námi zásadně jen hovořil a psal na tabuli tím svým škrabopisem. My opisovali z tabule, ale často jsme to nemohli přečíst. A když se někdo zeptal na dané slovíčko, pan Novák mu odpověděl asi takhle: „Tak si pořiď brejle, když to nemůžeš přečíst.“ Třída se smála, ale mě to vtipné nepřišlo.. A ty jeho hieroglyfy na tabuli jsme stejně nerozluštili.

Už po půl roce jsem na Nováka byla alergická. Nesnášela jsem jeho vtípky a zásadně se jim nesmála, protože mi vtipné nepřišli.

Pan profesor je ze stejného města jako já. Takže občas jsme se setkali na zastávce. Když jsem vystoupila z autobusu, čekal tam na mě kamarád, se kterým jsem šla odpoledne do kavárny. Novák mě viděl, jak jsem vystoupila z autobusu a připojila se ke kámošovi. Druhý den, když začala hodina francouzštiny, Novák začal hodinu slovy: „Niki, já tě včera viděl.. Ty máš přítele? A miluješ ho?“ Na tohle jsem mu vážně nedokázala nic říct a jen jsem nevěřícně koukala, jak si tohle mohl vůbec dovolit.

Další hodinu mě nečekaně písemně vyzkoušel. Vždycky nám říkal, z čeho nás bude zkoušet. A najednou mě vytáhl, ať si jdu sednout do první lavice a napsat si test. Něco jsem uměla, ale na fráze co jsme dělali minulou hodinu jsem nepodívala. Odložila jsem propisku a otočila se na Nováka s otázkou, proč mě najednou vyzkoušel. Novák si ze mě začal utahovat a nahlas celý třídě řekl: „Hele podívejte se, Niki se to nelíbí.“ Na to jsem reagovala, že je to dost nespravedlivý. A on mi neodpověděl a celý třídě řekl, můj obsah písemky – tedy to z čeho bude příště zkoušet.

Když mě Novák na konci roku zkoušel (musela jsem opustit hodinu češtiny, aby mě mohl vyzkoušet ve svém kabinetu) slíbil, že mi dá dvojku na vysvědčení, když se příští rok budu víc snažit. Slíbila jsem mu to i přesto, že jsem věděla, že příští ročník budu v jiné skupině…

Novák se vyptával mých spolužáků, proč jsem odešla a spolužáci se zas vyptávali mě. Nepochopili mě… nikdo…. Nikdo nepochopil, že pan profesor dělá z každého „idiota“. Dokáže vás perfektně ztrapnit před celou třídou… ani Janča, kterou celý rok Novák popichoval poznámkami, že je tlustá, protože ji viděl ve městě jíst hamburgera, ani ta mě nepochopila, dál poslouchala jeho nemístné poznámky a smála se jim…

„Kačí, co je?“ začaly se vyptávat holky. „Já ho nenávidím“ odpověděla Katka. „V prváku byl úplně super a teď je na mě zasedlej.“ Jen jsem je poslouchala a myslela si svoje.

Nyní jsme ve třetím ročníku a SKORO celá skupina Nováka nenávidí. SKORO všichni propadají. Nesnáší ho, nesmějí se jeho vtipům. Už pochopili, že z nich dělá „debili“ ! To SKORO všichni znamená, že tam zůstala skupinka 4 „vyvolených“ lidí, které má pan profesor rád. Ty jsou nejchytřejší. Oni jsou prostě nej…protože se pořád smějí jeho vtipům… Když jim teď říkám: „Vidíte, já vám to v prváku říkala,“ vím, že mám pravdu a nikdo mi nic na to neříká…

Novák si prostě nebere servítky a i když ho potkáte o víkend ve městě je vám schopný říct : „TY HAJZLÍKU, KDE MÁŠ FRANCOUZŠTINU. KOUKEJ SE JÍT DOMŮ UČIT.“