I já chci být šťastná

Anotace: Příběh o lidské duši,zákeřnosti a o člověku který stojí se svým problémem sám proti všem.Prosím hodnoťte a čtěte.

Byla jsem jako každá jiná holka,štíhlá,pěkné rovné vlasy a obličej normální.Nebyla jsem hezká ani šereda prostě normální holka která měla plno kámošek,sem tam nějakého ctitele které jsem stejně vždycky odmítala.Protože se mi ani jeden nelíbil a já neměla jiný důvod proč s nimi chodit.A užívala jsem si plnými hrstmi svého mladého života,radovala se z každé maličkosti a svět byl veselý,barevný.
25.března 2001 na ten den nikdy v životě nezapomenu!Ten den přišla naše třídní na střední škole s holčinou která se přistěhovala z Čech a bude chodit do třídy k nám.Krásnější holku sem nikdy neviděla!Okamžitě mi prolétla hlavou tato myšlenka. "Vážení,představuji vám vaši novou spolužačku Renátu Czoborovou.Doufám že mezi vás dobře zapadne.Sedni si třeba k Adrianě" ukáže na moji poslední lavici prstem.Moje spolusedící otěhotněla a odešla ze školy asi před 14.dny a tak jsem zůstala sama. "Ahoj já jsem Renáta" podávala mi o přestávce ta krásná holka ruku. "Ahoj Adriana" pípnu nesměle.Nechápu to!!!!Jak se mi může holka líbit?Copak to všechno je??
A tak spolu začneme trávit čas,nejen ve škole.Renáta je se mnou ráda a já jsem alespoň chvíli v přítomnosti svojí vysněné lásky.-Ano lásky!Já jsem se totiž zamilovala.I když si to nepřipouštím,je to pravda!Já jsem se zamilovala do holky!!!!!!!!!!
Renáta ovšem nic netuší,to já mám v sobě zmatek!!!Nechápu to!Vždyť se mi líbili občas nějací kluci a občas nějací herci,zpěváci.Dokonce jsem měla svoji první platonickou lásku. Romana!!Proč cítím tohle k Renátě.
Naše přátelství dostává spád,Renáta mě bere za svoji nejlepší kamarádku a já trpím,tím že ona mi vykládá jaký kluk je krásný,kterého miluje a co hůř později mi dokonce líčí kdo byl jak dobrý v posteli.
Jednou když sedíme u ní v pokoji a vykládá mi jak byl v sexu Tadeáš dobrý ve mě se všechno vzpíná!!Proboha proč????Porč to mám já poslouchat???Moje láska mi tady vykládá jak miluje někoho úplně jiného!!! V tom do mě vjede nebývalá troufalost. "Prosím tě už mlč!!Renčo už mlč!!Nechci nic slyšet,nechci už poslouchat jaký je Tadeáš ani kdokoliv jiný!!Já nechci už trpět,miluju tě!!!Ano já tě miluju" hystericky křičím všechno co jsem v sobě dva a půl roku tajila.Pak se na Renátu podívám,sedí tam zkamenělá.Seberu si bundu,obleču boty a jdu domů. Vím,že my dvě nebudeme nikdy víc než kamarádky,ale i tak jsem ráda že jsem jí to řekla.
Ráno se na mě všichni nějak divně dívají a za zády si něco šeptají.Vůbec nechápu co se to děje?!Sednu si vedle Renáty jako obvykle na svoje místo když ona zasyčí "vypadni lesbo jedna!Nebudu sedět s teplouškou!" "prosím??" opakuju šokovaně.Tentokrát Renáta přidá na hlasitosti "Jsi hluchá???Nebudu sedět s lesbou která mě miluje!!!Je to nechutný a odporný,si prase a vypadni ode mě!!!!" tak proto!!Všichni to věděli a proto mě pomlouvali.Se slzami v očích se rozběhnu ven ze třídy.Vrazím do třídní učitelky. "Adriano,copak se vám stalo?" vyděsí jí můj výraz. "Já,paní učitelko nemůžu se tam vrátit" vysoukám ze sebe.Třídní za sebe najde náhradu za její hodinu,vezme mě k sobě do kabinetu,uvaří mi čaj a já ze sebe pod tíhou toho všeho dostanu ven všechno co mě za ty necelé tři roky trápí.Třídní se stejně zachová skvěle!Pošle mě domů,zavolá našim aby přišli do školy.Zorganizuje takové sezení s psychologem a mými rodiči.Pro naše je to šok.Nikdy s ničím takovým nepočítali.Pod psychologickým dohledem to přijali a po dohodě s třídní,jsem opustila jejich školu a přihlásila se do Anglie na školu.Anglicky celkem umím a tam se alespoň naučím pořádně mluvit.
Jsem tu už čtvrtým rokem a daří se mi tady.Studuji už vysokou školu,bydlím u jedné rodiny s dvěma dětmi které hlídám odpoledne a tím si i přivydělávám na studia a život tady.Dokonce jsem si našla i přítelkyni.Jmenuje se Anne a je skvělá.Rodina u které bydlím mě přijala i s mou orientací skvěle a Anne přijali také.myslím,že jsem konečně šťastná.A se svou bývalou třídní si neustále posíláme e-maily.Jsem ráda,že existuje člověk který mi pomohl a podržel mě v mých nejhorších chvílích.