Rozhlédni se (5)

Anotace: volné pokráčko..

Tak uběhlo pár týdnů a zase vám píšu něco ze svého života. Opět proběhlo pár akciček ale nic tak záživného se nestalo. Stále si hledám práci a nemůžu jí sehnat.. Ale něco přece, vrátím se k Tonnymu, kdo čte tohle moje počínání na pokračování, tak mu není neznámý..napůl jsem ho vedla a napůl táhla z jedné takové akce..
Tááákže to sem zase jednou takhle vyrazila mezi lidi na disko a potkala Tonnyho, -tak co? bude dneska pokračování z posledně??- -ježiš nestraš, dneska jdu domu brzo- párkrát sme se minuli, potkali, kejvli si na pozdrav ale nějaký rozhovor, pokec nebo tak ne..
A tak sem v pokročilejší hodině, asi tak v jednu, sesmolila SMSku
"kde ses? ja se nudim..pod na pokec"
odpověď na sebe nenechala dlouho čekat "uz sem doma,abych zas nedelal ostudu"
"pod ven tady je nuda, chci si povidat, jdu ti naproti"
"uz lezim nechame to na jindy"
Vzala sem telefon a vytočila jeho číslo. Volaný účastník nepřijímá. Vstoupili ste do hlasové schránky...
"muzes mi to aspon zvednout!!!"
"ale ven uz stejne nejdu"
Tůůůůůůůůůt tůůůůůt
-no? -
ahoj proč nechceš jít ven? -
už ležim šel sem brzo domů. -
A nezdá se ti že bys mi to mohl trošku dlužit?? chtěla bych si pokecat já sem tě taky posledně poslouchala..i když kdybych dělala to co si po mě chtěl tak bysme se oba ráno divily:). -
no hele tak zejtra budu mít určitě čas někdy na večer..půjdem ven a pokecáme. -
Určitě?? -
Jo určitě! -
A ozveš se ty? -
Jo napíšu..!-
Tak sem se pomalu vracela na diskotéku. Párkrát to prošla pokecala s kámošema popř. se rozloučila došla si pro věci. Pak sem uviděla Verču, pořádně sme spolu už nemluvily ani nevím.
-Ahoj Veru přeju ti hezký a klidný svátky a v novém roce jen to nej-
děkuju tobě taky-
Já sem nechtěla aby to byla tak jak to je - steče mi
slza
Ale Verča je na to úplně stejně navzájem si setřem rozmazanou řasenku a domluvíme si přes svátky kafčo a normální pokec. Bezva, tohle mě vážně potěšilo..
Zbalila sem bundu, ovázala si krk šálou a vyrazila ke vstupu. Alespoň se taky jednou dostanu dřív do postele..Mezi dveřma narazím na Davídka (=D. CHODIL NA STEJNOU ŠKOLU JAKO JÁ AKORÁT JE O DVA ROKY MLADŠÍ, NO A PŘED TĚMA DVĚMA ROKAMA SEM DO NĚJ BYLA ÚPLNĚ ZCVOKLÁ A ŘEKLA MU TO...VYŘIKALI SME SI TO, DAVID V TÉ DOBĚ NAROZDÍL ODE MĚ BYL ROZUMNEJ A NAROVINU MI ŘEK, ŽE SI CHCE UŽÍVAT A ŽE BY MI AKORÁT UBLÍŽIL A TO NECHCE)
- Ty jo, já tě vždycky potkám když brečíš, co se zase děje??-
Budeš se divit ale tohle jsou slzičky štěstí- popotáhnu nosem a vykouzlím na zčervenalém a potůčky slz zmáčeném obličeji něco jako úsměv.
Kam jdeš?-
Domu, už mě to tu nějak neba..-
Ty se máš, taky bych šel..mi jede svoz až za dvě hodiny
:(-
A nechceš mě jít doprovodit?-
To bych moh co?? Co tady.. OK:)-
tak sme se vydali směrek k naší bytovce, probrali školu a Davidovu blížící se maturitu, navrhla sme mu pomoc, protože mám doma dost otázek a podkladů k nim.. Dorazila sem k baráku ale najednou se mi doml nechtělo..
Když tu chvilku počkáš vezmu ještě ven psa..-
Fajn ale jdu s tebou nahoru, bych tu umrznul-
Tak sem vzala hafana a vydali sme se stejnou cestou jakou sme přišli, bezva pokec a pak nastala ta, všemy známá, trapná chvilka ticha..
Davídek jí docela klidně rozlousknul, páč do toho ticha pronesl - Já ti dám normálně pusu - a co řek to taky udělal. celkerm sem takhle dostala tři a pak sme se každej otočil k svému cíly(já domu a David na disko) a rozešli se

Podle mého se tenhle večer docela vytříbil..na to jak vypadal na začátku. P.S. Myslíte, že se Tonny druhý den ozval???